Uživatel

Hledat

| Zaregistrovat se

Syt Havel mouky nechce otrubův.
(české přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Hrnčířův mlýn

Hrnčířův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Hrnčířův mlýn

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Osvobození

Lokalita (vesnice, město)

České Meziříčí

PSČ

517 71

Okres

Rychnov nad Kněžnou

Katastrální území

České Meziříčí

GPS

50° 17' 6.7'', 16° 2' 54.1''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Mlýn připomínaný k roku 1598, zůstal až do roku 1848 majetkem vrchnosti (hrabat Colloredo) a byl pouze pronajímán. Teprve poté odprodán mlynáři Františku Šefelínovi. Naposledy se zde vystřídaly čtyři generace rodu Hrnčířů, 1950 ukončen provoz.
Koncem června 2017 byla schválena demolice mlýna, následným rychlým jednáním z iniciativy pana Vlastimila Šimka se však podařilo zahájit jednání ohledně prohlášení za kulturní památku a převod mlýna na Společnost ochránců památek ve východních Čechách, která započala práce na jeho záchraně. V mlýně by měla vzniknout expozice mlynářství a místní historie.

Poloha vůči obci

350 m od kostela

Vodní tok

Dědina

Číslo kulturní památky

Webové stránky

www.facebook.com/hrnciruvmlyn

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Obecná historie:

Mlýn v Meziříčí je poprvé připomínán k roku 1598 v urbáři opočenského panství. Je uváděn jako panský, nájemcem byl mlynář Pavel Šnorař. V roce 1740, když si mlýn najímal František Matyáš, byl obnoven. Po zrušení poddanství koupil v roce 1848 mlýn za 8 000 zlatých František Šefelín. Roku 1862 od Františka Šefelína mlýn koupil Jan Hrnčíř ze Lhoty u Nahořan za 22 000 zlatých. Rodina Hrnčířova vlastnila mlýn ještě v 50. letech minulého století, kdy se přestalo mlít.

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

1598 první zmínka v urbáři panství Opočenského:

Pavel Šňorař z mlejna ouroka svatojánského 31 grošů III. den, ouroka svatohavelského 29 grošů III. den. Mandalena mlynářka s rolí VII prutů, ouroka svatojiřského XVIII 1/2 grošů, ouroka svatohavelského XVIII 1/2 gr.

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1651 soupis obyvatel podle víry:

Václav Havlanský, mlynář, 32 roky starý, nekatolík, jest ale naděje k zejskání k víře katolické. Dále v mlýně Jakub, bratr mlynáře, 13 roků starý a Dorota, děvka, 21 roků stará

1655 zápis v urbáři:

V té vsi jest mlejn jeho excelence o třech kolách moučných, z kteréhož vychází platu stálého vejmelného: pšenice 6 korců, směsnýho 122 korce 2 věrtele, vepřů panských vykrmiti 5, na kteréž se platí do důchodu 50 tolarů rýnských. V témž mlýně mlynářem jest Václav Havlovský, 34 léta, Lidmila žena jeho 20 let, Rozina dcera 8. Václav syn 1 1/2a Tobiáš syn 6 neděl

1714 mlynář Filip Matyáš mele na 3 složeních a vydělává ročně 350 zlatých

1738 Franc Matyáš

1740 postavena dnešní budova (resp. alespoň její jádro)

1744 mlynář Václav Chocenský

1788 mlynář Václav Král, manžel vdovy po Janu Matyášovi

1806 Jan Maršán Chocenský

1812 František Šefelín

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1848 František Šefelín kupuje mlýn od panství za 8.000 zl.

1862 od F. Šefelína (který se odstěhoval do Hronova) kupuje Jan Hrnčíř ze Lhoty Nahořanské za 22.000 zl.

1893 Karel Hrnčíř, předseda společenstva mlynářů, člen mnoha spolků, 1897 zakládající člen a 1899 po schválení stanov 1. starosta meziříčského Sokola

cvičení Sokola zpočátku pořádána na zahradě mlýna,kde byla mj. též instalována hrazda

k mlýnu náleželo 5 ha pozemků

Hospodářský typ mlýna

Smíšený

První republika (1919–1938)

1930 Karel Hrnčíř

Hospodářský typ mlýna

Smíšený

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

1922 celková rekonstrukce mlýna na pšeničné mletí

1939 Oldřich Hrnčíř

výkon mlýna 150-200 q týdně

Hospodářský typ mlýna

Smíšený

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

1950 v důsledku nemoci provoz zastaven, živnost zrušena, Oldřich Hrnčíř odešel pracovat do výroby

Události

Zánik mlynářské živnosti

Vývoj po roce 1989

po 2000 pozemky náležející k mlýnu včetně mlýna samotného odprodány nadnárodní společnosti Tereos TTD a.s., nový majitel však o mlýn nejeví zájem

mlýn rychle chátrá, z bezpečnostních důvodů alespoň zazděna okna

bývalý starosta Českkého Meziříčí p. Panenka zde zamýšlí ve spolupráci s cukrovarem vybudovat muzeum, od záměru však bylo záhy upuštěno, jelikož cukrovar věnoval veškeré finance na opravu historického cukrovaru v Dobrovicích

28.6.2017 zastupitelstvo obce odhlasovalo návrh majitele cukrovaru na demolici Hrnčířova mlýna

o záchranu se pokouší p. Vlastimil Šimek, o situaci informována Společnost ochránců památek ve východních Čechách (SOPVČ)

12.9.2017 podán návrh na prohlášení objektu za kulturní památku

16.9.2017 společnost Tereos TTD a.s. (předseda ing. Oldřich Reinberger) nabízí bezplatný převod objektu na nového majitele, který jej bude rekonstruovat

8.11.2017 zahájeno správní řízení o prohlášení za kulturní památku

9.11.2017 představenstvo společnosti Tereos TTD a.s. potvrzuje, že je ochotno odprodat objekt mlýna za 1,- Kč, za předpokladu, že Tereos TTD a.s. nebude do jeho rekonstrukce vkládat vůbec žádné prostředky a veškeré náklady ponese nový majitel, který nebude oprávněn objekt dále převádět a SOPVČ do určitého termínu veřejně představí záměr renovace a následného využití mlýna

V opraveném mlýně by měla vzniknout expozice mlynářství a regionální historie, rovněž by zde měla být zřízena pamětní síň zdejšího rodáka - 23. královéhradeckého biskupa ThLic. Karla Otčenáška.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Hrnčíř
Šňorař
Havlanský
Havlovský
Matyáš
Chocenský
Král
Maršán
Šefelín

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

nájemci:

1598 Pavel Šňorař

1651-1655 Václav Havlanský (Havlovský)

1714-1738 Filip Matyáš

1738-1744 František Matyáš

1744-1788 Václav Chocenský

1788-1806 Václav Král

1806-1812 Jan Maršán

1812-1848 František Šefelín

majitelé:

1848-1862 František Šefelín

1862-1893 Jan Hrnčíř

1893-1939 Karel Hrnčíř

1939-1950 Oldřich Hrnčíř

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

podpis mlynáře
reklama, inzerát
razítko

Architektura

Stav nemovitosti

dochován bez větších přestaveb

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

baroko do roku 1800
klasicismus do roku 1850
historizující a architektura druhé pol. 19. století

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Kamenné zdivo silné až 1 m, střecha v minulosti kryta šindelem.

Mlýn byl patrně již od poloviny 18. století koncipován jako patrový, neboť dle písemných pramenů měl tři vodní kola, z nichž jedno sahalo až do patra. Další stavební změny proběhly určitě v souvislosti se změnou mlýnské technologického vybavení z obyčejného složení na umělecké v 70. letech 19. století, např. osazení sedlového bedněného vikýře. Dochované technologické vybavení pochází z konce 19. až první třetiny 20. století. Konstrukce střechy s vaznicovým krovem odpovídá přelomu 19. a 20. století. Kolmo k podélnému průčelí mlýna přiléhá menší přístavek z počátku 20. století pro Francisovu turbínu vyzděný z cihel, pod nímž protékal mlýnský náhon a který nahradil krytou lednici dřevěné konstrukce s vantroky.

Přízemí vyzděné z opukového lomového zdiva bude pravděpodobně pocházet z poloviny 18. století, kdy probíhaly stavební úpravy mlýna. Této době odpovídá i provedení valené klenby s pětibokými výsečemi v obytné části mlýna. Nelze však úplně vyloučit variantu, že mlýn nebyl obnoven kompletně, ale že z předchozí stavby mohla nějaká část objektu zůstat zachována.

V interiéru obytné části se dochovaly zajímavé a na tehdejší dobu pokrokové prvky z 1. poloviny 20. století – koupelna s historickými bateriemi, splachovací záchod s plechovou nádrží, skříňový mrazák apod.

Historické stavební prvky – exteriér

pavlač, balkón
kamenické prvky barokní a mladší
dveře
okno
vyskladňovací otvor
komín
vrata, brána

Historické stavební prvky – interiér

klenba
krov
dveře

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

existující torzo obyčejného složení
existující torzo uměleckého složení

Stav mlýnské technologie – popis

Ačkoli není stavebně-technický stav budovy nejlepší, vnitřní vybavení mlýna se dochovalo téměř kompletně a v dobrém stavu. V přízemí mlýnice se nachází transmise (podkolí) s litinovým věncem s dřevěnými palci. Transmise zajišťovala přenos hnací síly ke strojům. Je zde také zachována mlýnská hranice, která dle zdobné profilace nepochybně náležela ještě ke staršímu českému složení. V dalších podlažích mlýnice jsou z technologie uměleckého složení dále zachovány mlecí válcové stolice v litinových skříních, jahelka, rovinný vysévač, hranolový vysévač, koukolník, čtyřrámečková reforma archaického typu, vzduchový filtr a horní transmise (podstřeší). Přenos zrna a meliva zajišťovaly kapsové výtahy.

Technologické vybavení

VýrobceJosef Kohout, Praha Smíchov

Popis

VýrobceJosef Kohout, Praha Smíchov

Popis

VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)

Popis

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1862:
3 české kameny
jahelka na výrobu jahel
holendr na výrobu krup
1872 francouzské kameny a Amerikán
1893 válcová stolice
xx
původně vodní kola poháněla hlavní hřídel (tzv. val), následně paleční kolo, pastorek a vřeteno, které otáčelo tzv. běhoun
1903 po instalaci turbíny byl val nahrazen hlavní řemenicí, která otáčela hřídelí a převáděla sílu pomocí řemenů upevněných na jednotlivé transmise do všech strojů ve mlýně
xxx
Za Hrnčířů došlo ke zlomovému momentu v technologickém vývoji mlýna. V roce 1872 bylo osazeno umělecké neboli amerikánské složení, které nahradilo starší, méně dokonalé složení obyčejné, zvané též české. Roku 1893 byla pořízena mlecí válcová stolice a o deset let později byla místo vodních kol na spodní vodu instalována vodní Francisova turbína o výkonu 24 koňských sil. Roku 1906 bylo pořízeno dynamo na osvětlení mlýna a okolních domů.

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

výroba elektrické energie

Doplňkové a další provozy – popis

1906 dynamo na osvětlení mlýna, hostince u Marelů, obchodu A. Machače čp. 93, řeznictví V. Kvasničky čp. 76 a několika dalších okolních domů, mlynář nabídl osvětlení celé obce, byl však odkázán na pozdější dobu
zbytek obce elektrifikován až 1920

Cesta vody ke mlýnu

náhon
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

Mlýnský potok od Opočna tekl původně přes areál dnešního cukrovaru, v místě nové technické brány cukrovaru se stočil k návodní zdi mlýna (obrácené směrem k silu), kde byla umístěna dřevěná lednice s mlýnskými koly. Poté pokračoval přes pozemek dnešní mateřské školy a stočil se směrem do ulice Julia Fučíka, kterou de facto kopíroval. Těsně nad místem, kde se dnes tato ulice poprvé dotýká říčky Dědiny, do Dědiny ústil.

Vodní motory

Typturbína Francisova

StavNezjištěn

VýrobceJos. Prokopa synové v Pardubicích

Popisinstalována 1903
V r. 1930 zde byla Francisova turbína, průtok 1,08 m3/s, spád 3,15 m, výkon 23,25 k.

Typturbína Francisova

StavNezjištěn

VýrobceJos. Prokopa synové v Pardubicích

Popisinstalována 1903
V r. 1930 zde byla Francisova turbína, průtok 1,08 m3/s, spád 3,15 m, výkon 23,25 k.

Typvodní kolo na spodní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popispůvodně 3 kola na spodní vodu (spád pouze 2,1 m), jedno vysoké až do prvního poschodí
1903 namísto kol instalována Francisova turbína 24 HP

Pomocné motory a generátory

Typnaftový motor

StavZaniklý

Výrobce

Popispořízen 1912, 1920 nahrazen elektromotorem

Typnaftový motor

StavZaniklý

Výrobce

Popispořízen 1912, 1920 nahrazen elektromotorem

Typelektrický motor

StavNezjištěn

Výrobce

Popiszakoupen 1920 za 36 000 Kč, výkon 17 HP

Typdynamo

StavNezjištěn

Popisinstalováno 1906 pro vlastní osvětlení, stačilo ale též pro Sál a několik sousedních domů

Historické technologické prvky

transmise, řemenice, převody

ozubená kola, pastorky (průmyslový výrobek)
transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)

mlýnská hranice

Varianta: dvojnásobná

mlýnská hranice s kamennými prvky

kamenné složení (šrotovací, mlecí)

násypný koš

válcová stolice

Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v litinové skříni
Válcová stolice kombinovaná a to 1 pár hladké a 1 pár rýhované válce v litinové skříni

vysévač hranolový

čistírenský vysévač | Počet:

moučný vysévač | Počet:

předvysévač | Počet:

vysévač rovinný

Počet: 1

reforma

jednoduchá

Počet: 1

odlučovací zařízení

sací filtr

míchačka

válcová

výtahy a dopravníky

kapsový výtah | Počet:

pytlový skluz - interiér | Počet: 1

pytlovací lávka

zásobník, násypka

Prameny

Literatura / Internet

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnísešit 04 (Hradec Králové), s. 10

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnísešit 04 (Hradec Králové), s. 10

AutorJosef Hejzlar

NázevKronika mlýnů na Zlatém potoku II.

Rok vydání1962

Místo vydáníNedvězí

Další upřesněnís. 149-154

Odkazuloženo v SOkA Rychnov nad Kněžnou

Datum citace internetového zdroje

AutorVlastimil Šimek

NázevVálcový mlýn K.Hrncire v Českém Meziříčí

Rok vydání2019

Místo vydáníDobruška

Další upřesněníDobrušsky vlastivědný almanach III., s. 57-59

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorLucie Bajtalonová

NázevSpolek ochránců památek opravuje Hrnčířův mlýn

Rok vydání2021

Další upřesněníNovinky 11.6.2021

Odkazhttps://www.novinky.cz/cestovani/clanek/spolek-ochrancu-pamatek-opravuje-hrnciruv-mlyn-40362980

Datum citace internetového zdroje06 2021

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Pohled na mlýn, 2018, © Kryštof Havlice

Průčelí mlýna, 11 2023, © Jana Kotalová

Historické mapy

I. vojenské mapování, výřez, 1764 - 68, © oldmaps.geolab.cz

II. vojenské mapování, výřez, 1836 - 52, © oldmaps.geolab.cz

III. vojenské mapování, výřez, 1877 - 80, © oldmaps.geolab.cz

Mlýn na císařskému otisku, 1840, © http://archivnimapy.cuzk.cz/

Mlýn na skice k císařskému otisku, 1840, © http://archivnimapy.cuzk.cz/

Mapa vodních děl v okolí, 1930, © autor neznámý

Plány - stavební a konstrukční

Plán přestavby mlýna - přízemí, 1940, © SOkA Náchod - živnostenské spisy

Plán přestavby mlýna - I. patro, 1940, © SOkA Náchod - živnostenské spisy

Plán přestavby mlýna - podkroví, 1940, © SOkA Náchod - živnostenské spisy

Obrazy

Mlynář Karel Hrnčíř, 1940, © autor neznámý

Historické fotografie a pohlednice

Náhon u mlýna, 1900, © autor neznámý (fb - Hrnčířův mlýn)

Staré fotografie, různé, © autor neznámý

Pohled na mlýn, 1910, © autor neznámý

Stará fotografie, 11 2023, © Jana Kotalová

Mlýn za povodně, 10 2023, © Jana Kotalová

Pohled na mlýn, 1930, © Josef Hejzlar

Pohled na mlýn, 1937, © Pokrok Opočensku

Pan otec Karel Hrnčíř se synem nástupcem, 1937, © Pokrok Opočensku

mlynář Karel Hrnčíř, "sivý sokol", 1945, © Josef Hejzlar

Presentace starých fotografií, 11 2023, © Jana Kotalová

Současné fotografie - exteriér

Dvorní průčelí, 11 2023, © Jana Kotalová

Pohled ze silnice, 11 2023, © Jana Kotalová

Průčelí mlýna, 2018, © Jan Tlučhoř

Průčelí mlýna, 2018, © Kryštof Havlice

Hrnčířův mlýn, srpen 2011, © https://maps.google.cz/

Boční průčelí, 2018, © Jan Tlučhoř

Hrnčířův mlýn, září 2011, © https://maps.google.cz

Mlýn od severu, 2019, © doxa

Západní průčelí mlýna, 2019, © doxa

Pavlač, 2018, © Kryštof Havlice

Pavlač, 2018, © Jan Tlučhoř

Pohled do zadního dvora, 2019, © doxa

Pohled do dvora, 11 2023, © Jana Kotalová

Vizualizace stavu po dokončení rekonstrukce, 2018, © autor neznámý

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Průčelí mlýna, 11 2023, © Jana Kotalová

Hlavní portál, 2019, © doxa

Klenák s letopočtem, 11 2023, © Jana Kotalová

Klenák hlavního portálu se zbytky nápisu 1864 CI 75 (?) KH, 2019, © doxa

Portál hlavního vchodu, 2018, © Kryštof Havlice, (Prvky na obrázku: dveře)

Detail pavlače, 2018, © Jan Tlučhoř, (Prvky na obrázku: pavlač, balkón)

Detail pavlače, 2018, © Kryštof Havlice, (Prvky na obrázku: pavlač, balkón)

Dvorní průčelí, 2018, © Kryštof Havlice, (Prvky na obrázku: vyskladňovací otvor)

Detail průčelí mlýna, 2010, © autor neznámý

Pumpa na dvoře, 2015, © autor neznámý

Detail nadpraží, 2018, © Kryštof Havlice

Pohled ze dvora, 11 2023, © Jana Kotalová

Oprava střechy, 04 2023, © Hrnčířův mlýn České Meziříčí

Současné fotografie - interiér

Vstupní hala v přízemí, 2019, © doxa

Pohled do obytné části v I. patře, 2019, © doxa

Detail interiéru, 2018, © Jan Tlučhoř

Obývací pokoj v I. patře, 2019, © doxa

Obývací pokoj, 2019, © doxa

Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

Současné fotografie - vodní dílo

Současné fotografie - technologické vybavení

Transmise, 11 2023, © Jana Kotalová, (Prvky na obrázku: transmise, řemenice, převody - transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný))

Transmise, 2018, © Jan Tlučhoř, (Prvky na obrázku: transmise, řemenice, převody - transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný))

Transmise, 2018, © Jan Tlučhoř, (Prvky na obrázku: transmise, řemenice, převody - transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný), mlýnská hranice)

Transmise, 2018, © Kryštof Havlice, (Prvky na obrázku: transmise, řemenice, převody - transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný))

Transmise na půdě, 2018, © Kryštof Havlice, (Prvky na obrázku: transmise, řemenice, převody - transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný))