Je-li málo vody, mluví mlýn: so-bě me-le mly-nář!
Je-li jí více, mluví: kmo-tro-vi, kmo-tro-vi!
Je-li jí dost, mluví: kaž-dé-mu! kaž-dé-mu!
(české pořekadlo)

Třebařovský, Mullerův mlýn

Třebařovský, Mullerův mlýn
220
76, 287
Třebařov
569 33
Svitavy
Třebařov
49° 50' 41.1'', 16° 41' 37.5''
MVE postavená na mlýništi bez mlýna
Mlýn zmiňovaný již v roce 1273, postavený obyvateli nedalekého augustiniánského kláštera Koruna. Později přešel do rukou rodu Mullerů (16. stol.), který je po staletí zdokonaloval až do podoby mlýna, pily, elektrárny a parního, později naftového pomocného stroje. Po odsunu Němců již jen chátral. Dnes probíhající rekonstrukce. Objeven zde jeden z nejstarších akvaduktů v Čr. Zajímavostí je také podzemní štola odvádějící vodu ze mlýna. V podzemí je zde možno spatřit i starý most z počátku devatenáctého století.
Moravská Sázava
přístupný po domluvě

Historie mlýna obsahuje událost z období:

18.1.1754 mlýn o 5 složeních s jahelkou emfyteuticky zakoupil Severin Keller za 600 zl. 

Z mlýna bude odvádět náhradou za 4 sádelnatá prasata 32 zl. 40 kr., dále 6 měřic pšenice, 312 měřic čistého žita, 89 měřic smíšeného žita, 4 měřice prosa ve čtvrtletních splátkách, za využití humna v panské stodole k ukládání při tom bude platit 13 zl. ročně. Vrchnost na sebe bere péči o jez, o vše ostatní se musí mlynář starat vlastními silami a prostředky, na což mu vrchnost dodá dřevo a prkna za obvyklou cenu, s výjimkou kmenů na základové trámy, hrazení náhonu a hřídele, které dodá zdarma, vše dopraví pomocí potažních robotníků do mlýna, údržbu a drobné opravy náhonu zajišťuje mlynář. Povinně přimlýněna Velká i Malá Strana Třebařova a dále Rychnov a Mladějov na třebovském panství, pod trestem nesmějí mlít jinde. Pro vrchnost, úředníky a panskou čeleď bude mlít deputátní obilí bez měřičného, dále bude jednou za 3 roky platit 6 zl. z každého složení vrchnímu a 30 kr. písaři jako tzv. ochranný plat.

1.6.1757 od Severina Kellera koupil Antonín Müller měšťan z Lanškrouna

1.3.1759 Anna Marie, vdova po + Antonínu Müllerovi a Matěj Nagl, radní z Lanškrouna, zastupující sirotky, prodávají mlýn Františku Knollovi, poddanému lanškrounskému za 1251 zl. K 27.12.1758 dlužil + Antonín Müller  29 měřic smíšeného žita do vrchnostenského důchodu, splácení bylo povoleno po dobu 3 let, jednu splátku již vdova vyrovnala, zbylé dvě bude splácet František Knoll.

1.8.1761 od Františka Knolla zakoupil Kristián Wagner, mlynář z Tatenic za 300 zl. složených hotově

1.1.1773 od správy zábřežského vekostatku koupili za 800 zl. hotově složených dva třebovští poddaní - Jan Haabiger, dědičný rychtář v Mladějově a Václav Blösl, sedlák v Rychnově. Jelikož dosavadní mlynář Kristián Wagner z důvodu vysoké či naopak nízké vody mleče z Rychnova a Mladějova obsluhoval liknavě, nabídli se tito dva, že mají místo pro zřízení malých mlýnů o jednom složení v těchto dvou vesnicích. Toto se jim povoluje s tím, že v třebařovském mlýně se dvě složení ruší (redukují se z 5 na 3). Celkový odvod se nyní převádí na dolnorakouské jednotky, tedy 6 měřic 6 achtlů pšenice, 353 měřic 54 achtly pěkného žita, 100  měřic 6 achtlů smíšeného žita, 5 měřic 3 achtly prosa, přičemž přímo z třebařovské mlýna se bude odvádět 19 zl. 40 kr. náhradou za vykrmení prasat na sádlo, 4 měřice pšenice, 212 měřic  pěkného žita, 60 měřic 6 achtlů smíšeného žita, 5 měřic 3 achtly prosa.

3.5.1776 od Jana Haabigera a Václava Blösla koupil třebařovský mlýn o 3 složeních s jahelkou spolu s mladějovským mlýnem o 1 složení Martin Korkeš, mlynář z Boršova u Moravské Třebové za 500 zl. rýn. (Rychnovský mlýn zůstává separátní.) Povinný odvod z Třebařova stanoven na 21 zl. 4 kr. 4 den. za vykrmení vepřů, 6 měřic 6 achtlů pšenice, 323 měřic 4 achtly pěkného žita, 100 měřic 6 achtlů smíšeného žita, 5 měřic 3 achtly prosa. Na stavební opravy přispěje zábřežský velkostatek 362 zl. 27 kr., celkový náklad na mlýn včetně neodvedených dávek činí 1101 zl. 54 kr. Z Mladějova a Rychnova mohou v Třebařově mlít pouze velcí sedlácí, malí se odkazují na místní mlýny.

16.10.1781 v nucené dražbě po Martinu Korkešovi za 1720 zl. hotově splacených koupil Karel Habiger, vrchností uhrazené náklady na opravu 1010 zl.3 kr., dlužná činže 1458 zl. 25 kr. 4 den., obligace zábřežského sirotčího úřadu z 1.4.1778 100 zl., moravskotřebovskému městskému sirotčímu fondu 180 zl.

1.3.1784 od správy zábřežského velkostatku koupil po Karlu Habigerovi silně zadlužený mlýn o 4 složeních Kristián Wagner pro svého syna Františka Wagnera za 2000 zl., hotově složil 1000 zl., zbytek se zavázal splatit do 1/4  roku (do 31.5.1784), vrchnost z dlužné dávky odpouští 600 zl. Ze mlýna bude platit 400 zl. činže, 21 zl. 4 kr. 4 den. náhradou za vepře, 1 zl. 30 kr. ze zahrady, 3 zl. 40 kr. 3 den. z rybniční louky (rest po Karlu Habigerovi), daň z majetku 4 zl., celkem tedy 436 zl. 57 kr. 1 den.,  čtvrtletní splátka bude činit 109 zl. 14 kr. 1 1/8 den. Na opravy od vrchnosti dostane 6 kop falcovaných prken, 3 kopy jiných prken, 15 středních dubů, 6 jedlí, k dopravě dřeva 80 robotních dní.

1835 panský (příslušenství panského dvora)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1930 Josef Müller, mlýn a pila

Bohužel smutná zpráva. Barokní budova mlýna a jeho přístavby již nestojí. Proběhla zde demolice.

Události
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Müller
  • Knoll
  • Wagner
  • Haabiger
  • Blösl
  • Korkeš
  • Korkesch
  • Habiger
  • Keller
  • Köller

Historie mlýna také obsahuje:

1754-1757 Severin Keller

1757-1758 Antonín Müller

1759-1761 František Knoll

1761-1773 Kristián Wagner

1773-1776 Jan Haabiger a Václav Blösl

1776-1781 Martin Korkeš (Korkesch)

1781-1784 Karel Habiger

1784- František Wagner

1835 vrchnost

1911 - Hubert Müller

1930 Josef Müller (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • Hlavičkový (firemní) papír
  • podpis mlynáře
  • razítko
částečně adaptován
05 2012
    venkovský
    mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
    mlýnice je součástí dispozice domu
    • historizující a architektura druhé pol. 19. století
    hrázděná+zděná
    vícepodlažní
    • kamenické prvky barokní a mladší
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
    • schodiště
    • střešní nástavba
    • vyskladňovací otvor
    • povodňová značka
    • prostup pro hřídel vodního kola
    • schodiště
    • zcela bez technologie aj.
    Žádná položka není vyplněna
    1754: 5 složení s jahelkou
    1.1.1773: 3 složení s jahelkou (počet složení redukován z důvodu zřízení dvou malých mlýnů o 1 složení v Rychnově a Mladějově)
    1784: 4 složení
    Zaniklý
    • pila
    • jahelka
    Nezjištěn
    • výroba elektrické energie
    1754 jahelka
    • náhon
    • rybník
    cesta vody ke mlýnu- 2,3 km dlouhý náhon kde před mlýnem vcházel do cca 100 m dlouhých vantroků o šíři 3 m dodnes patrné piloty ve dně mlýnského rybníku, který vznikl v 19 stol.
    Typvodní kolo na vrchní vodu
    StavZaniklý
    Výrobce
    Popis1754: 5 kol
    1773: 3 kola
    1784: 4 kola
    Typvodní kolo na vrchní vodu
    StavZaniklý
    Výrobce
    Popis1754: 5 kol
    1773: 3 kola
    1784: 4 kola
    Typturbína Francisova
    StavZaniklý
    Výrobce
    Popis
    Typturbína Kaplanova
    StavZaniklý
    Výrobce
    Popis1930: 1 turbína Kaplan, hltnost 0,5 m3/s, spád 4 m, výkon 40 HP
    Žádná položka není vyplněna
    Historické technologické prvky
    AutorMinisterstvo financí
    NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
    Rok vydání1932
    Místo vydáníPraha
    Další upřesněnísešit 13 (Brno), s. 21
    AutorMinisterstvo financí
    NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
    Rok vydání1932
    Místo vydáníPraha
    Další upřesněnísešit 13 (Brno), s. 21

    Místo uloženíZA Opava
    Název fonduVelkostatek Zábřeh
    Název archiváliePozemková kniha
    Inventární číslo, signaturainv.č. 241 sign. 20177
    Místo uloženíZA Opava
    Název fonduVelkostatek Zábřeh
    Název archiváliePozemková kniha
    Inventární číslo, signaturainv.č. 241 sign. 20177

    Základní obrázky

    Historické mapy

    Historické fotografie a pohlednice

    Současné fotografie - exteriér

    Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

    Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

    Současné fotografie - vodní dílo

    Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

    Vytvořeno

    20.2.2015 17:02 uživatelem Vlado

    Majitel nemovitosti

    Není vyplněn

    Spoluautoři

    Uživatel Poslední změna
    Rudolf (Rudolf Šimek) 13.3.2020 19:55
    Radomír Roup (Radomír Roup) 3.7.2018 21:12
    doxa (Jan Škoda) 14.1.2025 21:47
    Jaromír Mayer 29.9.2017 21:22