Uživatel

Hledat

| Zaregistrovat se

Je to příliš mnoho vína pro mši a příliš málo pro mlýn,
řekl kanovník - musí se tedy vypít.
(německé přísloví)

Ludvíkův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Ludvíkův mlýn

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Za Radnicí

Lokalita (vesnice, město)

Solnice

PSČ

517 01

Okres

Rychnov nad Kněžnou

Katastrální území

Solnice

GPS

50° 12' 20.2'', 16° 14' 22.3''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Jeden ze solnických městských mlýnů, později strojírna.

Poloha vůči obci

600 m severně od kostela Stětí sv. Jana Křtitele v Solnici

Vodní tok

Dlouhá strouha

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Obecná historie:

V r. 1840 vlastnil mlýn Johann Reichet, v r. 1930 Arnošt Ludvík, mlýn a strojírna.

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1654 Jiří Červinka

1719 Jiří Císař, 49 strychů rolí

1787 Antonín Císař

1803 Jan Fridrich

1815 František Janeček

1816 chová 2 voly, 4 krávy, 2 2/3 str. lesa

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1850 Jan Reichel (*1798) s manž. Terezií (*1801), mlynář František Císař (*1792)

1874 Karel Ludvík

poslední mlynář Bohumil Ludvík

1898 ve skladu pro strojírnu se samovznítilo uhlí a způsobilo požár

1906-1908 zde jeho syn Arnošt Ludvík zřídil strojírnu, ale zkrachoval

poté se zabýval opravami jízdních kol a výrobou limonády

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

První republika (1919–1938)

1930 mlýn a strojírna Arnošt Ludvík

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

JZD Solnice si zde zřídilo opravárenskou dílnu

Události

Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Ludvík
Červinka
Císař
Fridrich
Janeček
Reichel

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1654 Jiří Červinka

1719 Jiří Císař

1787 Antonín Císař

1803 Jan Fridrich

1815 František Janeček

1850 Jan Reichel, mlynář František Císař

1874-1907 Karel Ludvík

Bohuslav Ludvík

1918-1937 Arnošt Ludvík

1945 Arnošt Ludvík a čs. stát - Strojní traktorová stanice, po ní MNV Solnice

1990 navráceno dědicům původního majitele

Mlýn je vyobrazen na:

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

zcela přestavěn – bez historické hodnoty

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

městský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

raná moderna do roku 1920

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

přízemní

Dispozice, slohové zařazení – popis

Mlýnice navazuje přímo na obytnou část a má zároveň funkci síně.

Historické stavební prvky – exteriér

umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

francouzské kameny
krupník
špicovací zařízení
šrotovník
mlátička

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

krupník
výroba elektrické energie
kovoobráběcí dílna
jiné

Dochovaný

Doplňkové a další provozy – popis

Rovněž zde provozováno mlácení pro veřejnost.
1910 strojírna
1955 dynamo na výrobu elektrické energie pouze pro vlastní spotřebu domácnosti

Cesta vody ke mlýnu

náhon

Popis cesty vody ke mlýnu

1843-1929 poháněl mlýn Dlouhá strouha, zbudována patrně za Pernštejnů, vede z Kvasin z řeky Bělé vpravo podél domků kvasinských a solnických na mlýn Ludvíkův (čp. 92) a mlejnek Podzámecký (čp. 72) k černíkovským rybníkům. Až po černíkovské hranice Dlouhá strouha měří 3000 běžných sáhů (cca 5,5 km).
Nad mlýnem zřízena rezervní nádrž.
1934 voda tekla pracovním stavidlem o šíři 98 cm na jedno vodní kolo, pro případ odstávky odbočoval z náhonu na kolo vlevo stavidlem o šíři 70 cm jalový odtok, který vodu vracel zpět za výtokem od kola zpět strouhy.
Dodnes je v pudově patrno, kde stála kola.
Obě složení poháněna samostatnými vodními koly.

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

PopisPůvodně dvě vodní kola o průměrech 2,7 m a 3,6 m a šířce 80 cm.
V r. 1930 zde bylo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,11 m3/s, spád 3,95 m, výkon 3,77 k.
1934: 1 vodní kolo, prům. 3,7 m, hloubka korečku 26 cm, spád 4,13 m, hltnost 200 l/s, výkon 6 HP

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Typkolo Duplex

StavZaniklý

Výrobce

Popisinstalováno 1955, výkon 6 HP, pohánělo pouze dynamo