Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V roce 1837 byl majitelem mlýna Irouschek (křestní jm. neuvedeno).
Na mapách stabilního katastru je zakreslen velký statek který už nese jméno Filschmühle ke kterému byla později postavena samostatná mlýnice, která je do map dodatečně dokreslena.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 Adolf Irouschek (uváděn též jako Jiroušek), při mlýně pracovala pila.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Po odsunu rodiny Jiroušků do mlýna přišla rodina mlynáře Dominika Vojty z Bohumilic, ten mlýn ještě stihl modernizovat o dvě válcové stolice ale provoz mlýna musel ukončit už v roce 1951, nikoli však na příkaz úřadů ale protože nebylo co mlít (lidé přišli o pozemky a nemohli tak obilí pěstovat). Poté se ve mlýně mlelo jen občas když se lidé domluvili a navezli dostatek obilí.
Ve mlýnici se pak hlavně vyráběla elektřina a to až do poloviny 60. let kdy byla (mezi roky 1964 a 1966) mlýnice zbořena, zřejmě kvůli rozšiřování cesty a úpravám mostu.
Dnes stojí původní obytné a hospodářské budovy, částečně přestavěné, v místech kde stávala mlýnice a pilnice stojí dnes novostavba.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Popis mlýna dle vodní knihy (nedatováno):
„Jez je dřevěný 11 m dlouhý. Náhonem přivádí se voda do dřevěného žlabu širokého 1,80 m, odtud spouštěcími stavítky, a to levým širokým 0,65 m do žlabu na kolo mlýna, pravým širokým 1,02 m na kolo pily. V pravé straně dřevěného žlabu je odlehčovací otvor šířky 1 m. Kolo k pohonu mlýna má průměr 3 m, spotřebuje 190 l/sek. a při spádu 3,60 m jest max. výkon 7 HP. Kolo pily má průměr 3,15 m, spotřebuje 220 l/sek. a při spádu 3,65 m jest výkon 10 HP. Ve mlýně jsou stroje: 1 špičák, válcová stolice, loupačka, stoupa o 6-ti tloucích a elektrické dynamo k výrobě proudu. Na pile je rámová pila, cirkulárka a šindelka.“
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
