Kvasický mlýn

První kvasický mlýn na vodní pohon byl založen kolem roku 1320 panem Benešem z Bránic. Majitelé se pak střídali. Byl v rukou soukromníků i vrchnosti.

V roce 1434 byly na panství v Kvasicích mlýny dva. Jeden stál při rameni řeky Moravy, druhý v panské zahradě a nazýval se Čertův mlýn, poněvadž jeho velké kolo příšerně skřípalo a klapalo, že se lidé báli okolo něj chodit. V tomto mlýně se mlelo jen když se velký mlýn opravoval, neb při velké vodě.

V roce 1612 je v písemných pramenech uváděn na kvasickém mlýně mlynář Václav Straka.

Mlýn střídal své majitele vždy jen jako příslušenství kvasického panství, a to až do roku 1756. V pozdějších letech se na něm střídají soukromí majitelé: Václav Marek, Jan Petr Marek, Antonín Řemenovský (mlýn měl v jeho době 6 složení, šrotovník, kašník a patřilo k němu 7 měřic pozemků).

V roce 1821, po první regulaci řeky Moravy, byl mlýn rekonstruován a bylo odstraněno staré stavidlo, které se připomíná již v r. 1589.

7. 8. 1834: Protokol o smlouvě s Michalem Wenigem, mlynářem v Kvasicích, kterému se povoluje přístavba 8 mlecích žlabů se souhlasem tlumačovského mlynáře, panství tlumačovského, napajedelského, kroměřížského a kvasického a deputací okolních obcí. Zdroj: http://vademecum.archives.cz (RR).

O dva roky později je mlýn prodán hraběnce Karolíně Lambergové za 36 000 zlatých.

Roku 1871 byla část mlýna zvaná "malá strana", v místě, kde bývala strojovna, zničena požárem. Mlýn byl opraven a dostaven na patro. 

Vodní pohon sloužil do roku 1904, kdy byl zrušen jez a koryto vodního náhonu zasypáno. Zůstal jenom „mlýnský rybník“, ve kterém velkostatek pěstoval kapry a v zimě to bývalo kluziště. Pohon mlýna byl nahrazen samonasávacím motorem, který se však neosvědčil, a proto byl v roce 1911 namontován parní motor. tato přeměna si však vyžádala postavení komína. V hale strojovny stály dvě velké lokomobily značky Leinz, které kromě pohonu mlýna vyráběly rovněž elektrický proud pro Kvasice.

V roce 1880 je na mlýně zaznamenán František Večerka (* 1853, Miňůvky) a jeho sestra Anežka Večerková, provdaná Táborská (* 1862, Miňůvky – + 1914, Kvasice).

O devět let později drží mlýn mlynář Vladimír Daněk (* 1850, Záhlinice – + 1911, Kvasice) a jeho druhá žena Josefa Daňková (později Bílková; * 1858 – + 1936, Kvasice). Vladimír Daněk přišel na Kvasický mlýn ze mlýna v Záhlinicích.

V roce 1911 Vladimír Daněk nečekaně umírá (po operaci na krku) a mlýn přebírá jeho zeť Jaroslav Leopold Císař s manželkou Boženou Daňkovou – Císařovou (* 1878 Záhlinice – + 1950, Ostrava). Spolu měli tři děti: Jarmilu (* 1901), Vladimíra (* 1903) a Zdenku (* 1908). Jaroslav Leopold Císař (* 1867 –+ 1936, Olomouc) pocházel z mlynářské rodiny Císařů z Libčic.

Na mlýně figurují Císařovi ještě při sčítání lidu v roce 1921. V té době již pravděpodobně probíhala odluka manželů, která v roce 1929 vyústila v rozvod. V letech 1923 nebo 1924 odchází J. L. Císař z Kvasic. Na chvíli se vrátil do rodných Libčic (1925) a poté se přesunul na mlýn do Lužice u Šternberka.

Další nájemce mlýna Alois Bílek provedl částečně zvelebení mlýnské provozovny a organizační zlepšení. Od roku 1924 je mlýn poháněn elektromotory.

Po skončení druhé světové války byl mlýn včetně strojovny, rybníčku, mlýnské zahrady a příjezdové cesty zkonfiskován jako majetek hraběte Arnošta Thuna, majitele velkostatku v Kvasicích. Majetek spadl pod národní správu, následně byl přidělen Místnímu národnímu výboru v Kvasicích. Nájemcem se stal dosavadní zaměstnance mlýna a dočasný národní správce J. Šiška z Karolína. Provoz mlýna byl úplně ukončen v roce 1952.

Zemědělský nákupní závod Kroměříž jako vlastník převzal mlýnský objekt do přímé správy a využíval ho jako skladiště. K tomu účelu provedl nejnutnější úpravy – zřídil nákladní výtah a jiné.