Co udělají jako první pan a paní Mlynářovi,
když přijdou do nebe? Poprosí o pohlednici.
(Christian Morgenstern)

Maškův, Špačkův, Brejchův mlýn, Zadní Mašek

Maškův, Špačkův, Brejchův mlýn, Zadní Mašek
7
K Zadní Kopanině
Praha - Zadní Kopanina
155 00
Hlavní město Praha
Zadní Kopanina
49° 59' 55.1'', 14° 19' 3.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí na levém břehu Radotínského potoka pod soutokem Radotínského a Mlýnského potoka, pod rybníkem, ze kterého byl mlýn napájen. Objekt mlýna tvoří čtyři budovy, které uzavírají čtvercový dvůr. Na jižní straně dvora jsou postaveny kůlny, nejstarší je západní budova z 2. poloviny 17. století, V jejím severním průčelí je kamenný portál s nikou se soškou sv. Jana Nepomuckého. Na západní straně stojí novější mlýnice z poloviny 20. století.
V mlýnici je údajně zachované a provozuschopné mlynářské zařízení, u mlýna je náhon a malý jez. Mlýn přestal mlít v roce 1950.
Je užíván k bydlení.
Samota
Radotínský potok
44124 / 2-2279
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn je zmiňován za třicetileté války. V roce 1675 zemřel Jan, zvaný Mlynář, zakladatel mlynářských rodů na Taslarově a Maškově mlýně. Ve mlýně se vystřídaly rody mlynářů Brejchů, Urbanů, Kozáků.

1675 Jiří Brejcha

Karel Brejcha (*1735)

Jiří Brejcha

Od 1. pol. 19. stol. na mapách též jako Špačkův mlýn – jde však pravděpodobně o kartografický omyl, neboť žádní Špačkové nikdy na mlýně nehospodařili.

Na Císařských povinných otiscích a Indikační skice je mlýn uveden jako Brejchův, Breicha M.

1840 Josef Sura

Roku 1873 byl mlejn podle odevzdací listiny okresního soudu na Smíchově předán v dražební ceně 15 000 zlatých manželům Václavu a Kateřině Kozákovým.

V roce 1877 připsán manželům Antonínu a nezletilé Terezii Kubricht.

V roce 1892 získal vlastnické právo Josef Stočes. Od něj pak byl mlýn v roce 1904 připsán do vlastnictví Antonína Maška.

V roce 1930 byl majitelem mlýna Antonín Mašek.

Podle postupní smlouvy postoupil mlýn do vlastnictví v roce 1939 synu Miroslavovi a jeho manželce Marii, která zemřela v roce 1987.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Potomci Antonína Maška ve mlýně mleli do roku 1950.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Brejcha
  • Urban
  • Kozák
  • Stočes
  • Mašek
  • Sura

Historie mlýna také obsahuje:

1675 - Jan Mlynář

1675 Jiří Brejcha

Karel Brejcha (*1735)

Jiří Brejcha

1840 Josef Sura

rody mlynářů Brejchů, Urbanů, Kozáků

1873 Václav Kozák

1877 Antonín Kubricht

1892 - Josef Stočes

1904, 1930 - Antonín Mašek

1939 Miroslav Mašek


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    04 2010
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • baroko do roku 1800
      • klasicismus do roku 1850
      • raná moderna do roku 1920
      • 1945 – současnost
      zděná
      jednopatrový
      Budovy jednopatrové a přízemní.
      Čtyři samostatné budovy (na jižní straně pouze kůlny) uzavírají čtvercový dvůr. Nejstarší západní budova pochází z pol. 17. stol. V severním průčelí této budovy kamenný portál, nad ním nika se sochou sv. Jana Nepomuckého. K západní straně přistavěna novější mlýnice (zřejmě z doby modernizace v pol. 20. stol.).

      Datace na hospodářské budově - 1911
      Mlýn je poprvé zmiňován již v 17. století. Areál pravděpodobně s barokním jádrem byl následně mnohokrát upravován a rozšiřován. V severním průčelí mlýnské budovy dochovaný mramorový portál a nika se sochou sv. Jana Nepomuckého, datované r. 1859.
      Popis

      Maškův mlýn je situován mezi průjezdní silnicí a Radotínským potokem. Areál je tvořen jednotlivými objekty postavenými po obvodu dvora. Na východě stojí nejstarší budova mlýna s přízemním přístavkem pekárny (čp. 7). Na severu obytná budova (čp. 30), na východě stodola a na jihu kolna.

      Mlýn pravděpodobně z poslední čtvrtiny 18. stol., úpravy r. 1846, r. 1859, rekonstruován r. 1910. Objekt mlýna uzavírá dvůr na západní straně. Je to patrová budova na obdélném půdorysu. Podél západní fasády k němu přiléhá novodobá přízemní obdélná přístavba. Střecha je valbová, kryta dvojitou bobrovkovou krytinou. Krovy mají stojaté stolice. Východní průčelí je pětiosé, s mělkým rizalitem na střední vstupní ose. Kordonová i korunní římsa je bohatě profilována. Okna jsou osazena v líci fasády, v patře jsou zdobena obíhající profilovanou lištou. Nároží je vpadlé, zaoblené. V SV nároží je vezděn mramorový zdobený patník. Vstupní portál s půlkruhovým záklenkem je mramorový, nese vyrytá data - 1804, 1846, 1935/39?/, 1944. Severní fasáda má vstup na ose, na úrovni průjezdní komunikace, přímo do patra. Vstupní portál je mramorový, profilovaný, doplněn nadlehlou nikou, ve které je umístěna mramorová socha sv. Jana Nepomuckého. Soška je datována r. 1859. Vpravo od vstupu je novodobý, luxfery zasklený okenní otvor. Fasáda je provedena z hrubozrnné omítky v kombinaci s hladkou plochou kolem portálu, okna, na nároží a římsy. V budově je k jihu orientovaná světnice v obou podlažích. Přepatrování a strojní zařízení je zachované, dřevěné. V přilehlé novostavbě pekárny /z r. 1910/ je zachované strojní zařízení.

      Obytná budova stojí na obdélném půdorysu, při silnici, na severní straně areálu. Ze strany silnice se jeví jako přízemní. Ze dvora je patrová, s balkonem ve východní části. Patro je zde sedmiosé s novými okny ze 20. stol. Tři vstupy v přízemí mají zachována kamenná ostění, ve dvou případech s nadsvětlíkem. Na východní straně k domu, pod terénem, přiléhá prostor sklepa. Přízemí je klenuto segmentovou valenou klenbou. Patro je plochostropé. Střecha je valbová, kryta bobrovkami. Pod ní bohatě profilovaná korunní římsa. Západní část nově přestavěna.

      Na východní straně dvora stojí dvoumlatová stodola, na kterou na jihu navazuje kolna s přístavkem. Stodola pochází pravděpodobně z konce 19.stol. Na štítu datace 1913. Fasády jsou rozčleněny na hrubozrnná pole a hlazené rámy a ozdobné prvky. Otvory pro vrata na dvorní straně nestejně vysoké a široké. Střecha je sedlová, s pálenou krytinou. Uvnitř zachovány dřevěné stropní konstrukce a chlívky. Kolna i konstrukce přístavku jsou součástí stavby stodoly - jednotně archetektonicky řešené. Severně od stodoly je vjezd do odvora se zděnými pilíři s ochrannými patníky.
      Popis památkové hodnoty

      Jeden z mála potočních mlýnů nepřestavěných pro účely velkovýroby. Mlýnská budova pravděpodovně z 2. poloviny 18. století se zcela zachovanou vnitřní dispozicí a mladším strojním vybavením. Nedílnou součástí areálu je i obytná budova a hospodářské objekty.

      Mlýn dlouhodobě neudržován. Především střecha hlavní mlýnské budovy je v havarijním stavu. V zimě 2010/2011 se zřítila část střechy mlýnské budovy. Do interiéru zatéká, dřevěné konstrukce a části mlýnského zařízení napadeny dřevokaz. houbami, plísní, aj. V r. 2012 provedena částečná prozatímní oprava zřícené střechy. Opatření se ale projevila jako zcela nedostatečná. Celkový stav nadále havarijní. V roce 2018 stav trvá.
      • dveře
      • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • drobné sakrální památky
          údajně zachovalé a provozuschopné mlýnské zařízení
          Žádná položka není vyplněna
          • jez
          • náhon
          • rybník
          • odtokový kanál
          • lednice
          náhon a malý mlýnský jez, rybník

          Rybníček, ze kterého vede náhon na mlýn, je napájen oběma potoky.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,121 m3/s, spád 5,11 m, výkon 5,3 HP.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,121 m3/s, spád 5,11 m, výkon 5,3 HP.
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorInternet
          NázevRadotínské údolí
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.mistopis.eu/mistopiscr/praha/praha16/radotinskeudoli/radotin_udoli.htm
          Datum citace internetového zdroje16.11.2012
          AutorInternet
          NázevRadotínské údolí
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.mistopis.eu/mistopiscr/praha/praha16/radotinskeudoli/radotin_udoli.htm
          Datum citace internetového zdroje16.11.2012
          AutorInternet, Irena Kozáková
          NázevMlýny na Radotínském potoce
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesněníFotografie technologického zařízení a mlýna
          Odkazhttp://www.letopisciradotin.cz/prednasky/mlyny.html
          Datum citace internetového zdroje14.11.2012
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Další upřesněníPraha, str. 37
          Autorkol.
          NázevTechnické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - III. díl P - S
          Rok vydání2003
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 292
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorÚstřední svaz obchodních mlýnů v republice Československé
          NázevČeskoslovenské mlynářství
          Rok vydání1936
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 224

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          2.10.2012 16:27 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 31.1.2016 21:10
          doxa (Jan Škoda) 21.2.2024 23:58