Mlýn je připomínán v soupisu poddaných z roku 1651, pořízeném Adamem Jeronýnem Bohumilským, hejtmanem panství březenskýho a skašovskýho, v němž je zmíněna mlynářka Dorota N. (ŠJ)
1738 Jan Josef, hrabě z Bubna a Litic emfyteuticky prodává březenskému mlynáři Jiříkovi Špalkovi mlýn o dvou složeních za 250 zl.. Jiřík Špalek hotově složil 75 zl., zbylých 175 zl. bude splácet po 10 zl. ročně. Z mlýna platí roční nájem 25 zl., po 8 zl. z každého složení a na panský špejchar odvádí 55 korců mlynářského obilí. Mlynář je povinen zdarma mlít pro zámeckou vrchnost, hospodářské správce a dvorskou čeleď, šrotovat pro hospodářské zvířectvo na panském hospodářství, panský pivovar a vinopalnu. V případě nedostatku vody nebo velkých mrazů má mletí pro panství přednost. Mlynář udržuje a opravuje mlýn na své náklady, panství dodává potřebné dříví, fošny, trámy a prkna na opravy vantrok a vodního kola. Panství jednou ročně dodá po fůře habří, břízy a buku z panských lesů. Mlýnské kameny se budou dovážet panským nebo robotním povozem, mlynář opatří obrok pro koně a zaplatí čeledínům, obdobně zaplatí i pacholkům poslaným do mlýna na výpomoc. Drobné opravy náhonu provádí mlynář, na velké opravy a čištění budou zjara a na podzim povoláni robotníci.
červen 1744 Jiřík Špalek zemřel před splacením mlýna. Jelikož syn Jiřík byl ještě nezletilý, panství mlýn prodalao za 600 zl. Janu Dlaskovi, který složil 500 zl. hotově a zbytek bude splácet po 25 zl. ročně.
1751 Jiřík Špalek ml. přebírá mlýn, Jan Dlask mu jej prodal za 770 zl.
1771 po smrti Jiřího Špalka prodala vdova Magdalena mlýn svému nejstaršímu synovi z prvního manželství Janu Mládkovi za 770 zl. Panství zvýšilo nájem na 34 zl., odvod 55 korců obilí zůstal nezměněn. Jan Mládek rozšířil mlýn o jedno složení.
1807 za 3000 zl. převzal mlýn nejstarší syn Jan Mládek s manž. Kateřinou.
Následuje serie spekulativních nákupů a prodejů (Václav Hubalovský, Jan Pleštil, Barbora Elixnerová, František a Anna Kottovi, Jan a Alžběta Řehákovi)
1820 koupili Václav a Rozina Saskovi za 15.000 zl.
1842 po smrti Václava Sasky převzal nejstarší syn Josef, na vyplacení sourozenců a splacení dluhů potřeboval 3.600 zl., jelikož je však neměl, musel 1843 mlýn prodat Josefu a Tereze Kubínovým z Kopidlna, kteří se zavázali splatit dluhy a za mlýn splácet cenu 8.400 zl.
1849 koupil Jáchym Jäger s manželkou Alžbětou, hospodařil zde až do roku 1882.
