Historie
Obecná historie:
Založen pravděpodobně za Trauttmanssdorffů, snad koncem 17. nebo počátkem 18. stol., současně se zámeckým pivovarem. V sousedství mlýna, kam vedla mlýnská strouha pro vodu na kolo, byla vybudována vodárna s věžičkou. Panský mlýn se skládal ze dvou stavení, patrového obydlí mlynáře s hospodářskými místnostmi v přízemí a s nízkou rohovou šalandou. Střechy kryté šindelem. Okolo vantroků vedla cestička na velký stinný ostrov s obílenou mlýnicí. Posledním mlynářem zde byl Jan Polívka se svou manželkou Annou, která pocházela ze staré selské rodiny Hunkovy z Nebužel na Mělnicku. Jan Polívka v l. 1895-1903 umožnil prodejem domku v Obříství pobyt básníku Svatopluku Čechovi. Syn mlynáře Jana Polívky, Adolf Polívka, byl slavným violoncellovým virtuosem. Na opuštěném voru, zakotveném v postranním rameni Labe u ostrova pod mlýnem pobývali v září r. 1892 malíř Miloš Jiránek a sochař Karel Myslbek (obrazy Miloše Jiránka Vor a Jez v Obříství). Sem za nimi přijížděli malíři Jan Preisler, Arnošt Hofbauer a Josef Schusser, sochař Stanislav Sucharda a dřevorytec Jan Štenc (zakladatel známého grafického podniku v Praze). Po regulaci toku řeky Labe se okolí zámku podstatně změnilo, říční zátočina zde byla zavezena. Mlýn byl okolo r. 1910 zbořen a na jeho místě byla postavena budova poříční správy. Nedaleko bývalého mlýna byl postaven nový mostový stavidlový jez.
Zdroj: http://svk7.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-0212657-Pansky-mlyn-Obristvi-cesko/
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Polívka
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
