Hlavní kolo pohání mlýn.
(francouzské přísloví)

Křemžský, Hudecký, Zikmundův mlýn

Křemžský, Hudecký, Zikmundův mlýn
30
Pod Kopcem
Křemže
382 03
Český Krumlov
Křemže
48° 54' 9.5'', 14° 18' 27.5''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Mlýn s pozoruhodným vývojem a dochovaným uměleckým složením.
jihovýchodně od středu města
Křemžský potok
přístupný po domluvě

Historie mlýna obsahuje událost z období:

První zmínky o mlýnu jsou již z 15. stol. za Jana Smila z Křemže, Hudecký mlýn měl dvě kola a při mlýnu bývala pila, která však nebyla dlouho v provozu.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1613 Zikmundův mlýn, 5 kol, pila a stupník

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1624 registra pana Častolara - mlejn Vilíma Přídruha Koce

Jakub Melmer

1728 syn Řehoř Melmer emfyteuticky zakoupil od knížete z Lascenburgu

1760 prodal mlýn svému synovci z Holubovskéhpo mlýna Tomáši Melmerovi

1786 mlýn zdědila adoptivní dcera Marie, provdána za knížecího myslivce z Jaronína Johanese Michaela Kojdla

1806 Kojdlovi mlýn pronajali Jakubu Šímovi z Křemže, který u mlýna postavil pilu

1808 syn Gabriel Kojdl oo s Rozálií Hajerovou z Křemže od Pošarů

1829 převzal mlýn od nájemce

1854 převzal syn Gabriel Kojdl ml., manž. Kateřina Hájková ze Stupenských Jednot

1861 mlýn pronajat Františku Čalounovi, Gabriel Kojdl se věnuje povoznictví

V roce 1870 mlýn při taneční zábavě vyhořel, v té době patřil Gabrielu Klojdovi, jehož nejstarší dcera Josefina se provdala za zedníka Josefa Čížka z Chlumučp. 24 od Linhů, který se postaral o rekonstrukci a obnovu mlýna. Ve mlýně byly instalované válcové stolice od firmy Ganz z Budapešti na místo kamenných složení a mlýn se nazýval - Umělecký mlýn Josefa Čížka -.

Josef Čížek mlýn pronajal Zdivonovi a sám se věnoval formanství a obchodu s dřívím a obilím.

1902 převzal syn Josef Čížek ml., manž. Anežka Valentová z Křemže od Hadámků

V roce 1906 byla při mlýnu zřízena elektrárna z důvodu povinnosti obce zajistit veřejné osvětlení. Projekt vypracoval František Křižík, který osobně zahájil její provoz 1.8. 1906.

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

V roce 1930 vlastní mlýn a elektrárnu Anežka Cábová.

Ve 40. letech prošel mlýn rekonstrukcí a elektrárna byla dále využívána jen pro vlastní spotřebu, poté co v roce 1946 převzaly zásobování obce elektřinou Jihočeské elektrárny.

V roce 1952 mlýn ukončil svoji činnost.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Současný majitel ing. Bedřich Čížek provozuje vodní elektrárnu a vodní dílo příkladně udržuje.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Čížek
  • Klojda
  • Cáb
  • Koc
  • Melmer
  • Kojdl
  • Šíma
  • Čaloun
  • Zdivon

Historie mlýna také obsahuje:

1624 Vilím Přídruh Koc

Jakub Melmer

1728 Řehoř Melmer 

1760 Tomáš Melmer

1786 Johann Michael Kojdl

1806 Jakub Šíma (nájemce)

1808 Gabriel Kojdl

1854 Gabriel Kojdl ml.

1861 František Čaloun (nájemce)

1870 Gabriel Klojda 

Zdivon (nájemce).

1902 Josef Čížek ml.

1930 Anežka Cábová

1939 - Bedřich Čížek (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • klasicismus do roku 1850
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      • raná moderna do roku 1920
      vícepodlažní
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • vyskladňovací otvor
      • povodňová značka
      • náhrobky, pamětní desky

        ObjektKonstrukce/prvekRok smýcení
        mlýn čp. 30mlýnská hranice1876+
        mlýn čp. 30mlýnská hranice (ohořelé prvky)1733+
        • existující umělecké složení
        Dochováno celistvé periodické umělecké složení.
        Žádná položka není vyplněna
        1902 Jisef Čížek nahradil české složení válcovou stolicí od firmy Ganz Budapešť
        Zaniklý
        • pila
        Dochovaný
        • výroba elektrické energie
        1806 Jakub Šíma zřídil u mlýna pilu, pro špatné komunikační podmínky ale téměř nevyužívána a postupně zanikla.
        V roce 1906 ve zdejším mlýně mlynář Josef Čížek upravil část objektu na vodní elektrárnu. Elektrozařízení dodal a osobně provoz této elektrárny zahájil 1. srpna 1906 sám František Křižík.
        Elektrárna tehdy elektrický proud o napětí 120 V dodávala jak do veřejného osvětlení, tak domácnostem, a to až do roku 1946.
        • jez
        • stavidlo
        • náhon
        • jalový žlab
        • odtokový kanál
        • turbínová kašna
        • turbínový domek
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        Výrobce
        PopisV roce 1930 pohání mlýn s elektrárnou Francisova turbína s průtokem 0.23 m3/s, spádem 6 m o výkonu 14 HP.
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        Výrobce
        PopisV roce 1930 pohání mlýn s elektrárnou Francisova turbína s průtokem 0.23 m3/s, spádem 6 m o výkonu 14 HP.
        Typdynamo
        StavDochovaný
        Výrobce
        Popis
        Typdynamo
        StavDochovaný
        Výrobce
        Popis
        Historické technologické prvky
        • Válcová stolice s 1 párem porcelánových válců v dřevěné skříni
        • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v litinové skříni
        • periodická
        • válcový
        • čistírenský vysévač | Počet:
        • moučný vysévač | Počet:
        • předvysévač | Počet:
        • 1
          • válcová
          • kapsový výtah | Počet:
          • AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Další upřesněnísešit 02, České Budějovice, str. 12
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Další upřesněnísešit 02, České Budějovice, str. 12
            AutorMonika Šůnová
            NázevNávrh projektu využití historických vodních děl v cestovním ruchu CHKO Blanský les
            Rok vydání2014
            Místo vydáníinternet
            Další upřesněníDiplomová práce
            Datum citace internetového zdroje29.10. 2023
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách IX. - dodatky
            Rok vydání2005
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 133-134

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            13.7.2015 20:58 uživatelem Radim Urbánek

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 28.8.2017 12:39
            Radomír Roup (Radomír Roup) 12.6.2018 20:42
            meisl (Zdeněk Meisl) 23.10.2015 19:36
            REAPERXCX 29.10.2023 22:52
            doxa (Jan Škoda) 9.7.2024 00:04