Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1.7.1788 smlouva mezi obcí Třenice a mýtským mlynářem Matějem Viltem, podle níž panství Třenickým povolilo, aby si vystavěli nový mlýn na místě "kde před dávnými časy podobný mlýn stával". Nový mlynář dostal 32 měr polí a 6 měr luk a navíc se obec zavázala, že pomůže mlýn postavit, a to tak, že každý sedlák z Třenic odvede "3 dni potažní práce, domkáři a podruhové 1 den ruční práce". Mlynář bude obci platit 58 zl. 30 kr., z čehož bude obec odvádět 3 zl. 30 kr. do vrchnistenské pokladny v Točníku. (Obojí ve 2 splátkách na sv. Jiří a sv. Havla.)
v držení rodu Viltů
po požáru postaven zděný
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1872 od Viltů zakoupil Karel Pták, mlynář z Holšin u Pičína na Příbramsku
1900 Jan Pták vybavil moderními stroji a rezervním parním strojem.
1913 instalován naftový motor a turbína
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1788 Matěj Vilt
1872- Karel Pták
1900-39 - Jan Pták (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
