Mlynář je zbožný, tak má vlasy v zubech.
(německé přísloví)

Srlínský, Souhradův mlýn

Srlínský, Souhradův mlýn
25
8
Srlín
398 43
Písek
Srlín
49° 22' 20.0'', 14° 27' 13.7''
Mlýn s vodním kolem, který vyrábí elektřinu
Stavebně pozoruhodný barokní mlýn.
První zpráva o mlýnu je z roku 1576.
V současnosti je u mlýna zachované vodní kolo na horní vodu a uvnitř běží ve turbína vyrábějící elektřinu z přebytku vody v říčce.
Na jižním okraji obce
Smutná
přístupný po domluvě

Obecná historie:

První zmínky o vodním mlýně v Srlíně jsou již z roku 1576. Po sto letech nechali Jezuité postavit v Srlíně mlýn nový. Měl dvě vodní kola na horní vodu a na svou dobu moderní mlýnici i stoupu. U mlýna byla vybudována pila. V roce 1796 mlýn vyhořel. Poté byl přestavěn v barokním stylu, který je patrný dodnes. Za éry Souhradů byl mlýn mnohokrát přestavován, rozšiřován a modernizován. V roce 1899 bylo instalováno nové zařízení v mlýnici. V roce 1950 byl mlýn zapečetěn a byla ukončena mlynářská živnost.

Další významné využití našel mlýn až v roce 1991, kdy byla zprovozněna malá vodní elektrárna. Opět se tak začala využívat obnovitelná energie a vyrábět elektrická energie.

Více z historie Srlínského mlýna.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

  • r. 1576 v části Srlína, kterou držel Kryštof ze Švamberka, připomínán mlýn (Jiříkův bratr Jan, spolumajitel Dobronic, přikupuje od Kryštofa ze Švamberka na Orlíku 4 člověky  a mlynáře v Srlíně za 500 kop)
Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • 1668 Jiřík Bejšovec ze mlýna Hanov u Opařan
  • 1683 hořejší mlýn
  • r. 1694 jezuité nechali postavit nový mlýn na místě staršího, zvaného Pelechatý, měl 2 moučná kola, pilu  a stoupu
  • nájemce Václav Sekyra s manž. Annou Marií
  • r. 1710 syn Matěj Sekyra s Rozinou, dc. Jiřího Anděla, mlynáře na Podolsku
  • r. 1720-1743 Tomáš Podhajský s manž. Dorotou
  • na štítu obytné části směrem do dvora letopočet 1747
  • 1748 mlynářka Anna Procházková ze Srlína potrestána za spoluúčast v čarodějnictví s hanovskou mlynářkou Dorotou a Jakubem Trávníčkem, zadrženém v bernartickém mlýně, následně byl předán do Milevska k útrpnému právu, sťat a jeho tělo na popravišti spáleno.
  • r. 1753 Dorota Pelechatá (?), mlynářka (RZ)
  • 1757 mlýn měl 2 kola, 4 stoupy a pilu
  • 1757 mlýn zničila povodeň, při níž voda vystoupila o 3 metry. Podle lidové pověsti se mlýn se zlou mlynářkou propadl do pekla, místu se dodnes říká Nad propastí.
  • r. 1775 Pavel Odraška (= Vodrážka ?), mlynář (RZ)
  • r. 2.pol.18.stol. - Vodrážka, Odraška - mlynář (RZ)
  • r. 1789-1793 Václav Hradil (1703-1793) s manž. Kateřinou (1735-1810)
  • r. 1796 mlýn vyhořel, přestavěn v barokním slohu, změna čp. z 8 na 25
  • r. od 1820 zde rod Souhradů (Souhrada), který pocházel původně ze selského rodu Souhradů v horním Záhoří (AS)1753 Staré Sedlo – za kmotru
  • r. 1820 František Souhrada, syn sedláka z Horního Záhoří s manž. Alžbětou, dc. Františka Šejhara, mlynáře na Červené
  • r. 1828 František Souhrada zvaný Mlynář
  • r. 1847 mlýn přestavěn
Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • r. 1848 syn Jan Souhrada (*1820) s Anastázií Cmuntovou z Chobotského mlýna u Sepekova čp. 60
  • r. 1866 mlýn přestavěn (letopočet na vratech)
  • r. 1880 k mlýnu náleželo 12 ha polí, chovali 2 koně, 12 ks hov. dobytka a 8 prasat, zaměstnáni 2 čeledíni do hospodářství, 2 služebné, 1 pasák, 1 mlynářský učedník
  • r. 1886 syn Antonín Souhrada (+1936) s Barborou Krejčovou (+1946), dc. velkého sedláka z Velké (její věno pomohlo oddlužit mlýn)
  • 1898 mlynář Antonín Souhrada
  • r. 1899 instalováno nové zařízení
  • r. 1900 stárek, mládek a 2 krajánci

 

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
  • květen 1922 pila vyhořela a již nebyla obnovena
  • r. 1925 Bohumil Souhrada (1898-1956) s Marií Slámovou ze Srlína čp. 8
  • r. 1930 Boh. Souhrada
  • r. 1938 ve mlýně semleto 14.360 q pšenice a 12.586 q žita, sešrotováno 350 kg pr krmné účely
  • kapacita 6500 q pšenice a 3000 q šrotu ročně
Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Bohumil Souhrada, ve mlýně se mlelo i za války

  • r. 1950 zastaven provoz
  • 1.10.1950 syn Vladimír odveden k PTP
  • živnost odhlášena, mlýn zapečetěn
  • Bohumil Souhrada zatčen za neplnění dodávek
  • mlýn převzalo místní JZD
  • Vladimír Souhrada s manž. Jarmilou riz. Stejskalovou ze Srlína
  • 1969 na místě pily vybudován rybníček
  • 1971 opraven jez na říčce Smutné, ptotržený jarní povodní, opravu provedl Vladimír Souhrada na vlastní náklady, zároveň zhotovil i nové stavidlo, jelikož staré se rozpadlo
Události
  • Zánik mlynářské živnosti

2000 Zdeněk Souhrada s manž. Jaroslavou roz. Kubů ze Stádlce čp. 70

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Procházka
  • Hrodil
  • Souhrada
  • Sekyra
  • Vodrážka
  • Odraška
  • Pelechatý
  • Podhájský
  • Hradil
  • Bejšovec

Historie mlýna také obsahuje:

Nájemci vodního mlýna:

  • 1668 Jiřík Bejšovec
  • 1694 Václav Sekyra
  • 1710 Matěj Sekyra
  • 1720-1743 Tomáš Podhajský
  • 1748 Anna Procházková
  • 1753 Dorota Pelechatá (RZ)
  • 1775 Pavel Odraška (= Vodrážka ?) (RZ)
  • 2.pol.18.stol. - Vodrážka, Odraška -  (RZ)
  • 1789-1793 Václav Hradil
  • 1820-1848 František Souhrada
  • 1848-1886 Jan Souhrada
  • 1886-1925 Antonín Souhrada
  • 1925-1953 Bohumil Souhrada (RR)
  • 1954-2001 Vladimír Souhrada
  • 2002-2021 Ing. Zdeněk Souhrada

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    04 2024
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        přízemní
        Přestavěn po požáru 1797, pak ještě 1847 a 1866
        • zdobený zděný štít
        • malovaná výzdoba fasád a štítů
        • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        • komín
        • povodňová značka
        • prostup pro hřídel vodního kola
        • vrata, brána
        • trámový strop
        • klenba
        • krov
        • zcela bez technologie aj.
        U Srlínského mlýna je dochované a obnovované jedno ze dvou vodních kol na horní vodu.
        Vodní kolo je volně přístupné.
        2000 vyklizeno zařízení, místnosti upraveny na bydlení
        Žádná položka není vyplněna
        1694: 2 složení a stoupa
        1757. 2 složení a 4 stoupy
        1899 pracovník na továrny na stroje B. Říhy v Plzni vypracoval celkový plán na nové vybavení
        mlecí válcová stolice se 4 válci o délce 50 cm k mletí pšenice od fy B.Říha Plzeň
        1 dvouválcová stolice k mletí žita fy Prokopec Praha
        (nelze mlít oba druhy obilí současně pro nedostatek místa a výtahů)
        šrotovací kamenná stolice od fy Žižka Praha
        vysévače a triér od fy Říha Plzeň
        výtah společný pro žito i pšenici
        mouka se míchá ručně na podlaze
        1939: loupačka, triér, taras k čištění, válcová stolice pšeničná, válcová stolice žitná, pískovcový kámen ke šrotování, vysévače, savka
        1943: vyměněna dosavadní dvouválcová rýhovaná stolice a nahrazena dvouválcovou rýhovanou stolicí 500 x 200 mm
        Zaniklý
        • pila
        • stoupa
        Dochovaný
        • výroba elektrické energie
        1694 stoupa a pila
        1757: 4 stoupy a pila
        1922 pila vyhořena, již neobnovena
        1972 elektřina pro vl. osvětlení
        1995 MVE přímo na jezu
        • jez
        • stavidlo
        • náhon
        • vantroky
        • rybník
        • akumulační nádržka
        • odtokový kanál
        • turbínová kašna
        1969 vybudován rybníček na místě pily
        1971 opraven jez na říčce Smutné, protržený jarní povodní, opravu provedl Vladimír Souhrada na vlastní náklady, zároveň zhotovil i nové stavidlo u jezu, jelikož staré se rozpadlo
        1990-91 zhotoveny betonové vantroky
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavDochovaný
        Popis1757: 2 kola
        1930 2 kola na svrchní vodu, hltnost 0,375 m3/s, spád 3,72 m, výkon 12,1 HP
        1939 2 korečková vodní kola o prům 3,1 s výkonem 6,95 HP a 2,9 m s výkonem 2,84 HP
        1972 1 vodní kolo o prům. 2,4 m na výrobu elektřiny, vyrobeno ze svařené železné hřídele z trubky
        2007 pořízeno nové vodní kolo o prům. 3 m na výrobu elektřiny
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavDochovaný
        Popis1757: 2 kola
        1930 2 kola na svrchní vodu, hltnost 0,375 m3/s, spád 3,72 m, výkon 12,1 HP
        1939 2 korečková vodní kola o prům 3,1 s výkonem 6,95 HP a 2,9 m s výkonem 2,84 HP
        1972 1 vodní kolo o prům. 2,4 m na výrobu elektřiny, vyrobeno ze svařené železné hřídele z trubky
        2007 pořízeno nové vodní kolo o prům. 3 m na výrobu elektřiny
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        Popiskašnová vodní turbína
        Typturbína Bánki
        StavDochovaný
        VýrobceKovopodnik Brno
        Popispořízena 1992
        Typdynamo
        StavZaniklý
        VýrobceJaník a spol. elektrotechnická továrna, Brno
        Popis1896 pro vlastní osvětlení
        1972 pro vlastní osvětlení
        1995 MVE
        Typdynamo
        StavZaniklý
        VýrobceJaník a spol. elektrotechnická továrna, Brno
        Popis1896 pro vlastní osvětlení
        1972 pro vlastní osvětlení
        1995 MVE
        Typelektrický motor
        StavNezjištěn
        Popisosazen 1943, výkon 15 HP
        Historické technologické prvky
        • pískovcový kámen | Počet:
        • AutorVáclav Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách V
          Rok vydání2002
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnístr. 210-212
          AutorVáclav Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách V
          Rok vydání2002
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnístr. 210-212
          AutorJaroslava Pixová
          NázevZa osudy klapajících perliček
          Rok vydání2017
          Místo vydáníPutim
          Další upřesněníStrana 170
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje7.4.2019
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s.7
          AutorIng. Zdeněk Souhrada
          NázevInternetové stránky Srlínského mlýna
          Rok vydání2024
          Místo vydáníSrlín
          Další upřesněníOficiální internetové stránky mlýna
          Odkazhttps://www.mlynsrlin.cz/history/
          Datum citace internetového zdroje29.4.2024

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Vytvořeno

          18.11.2015 23:31 uživatelem pepino

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 20.8.2017 22:11
          Radomír Roup (Radomír Roup) 20.6.2018 17:16
          doxa (Jan Škoda) 8.10.2024 22:41
          zsouhrada 29.4.2024 13:18