1547 - v Registrech dědiny Buchlovic je zapsán Matěj Sovínský, mlynář
1548 - Matěj Sovínský drží mlýn po Pavlovi a splácí dluh
1550 - Matěj Sovínský prodává 12. 2. 1550 mlýn Mikuláši Plachému za 310 kop
1550 - mlynář Matěj Sovínský kupuje v Buchlovicích půllán od Kateřiny Frantové za 130 kop
1551 - Mikuláš Plachý prodává 4. 4. 1551 sovínský mlýn panu Janu Ždánskému ze Zástřizl za 310 kop
1582 - při křtu syna Jindřicha Prakšického ze Zástřizl, majitele buchlovského panství, Jiřího Zikmunda mu byla kmotrou Barbora, mlynářka ze sovínského mlýna
1611 - dle urbáře panství mlynářem Mikuláš Sovínský
25.4. 1665 - šli za kmotry Ondřej Veselý, mlynář ze Sovína, a jeho manželka Alžběta za kmotry Jiřímu, synovi Václava Hurbancu a jeho ženy Kateřiny
1667 - v červnu je za kmotra zapsán sovínský mlynář Tomáš
1669 - v únoru je kmotrem při křtu sovínský mlynář Ondřej
1672 - v srpnu je kmotrem při křtu Václav Táborský, mlynář ze Sovína
28.10. 1676 - pokřtěno dítě Martin, syn Melichara Veverčíka, mlynáře ze Sovína, a jeho ženy Mariny
20.8.1679 - se za mládence Jiříka z Bystřice pod Hostýnem provdala Mariana, dcera Martina Šlahavíka, sovínského mlynáře
1717 - na sovínském mlýně je v matrice narozených jako otec zapsán Jan Pluskota
Nejstarší zmínka o příjmení Pluskota v podobě Pliskota byla nalezena v urbáři buchlovského panství z roku 1611, kdy ve vsi Stříbrnicích žil podsedník Strachota Pliskotů.
Další stopy této rodiny pochází až z poloviny 17. století. Příjmení Pluskota se vyskytuje ve vsi Osvětimanech. Dne 17. srpna 1655 byl pokřtěn v kostele v Ježově Václav Pluskota, syn Lukáše a Margarety Pluskotových z Osvětiman. Za kmotry dítěti šel Martin Blanař z Ježova a Kateřina, mlynářka z Hruškovic.
Na následující více jak půlstoletí se stopa Pluskotů v dokumentech ztrácí. Až 24. září roku 1716 bylo v Buchlovicích pokřtěno dítě jménem Karel, jehož otcem byl Johann Pluskota a matkou Barbora. Oba z Buchlovic. Malý Karel zemřel 15. října roku 1717 a pochován byl na hřbitově u kostela sv. Martina.
Johann (Jan) Pluskota by mohl být synem výše zmíněného Václava Pluskoty. Johann se dle zápisu v matrice zemřelých dožil 73 let, což by znamenalo, že se narodil nejspíše v roce 1675, kdy bylo jeho pravděpodobnému otci Václavu Pluskotovi 20 let.
O rok později, 14. prosince 1717 se týmž rodičům Johannovi a Barboře narodil syn Kryštof. Ani tento syn se nedožil dospělého věku. Zemřel 22. prosince 1721 a pochován byl u kostela sv. Martina. Johann Pluskota je v matričním zápisu již psán jako mlynář na sovínském mlýně. Dalšími dětmi Johanna a Barbory Pluskotových byli Terezie (*5. května 1719), Viktorie (*30. ledna 1721), Barbora (*30. července 1728) a opět Barbora (*3. dubna 1731).
Dne 15. srpna se Johann Pluskota podruhé žení a za manželku si bere Annu, vdovu po Krystiánu (?) z Buchlovic. Stále je uváděn jako mlynář na Sovíně.
Manželství však dlouho nevydrželo, vdova Anna brzy zemřela a mlynář Pluskota se oženil do třetice, a to 7. května 1732, kdy si za manželku vzal opět Annu, dceru po zemřelém Tesaříkovi z Buchlovic. Dne 28. dubna 1733 se jim narodila dcera Anna, kterážto však zemřela 17. listopadu téhož roku a pochována byla u kostela sv. Martina.
Oba manželé jsou 14. října 1744 zmíněni jako kmotrové při křtu Havla Růžičky, syna Martina Růžičky a jeho manželky Kateřiny z Buchlovic.
Johann Pluskota zemřel 24. května roku 1748 ve věku 73 let a pochován byl na hřbitově u kostela sv. Martina v Buchlovicích a nad jeho hrobem byl vztyčen kamenný náhrobek s křížem a nápisem. Osudy jeho vdovy nejsou známy.
Poslední doposud nalezená zmínka o rodině Jana Pluskoty pochází z roku 1749, kdy 12. prosince zemřel sedmiletý Josef, syn Ignáce Pluskoty. Rodinná vazba tohoto Ignáce k Janovi Pluskotovi je však zatím neznámá.
Jisté je, že v roce 1755 již seděl na sovínském mlýně mlynář Johann Preisler s manželkou Josefou, jimž se narodila 16. listopadu dcera Anna. Jistý oficiál František Preisler s manželkou Josefou šli 29. června roku 1758 za kmotry při křtu Johanna Petra Františka, syna dalšího sovínského mlynáře Františka Hnátka a jeho ženy Apolonie.
1827 František Zrůnek
Baltazar Chaloupka
1882 František Chaloupka
1930 Josef Pekárek