Mlýnský osel, který otáčí hřídelí,
nepotřebuje světlo.
(německé přísloví)

Hliněný mlýn

Hliněný mlýn
1316
33/118; 118/II
Nám. 5. května
Vodňany
389 01
Strakonice
Vodňany
49° 8' 57.8'', 14° 10' 25.4''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Mayerů, U Němců, Rezkovský, Mlaskovský, Hliněný mlýn.
Mlýn s první zmínkou k roku 1483 dnes slouží jako MVE.
Na SZ konci historického jádra města
Blanice
přístupný po domluvě

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn je poprvé písemně doložen k roku 1483, zápis se týká převodu mlýna, který tak jistě existoval již nějakou dobu před tímto rokem.

1516 Kouba

1517 z mlýna se platí do důchodu městského 13 kop, úroku sv. martinského do komory královské 1 kopa

1518 Dušek Kožka

1520 Jan Řepišův

Václav Makovec

1524 Jakub z Týna

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1528 Urban Ouhleda

1530 z mlýna se platí 8 měr obilí k faře vodňanské

1536 Vít z Písku

13.12.1564 zemřel mlynář Vít Mlask, u mlýna pila a 28 jiter pozemků, ve mlýně se melou slady pro město

mlýn zůstal bez hospodáře, zamýšlelo jej zakoupit město, avšak, jelikož nemělo dostatek peněz, předešel je řezník Adam Skála, který za mlýn zaplatil 100 kop, což vyvolalo ve městě pobouření, Skála se musel odvolávat až k císaři

1654 Berní rula Jan Rezek (+1662), mlýn měl 2 kola a stoupu, u mlýna 14 str. polí

1671 od sirotků po Rezkovi (Jiřího, Pavla a Marie) koupilo město, avšak nesplatilo plnou cenu.

1672 město mlýn vyměnilo za Fišerovský dvůr s hospodou, na mlýn přišel Jan Fišer s manž. Annou ovd. Foersterovou, dc. Jana Rezka

Hliněný mlýn s trojím složením a jednou stoupou  koupil r. 1683 mlynář z Prachatic - Martin Fidler za 900 zl., byla mu připomenuta roční povinnost odvádět 6 str. žita do městského špitálu. Poblíž mlýna se nacházela městská lázeň, k mlýnu náležela ještě chalupa čp. 32 se zahradou.

1683 velká povodeň  způsobila na řece velké strže a následně nedostatek vody v řece

v červnu 1686 u mlýna postavena Hořejší brána

1689  Jiří Jan Fidler s manželkou Veronikou Hurdome de le Fossa

1725 jejich syn Jan

1729 chtěl u mlýna postavit pilu, což mu bylo pro odpor ostatních mlynářů městským úřadem zamítnuto.

1740 jeho syn Antonín s manželkou Barborou

1775 zemřel a mlýn s dvojím složením a 3 stoupami v hodnotě 3000 zl. odkázal ještě nezletilému Leopoldu Fidlerovi

1802 děkan si stěžuje, že mu mlynáři Leopold Fidler, Josef Drastík a Vojtěch Pavelka při úpravě břehů zamezili cestu k rybníčkům Jordánu, Pazderně a Utopenečku a porušili trouby, jimiž byly rybníčky napájeny, v květnu musili vše vrátit do původního stavu

v červenci 1810 mlýn prodal Františku Putscheglovi (1867-1815) a jeho manž. Terezii roz. Řídké za 38.200 zl. a koncem roku se odstěhoval do Třeboně na mlýn Příkopský (Stadtgraben Mühl). (Jaro Fiedler)

1815 František Putschegl zemřel, syn František byl ještě nezletilý, mlýn oceněný na 10.000 zl., z čehož ovšem dluhy činí 5237 zl., má nadále vést vdova Terezie, nesmí mlýn prodat ani dělat další dluhy, jako poručník nezletilých dětí byl stanoven Jan Hanus.

1819 převzal syn František (1798) s manž Františkou (1797-1828), dc. Tomáše Bělohlávka z Vodňan. Druhou mnanželkou byla Johanna. František se zavázal postavit pro matku Terezii na zahradě bydlení s 1 světnicí, komorou, kuchyní a maštalí, kterré po její smrti připadne majitelům mlýna a poskytnout jí zde zaopatření,  tento závazek však nesplnil.

1832 mlýn zvaný Němcovský prodal Františku Řeřichovi, kupní smlouva byla sepsána až 1840, nový majitel převzal závazky ohledně Terezie Putscheglové

1840 František Řeřicha zemřel, mlýn převzala vdova Anežka, podruhé provdaná Skuhrová.

1843 mlýn prodala Janu Fleischhansovi s manž. Eleonorou (vnučkou Františka Putschegla st.) za 8250

 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

4.11.1851 Okresní soud ve Vodňanech potvrdil závazek mlýnů krašlovických čp. 25, 26 a 27 a pro mlýny městské a příměstské čp. 98 - Pomejů, 33 - Hliněný, 42 - Kamenný a 71 - U valchy, že každoročně v červenci po skočické pouti mají spustit stoku, která je spojuje, a nechat po 3 dny proudit vodu, aby se stoky vyčistily. Mlynáři z Hliněného, Kamenného a mlýna u Valchy byli zavázáni na společné útraty mlýnskou stoku od společného jezu až k Hliněnému mlýnu vyčstit. Majitel Hliněného mlýna byl povinen stavidla, která propouštěla vodu z mlýnské stoky do staré řeky Blanice, při větších vodách vytahovat, a tím výšku vody v mlýnské stoce regulovat.

1876 Jan Fleischhans postoupil mlýn Janu Hanzlovskému, ten se 1877 oženil s Marií Žahourovou z Kulhánkova mlýna čp. 91, ovšem 28.5.1881 zemřel na souchotiny.

Jelikož syn František (na něhož byla 1/2 mlýna připsána) byl teprve dvouletý, vdova mlýn pronajala Vojtěchu Sezemskému, mlynáři z Táborska.

1890 byla Františkovi připsána i druhá polovina, na mlýně však s matkou nebydleli.

1903 byla Františku Hanzlovskému (1879-1905) udělena mlynářská živnost, 12.3.1905 se však v návalu deprese oběsil.

Novým majitelem se 1905 stal jeho strýc (bratr matky) František Žahour z Kamenného mkýna, 1907 mu byl vydán živnostenský list, postupně se stal tak majitelem mlýnů Kamenného, Kulhánkova a Hliněného.

v červenci 1911 dostala mlýn věnem jeho dcera Marie, která se provdala za Karla Mayera, syna hostinského z čp. 61 ve Vodňanech. Mlýn jim nechal František Žahour přepsat až v listopadu 1916, Karel Mayer zde však již od února 1912 provozoval obchod se smíšeným zbožím.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

30.12.1920 byl Karlu Mayerovi vystaven živnostenský list na mlynářství, 1926 se ho však vzdal

1925 si živn. list opatřila manž. Marie Mayerová, 1927 získala živn. list i na obchod s chlebem výměnou obilí za chléb a prodej mlynářských výrobků

1925 na jmění Karla Mayera vyhlášen soudní konkurs, v lednu 1927 zrušen

V roce 1930 byl majitelem mlýna Adolf Martinec

stárek Trojan

v mlýně chovány 3 páry koní

1.7.1933-1.7.1935 syn František Mayer vyučen mlynářem

na jaře 1943 Karel Mayer zatčen pro černé mletí, po 6 měsících věznění v Klatovech propuštěn

na konci  války vyhořely stáje a hospodářské budovy, opraveno

1946 mlýnice vyhořela od tření řemenu o kryt, strojní zařízení zničeno

1947 připravována rekonstrukce, vyhotoven projekt, již nerealizována

1947 Karel Mayer koupil pro dceru Jarmilu Kulhánků mlýn

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

vyhořelé zbytky mlýny adaptovány na bydlení, hosspodářské budovy na rekreační objekt

 

 

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Fidler
  • Martinec
  • Mayer
  • Kožka
  • Řepiš
  • Makovec
  • Ouhleda
  • Mlask
  • Skála
  • Rezek
  • Fišer
  • Putschegl
  • Řeřicha
  • Skuhra
  • Fleischhans
  • Hanzlovský
  • Sezemský
  • Žahour

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

1775 inventář mlýna:

na železe:

jeden vůz nový okovaný, dvoje řetězy k vozu, jedna dobrá a jedna stará pila, čtyři sekery dřevěný a jedna ve mlýně, dvě špice k tesání kamene, jedna pilka, dva vioškrdy, jedna pemrlice a jeden železný sochor.

ve dřevě:

stůl hranatý z měkkého dřeva, koutní almárka, mísník červený, stolní postýlka stará, posatl dubobá, 3 židle dubové, 2 moučnice, 2 kadečky, jedna ěrka, věrtel dubový se železnou obŕučí, půlmíra dubová se železnou obručí, 5 násypek, smeták, 3 ušatky, 10 mlynářských pytlíků, starý neokovaný pluh, staré samě

 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • visačka na pytel
částečně adaptován
05 2012
    městský
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
    • středověk
    zděná
    přízemní
    Původně u mlýna výměnek, stáje a stodola.
    Po požárech 1944 a 1946 část zbořena, zbytek adaptován na obytný objekt.
    • dveře
    • okno
    • prostup pro hřídel vodního kola
        zařízení zničeno za požáru 1946, již neobnoveno
        zůstala jen torza jedné stolice a prosévačky
        Žádná položka není vyplněna
        1654: 2 složení a stoupa
        1775: 2 složení a 3 stoupy
        1913: 2 válcové stolice, prosévačka, 2 výtahy
        Zaniklý
        • pila
        • stoupa
        Dochovaný
        • výroba elektrické energie
        Mlýn slouží jako MVE, výkon < 10 kW
        V 16. stol. byla u mlýna pila a kroupové stoupy.
        1775: 3 stoupy
        1729 obnova pily nepovolena
        • jez
        • náhon
        • akumulační nádržka
        • odtokový kanál
        • turbínová kašna
        • most, propustek
        • turbínový domek
        4.11.1851 Okresní soud ve Vodňanech potvrdil závazek mlýnů krašlovických čp. 25, 26 a 27 a pro mlýny městské a příměstské čp. 98 - Pomejů, 33 - Hliněný, 42 - Kamenný a 71 - U valchy, že každoročně v červenci po skočické pouti mají spustit stoku, která je spojuje, a nechat po 3 dny proudit vodu, aby se stoky vyčistily. Mlynáři z Hliněného, Kamenného a mlýna u Valchy byli zavázáni na společné útraty mlýnskou stoku od společného jezu až k Hliněnému mlýnu vyčistit. Majitel Hliněného mlýna byl povinen stavidla, která propouštěla vodu z mlýnské stoky do staré řeky Blanice, při větších vodách vytahovat, a tím výšku vody v mlýnské stoce regulovat.
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        Popis1913 pořízena 1. turbína
        1922 rekonstruována vodňanským stavitelem Augustinem Skřivanem
        1924 instalována 2. turbína
        Od roku 1924 jsou ve mlýně 2 turbíny Francis, v roce 1930 měli při hltnosti 2,5 m3/s a spádu 1 m výkon 24.05 HP.
        Dnes při hltnosti 1000 l/s a 1200 l/s výkon 8 a 10 kW.
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        Popis1913 pořízena 1. turbína
        1922 rekonstruována vodňanským stavitelem Augustinem Skřivanem
        1924 instalována 2. turbína
        Od roku 1924 jsou ve mlýně 2 turbíny Francis, v roce 1930 měli při hltnosti 2,5 m3/s a spádu 1 m výkon 24.05 HP.
        Dnes při hltnosti 1000 l/s a 1200 l/s výkon 8 a 10 kW.
        Typvodní kolo na spodní vodu
        StavZaniklý
        Popis1654,1775: 2 kola
        Typdynamo
        StavDochovaný
        PopisMVE výkon do 10 kW
        Typdynamo
        StavDochovaný
        PopisMVE výkon do 10 kW
        Historické technologické prvky
        • ozubená kola, pastorky (průmyslový výrobek)
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 12, str. 41
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 12, str. 41
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorCalla
        NázevAtlas zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://calla.ecn.cz/atlas/detail.php?kat=1&id=448
        Datum citace internetového zdroje21.9.2014
        AutorMuzeum Vodňany
        NázevVodňanské mlýny
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesněníinternet
        Odkazhttp://www.muzeumvodnany.cz/muzeum-a-galerie/muzeum/expozice/texty/261-vodnanske-mlyny
        Datum citace internetového zdroje21.9.2014
        AutorJaroslava Pixová
        NázevNa břehu Blanice - Vodňansko
        Rok vydání2011
        Místo vydáníPutim
        Další upřesněnís. 123-142

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Ostatní

        Vytvořeno

        21.9.2014 21:18 uživatelem Franklyn (Lukáš Racocha)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 6.10.2020 17:53
        Radomír Roup (Radomír Roup) 24.6.2018 10:00
        doxa (Jan Škoda) 1.2.2023 11:28
        pepino 1.6.2021 21:03
        No.666 18.1.2015 09:21