Kotrouškovský, Zákonův, Davidův, Votišovský, Čechův mlýn

První písemná zmínka o mlýně pochází z roku 1571, tehdy se mu říkalo Votišovský a patřil Matěji Blšanskému. (MK)

1750 k mlýnu náleží 16 korců dědin, z mlýna se ročně odvádí 10 zlatých a 40 korců žita městu Rakovníku

4. listopadu 1773 město prodalo mlýn za 400 zl.r. a 20 zl.r. a 50 korců žita roční činže Matěji Čechovi

Od roku 1833 byly u řady mlýnů zřizovány pily pro pořez dřeva. Jak uvádí Ferdinand Malec v své Rakovnické kronice: „Roku toho (1833) žádali mlynáři Jan Hauner (Červený mlýn, dříve Špitálský), Matěj Zákon (Klempišovský, dříve obecní mlýn), Josef David (Kotroušovský mlýn, dříve náležel ke dvoru Senomatskému) za povolení ku postavení pil na řezání prken. Dostali všickni povolení od magistrátu s tou podmínkou, že jsou povinni v základě patentu z roku 1814 platiti své vrchnosti – zde důchodu obce rakovnické – v půlletních lhůtách 5 zl. CM ročně, a že jsou vázáni obci potřebné prkna, fošny a latě za náhradu od jedné devítiloketní klády v částce 7 kr. CM přede všemi jinými řezati.“

Od roku 1833 byla při mlýně zřízena pila. (MK)

Davidův se jmenuje podle několika generací mlynářů Davidů, kteří usedlost koupili roku 1813. Roku 1894 si pokrokový mlynář Josef David pořídil vůbec první porcelánový válcový stroj v mlýnech na Rakovnickém potoce. (MK)

V Česko-německém slovníku F. Š. Kotta je uveden název mlýna: Kotrouškovský mlýn (svazek 6, strana 688) (MK)

1930 Jindřich David