Cestuje jako mlynářova kárka -
přijde každý večer zase domů.
(německé přirovnání)

Velkomlýn Pavlíkův, Panský mlýn

Velkomlýn Pavlíkův, Panský mlýn
197
137
Hradecká
Opočno
517 73
Rychnov nad Kněžnou
Opočno pod Orlickými horami
50° 16' 1.0'', 16° 6' 37.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Největší mlýn v povodí Dědiny (Zlatého potoka), původně panský z pol. 16. století, 1737 prodán Jiřímu Frintovi, již tehdy měl šest složení. Poté často měnil majitele, v poslední čtvrti 19. stol. za vlastnictví Akciové společnosti a pak rodu Pavlíků modernizován, čímž dosáhl maximální možné (avšak v praxi nikdy nedosažené) kapacity 3600 tun obilí ročně. Mouka se přitom kvalitou vyrovnala mouce uherské. Mletí zastaveno před rokem 1962.
pod náměstím
Zlatý potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1. června 1737 Rudolf hrabě Colloredo prodal velký panský mlýn v Opočně se 6 složeními a 1 jahelkou za 700 zlatých  Jiřímu Frintovi

k mlýnu přikázány: Opočno, Pulice, Pohoř, Přepychy, Záhornice, Čánka, Dobříkovec, Mokrej, Městec, Pčelice, Jílovice, Klášter a Podol

1748 koupil Václav Karlovský za 1100 zl.

1781 Josef Karlovský

1793 Josef a Anna Frintovští 

1798 Václav a Anna Šefelínovi

toto byli povinni do důchodu panství Opočenského ročně platiti 20 zl. po splátkách kvartálních, pak za 12 kusů vepřů, které milostivá vrchnost in natura brátio nechtěla, za 1 vepře 10 zl. 30 kr., tedy za 12 vepřů ročně 126 zlatých. Mimo těchto vepřů vykrmit pro panskou kuchyň jednoho vepře. který jim z vrchnostenských vepřů dán byl.

Všecky potřebné slady pro panský pivovar Opočenský beze všeho úplatku věrně mleti a za to jenom jistý obyčejný truňku piva pod jménem "Marek" dle dekretu od 7.9.1749 od semletí sladu najednou celou várku obdržovati, které pivo však on mlynář jenom ve mlýně zažíti má, následovně takové ani tam ani ven ze mlýna prodávati nemá, sice by ten samý mlynář na důkazlivý pád buď prodeje piva nebo nevěrnosti mletí sladův uznalou pokutou trestán byl.

1804 manželé Šefelínovi prodali mlýn Josefu Rudyšovi za 14.000 zl.

1804 Josef Rudyš prodal mlýn Janu Klimešovi za rovnou sumu

4. února 1830 od Jana Klimeše koupili Václav a Anna Tomášovi za 9800 zl.

1841 od Tomášových koupil za 12.000 zl. Antonín Janovský

1847 od Janovského za 11.000 zl. koupili Václav a Johana Čisteckých

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

Antonín Jakubský, k mlýnu patřilo 6 korců role, zvané Kirchenbergrovské

1854 Josef a Marie Vondrouškovi, mlýn 21.900 zl. vykazuje

1864 Jan a Kateřina Jarkovští v ceně 25.800 zl.

1872 Ignác a Kateřina Jarkovských v ceně 28.100 zl.

1872 Akciová společnost, mlýn nese název "První akciový strojní mlýn na Opočně", cena 50.430,84 zl.

15. května 1881  z rukou akciové společnosti koupili mlýn Jiří a Anna Pavlíkovi z Čánky se všemi stroji (nikoliv však se zásobami, o nichž zvláštní listina vyhotovena) za 34.060 zl.

na srážku této ceny převzali na sebe k placení:

a) 6000 zl. pro ústav chudých v Opočně

b) 3000 zl. pro Dr. Karla Nangra

c) 1500 zl. pro Občanskou záložnu v Opočně

d) 5000 zl. pro Františku Herfurtovou

e) 1500 zl. pro Jana Herfurta

f) 3560 zl. kupní dobírku převzali co samoplátci na sebe a poněvadž bylo ještě 356 akcií v oběhu, připadlo z této kupní dobírky na jednu akcii 10 zlatých

Mimo  převzatých nákupní dobírkou závar vězelo za těchto vlastníků na mlýně tom:

6000 zl. pro Jana a Annu Pavlíkovi

165 zl. pro Františka Růžičku

3000 zl. pro Jana a Marii Bašovi

650 zl. pro hospodářskou záložnu v Opočně

1500 zl. pro záložnu Valskou

4500 zl. pro tutéž záložnu Valskou (3x1500 zl.)

631,38 zl. pro M.Lederera

1800 zl. pro Aloise Šrámka

656,09 zl. pro Františku Prokopovou

1894 manželé Jiří a Anna Pavlíkovi postoupili mlýn synovi Václavu a snaše Marii, rozené Matysové za 20.000 zl.,  na srážku kteréž ceny převzali ma se 6000 zl., 2700 zl. a 3000 zl. V hotovostti zapatili 8000 zl. a převzali výměnek Jiřího a Anny Pavlíkových, který pozůstává z denní dávky 1 zl. ke čtvrtletnímu odvádění počínajíce ode dne, kdy odevzdají užívání živnosti čp. 3 v Pohoří. Kdyby jeden z výměníků zemřel, připadne ona dávka na živu pozůstalému polovičkou.

Dále zjištěna jest na mlýně dobírka 1300 zl. pro Jiřího a Annu Pavlíkovi, ktará později vymazána jest.

25. září 1896 nynější stav mlýna:

zapsán jest ve složce 197 pod názvem "Strojní mlýn čís. 197 v Opočně" s čísly katastrálními:

6 stavební parcelou, čp. 197 mlýn

7 stavební parcelou skladiště

8 stavební parcelou sklep

11 zahradou

14 zahradou

1284/2 mlýnským potokem, počínajícím od hraničné zdi panské zahrady přes potok vedoucí

Vlastnictví: B

smlouvou z 3. února 1894 Pavlík Václav 1/2  Pavlíková Marie nezlet. 1/2

Závady: C

pro Charouzův ústav v Opočně 6000 zl. a shora již řečený výměnek manželů Jiřího a Anny Pavlíkových 

Mouka prodávána po celých Orlických horách, kvalitou se vyrovnala mouce uherské. Používali jí i ruční tkalci ku škrobení bavlny, k  čemuž je zapotřebí mouky obzvlášť dobré.

Posudek úředního znalce mlynářství inž. Karla Branbergera z Prahy při úředním komisionelním řízení ze dne 17. dubna 1928 za účelem zjištění vodních práv u vodních děl, ležících na opočenském náhonu Dědiny, t.j. mezi jezem Cháborským a obcí Meziříčí: (dokončení, začátek viz oddíl Technologické vybavení/pohon)

Kapacita mlýna činí asi 90 q pšenice a 30 q žita za 24 hodin. Protože jest to mlýn převahou obchodní, jest jeho průměrná zaměstnanost během roku odvislou značnou měrou od hospodářské politiky státu a nelze ji ani přibližně odhadnouti s dostatečnou bezpečností odhadu na několik let.

Maximální roční kapacita mlýna při plné zaměstnanosti by byla asi 36.000 q obilí, mlýn však takto plně zaměstnán není.

mlýn provozován pod firmou Václav Pavlík

1938-39 Josef Pavlík zrušil svůj služební poměr u firmy

1940 Václav Pavlík zastavil výrobu následkem úrazu

Hospodářský typ mlýna
Obchodní

před rokem 1962 ukončeno mletí, nadále pouze skladiště obilí

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Frinta
  • Karlovský
  • Frintovský
  • Šefelín
  • Rudyš
  • Klimeš
  • Tomáš
  • Janovský
  • Čistecký
  • Jakubský
  • Vondroušek
  • Jarkovský
  • Pavlík

Historie mlýna také obsahuje:

1737-1748 Jiří Frinta

1748-1781 Václav Karlovský

1781-1793 Josef Karlovský

1793-1798 Josef a Anna Frintovští

1798-1804 Václav a Anna Šefelínovi

1804 Josef Rudyš

1804-1830 Jan Klimeš

1830-1841 Václav a Anna Tomášovi

1841-1847 Antonín Janovský

1847- Václav a Johana Čisteckých

-1854 Antonín Jakubský

1854-1864 Josef a Marie Vondrouškovi

1864-1872 Ignác a Kateřina Jarkovských

1872-1881 Akciová společnost

1881-1894 Jiří a Anna Pavlíkovi

1894- Václav a Anna Pavlíkovi

1930, 1939 - Václav Pavlík (RR)


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • podpis mlynáře
  • reklama, inzerát
  • razítko
částečně adaptován
05 2012
    vrchnostenský
    mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
    • baroko do roku 1800
    • klasicismus do roku 1850
    • historizující a architektura druhé pol. 19. století
    • moderní 1920 – 1945
    zděná
    vícepodlažní
    V 60. letech 20. stol. zbořen komín od lokomobily.
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
    • střešní nástavba
        Žádná položka není vyplněna
        1737: 6 složení a jahelka
        1900: 1 špičák, 1 český, 1 cylindr, amerikán na mletí pšenice
        Posudek úředního znalce mlynářství inž. Karla Branbergera z Prahy při úředním komisionelním řízení ze dne 17. dubna 1928 za účelem zjištění vodních práv u vodních děl, ležících na opočenském náhonu Dědiny, t.j. mezi jezem Cháborským a obcí Meziříčí:
        Mlýn Pavlíkův v Opočně: Jest to poloautomatický mlýn obilní, dobře zařízený pro současné mletí pšenice a žita a současné šrotování obilí na krmivo.
        Výstroj mlýna jest tento:
        V čistírně obilí:
        1 automatická váha
        1 aspirator 700 mm
        1 Carter
        1 loupačka Omega
        1 šrotovník Monarch
        s příslušnými vysévači, aspirací, výtahy, filtry a transmissí
        Ve vlastním mlýně:
        3 pšeničné šrotové stolice dvouválcové 220x600
        1 porcelánka 350x400 dvouválcová
        1 čtyřválcová hladká stolice 300x700 dvouválcová
        2 francouzské mlýnské kameny na domílku 042
        2 rovinné vysévače šrotové dvoudílné
        1 rovinný vysévač vymílací dvoudílný
        1 dvojitá reforma 2x500 mm s tlakovým filtrem
        1 detašér
        aspirační filtry
        6 míchaček na mouku
        1 míchačka na otruby
        2 dvouválcové stolice žitné 300x600 s vysévači centrifugálními
        1 výtah na zboží
        1 stroj na čištění pytlů a příslušné výtahy a transmisse.
        (pokračování níže)
        Zaniklý
        • jahelka
        • odtokový kanál
        Stavidlové zařízení v knížecím parku jest dosud původní, jaké akciový spolek postavil.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popispůvodně 4 vodní kola, jedno mělo prům. 8 m a táhlo amerikán.
        kolaudační protokol z 6 října 1905:
        3 vodní kola na dubových hřídelích na vrchní vodu as 4 m v průměru a asi 1 m šířky. Tohoto vodního zařízení mlýna používáno až do roku 1905, kdy zaměněno bylo za vodní Francisovu turbínu o 30,7 HP a spotřebě vody 600 litrů za vteřinu.
        Roku 1920 byla postavena do kašny od roku 1905 stávající druhá turbína spirální o 24,7 HP a spotřebě vody 480 litrů za vteřinu, aniž by na přítoku vody bylo něčeho měněno. Tato druhá turbina není ještě úředně kolaudována.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popispůvodně 4 vodní kola, jedno mělo prům. 8 m a táhlo amerikán.
        kolaudační protokol z 6 října 1905:
        3 vodní kola na dubových hřídelích na vrchní vodu as 4 m v průměru a asi 1 m šířky. Tohoto vodního zařízení mlýna používáno až do roku 1905, kdy zaměněno bylo za vodní Francisovu turbínu o 30,7 HP a spotřebě vody 600 litrů za vteřinu.
        Roku 1920 byla postavena do kašny od roku 1905 stávající druhá turbína spirální o 24,7 HP a spotřebě vody 480 litrů za vteřinu, aniž by na přítoku vody bylo něčeho měněno. Tato druhá turbina není ještě úředně kolaudována.
        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisPosudek úředního znalce mlynářství inž. Karla Branbergera z Prahy při úředním komisionelním řízení ze dne 17. dubna 1928 za účelem zjištění vodních práv u vodních děl, ležících na opočenském náhonu Dědiny, t.j. mezi jezem Cháborským a obcí Meziříčí:
        Mlýn Pavlíkův v Opočně (pokračování svrchu):
        Mlýn jest velmi dobře zařízen jako obchodní mlýn a jeho vystrojením jest možno mleti současně pšenice i žito i poháněti dynamo osvětlovací.
        Pohon se děje dvěma Francisovými turbinami, z nichž I. konzumuje při užití spádu H-5,00 m Q-480 l za vteř, II. konzumuje při užití spádu H-4,80 m Q-600 l vody za vteř a odevzdává při tom I. turbina 24,7 HP, druhá turbina 30,7 HP na společnou mlýnskou hlavní transmissi, na kterou pracuje též parní lokomobila o výkonu 60 HP v případě nedostatku vody. Protože má mlýn v lokomobile reservní zdroj pohonné síly, může v době dobré zaměstnanosti využitkovati plně celou kapacitu mlýna a může dobře využitkovati vodní sílu, jak při nízkém, tak i při vysokém stavu vody.

        V r. 1930 zde byly 2 Francisovy turbíny, průtok 0,9 m3/s, spád 4,64 m, výkon 40,8 k.
        Typvodní kolo na střední vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1872 koupil mlýn od manželů Jarkovských Akciový spolek, týž přestavěl a následující vodní zařízení při něm zřídil:
        1 vodní kolo na železné hřídeli s rosetami, železnými a dřevěnými rameny, as 8 m v průměru a as 2 m široké na střední vodu.
        Typparní stroj, lokomobila
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1872 přestavěn na parní
        parní lokomobila 60 HP
        Typparní stroj, lokomobila
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1872 přestavěn na parní
        parní lokomobila 60 HP
        Typdynamo
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisMimo to pro osvětlení jest tu jedno dynamo 5 HP.
        Historické technologické prvky
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 04 (Hradec Králové), s. 10
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 04 (Hradec Králové), s. 10
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJosef Hejzlar
        NázevKronika mlýnů na Zlatém potoku II.
        Rok vydání1962
        Místo vydáníNedvězí
        Další upřesněnís. 131 - 144
        Odkazuloženo v SOkA Rychnov nad Kněžnou
        Datum citace internetového zdroje

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Vytvořeno

        22.12.2013 20:05 uživatelem doxa (Jan Škoda)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 8.8.2022 09:33
        Radomír Roup (Radomír Roup) 17.6.2018 09:09