Historie
Obecná historie:
Čermákův mlýn. Ve Vlastivědě moravské se můžeme dočíst, že roku 1366 opat Matěj zažaloval Mikuláše Provázka z Okrašovic za to, že mlýn pod Číměří držel i přesto, že patřil třebíčskému klášteru. Roku 1558 měl dvě kola na mlecí složení a jedno kolo pro pohon stoupy k výrobě krup. Majitel Pavel Ambrožů z něho dával vrchnosti 40 měřic režné nepytlované mouky. Ze zápisu není jasné, zda šlo o mlýn Čermákův nebo Jiráskův
První mlynář z rodu Čermáků byl na číměřském mlýně od počátku 19. století, po něm převzal řemeslo Josef (*1821), později Karel (*1878) a posledním mlynářem byl Jaroslav Čermák. Čermákův mlýn byl poháněn vodním kolem, měl mlecí válcové stolice na mletí žita, šrotovník a krupník zvaný holendr. Ten se skládal z mohutného mlýnského kamene, který se točil ve svislé poloze. Obvod lubu tvořil plech zdrsnělý prosekáním a uchycený na bočních kruzích, které byly zhotoveny ze dřeva a lemovány kovovou obručí se šikmými zoubky. Do zoubků se opírala ráčna, která svým pohybem postrkovala lub od vačky na hřídeli. Lub se 4,5 krát za minutu otáčel proti směru otáčení kamene, jehož obvodová rychlost byla 16 metrů za minutu. V 19. století bylo ve mlýně také zařízení na tlačení lněného oleje. Roku 1922 bylo přistaveno obytné stavení a starý dům celý předělán na mlýnici. Mlýn přestal sloužit svému účelu v roce 1941. Jako neklamné svědectví po bývalém mlýně zůstal jez na řece Jihlavce, pod nímž začíná vodní nádrž Dalešice. Mlýn byl zbořen při stavbě Dalešické přehrady v roce 1970.
(Budišovský zpravodaj, J. Mikulášek)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
1366 opat Matěj zažaloval Mikuláše Provázka z Okrašovic za to, že mlýn pod Číměří držel i přesto, že patřil třebíčskému klášteru.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1558 měl dvě kola na mlecí složení a jedno kolo pro pohon stoupy k výrobě krup. Majitel Pavel Ambrožů z něho dával vrchnosti 40 měřic režné nepytlované mouky. Ze zápisu není jasné, zda šlo o mlýn Čermákův nebo Jiráskův
Původně se jednalo pouze o stoupu (Stumpfmühle) - mohlo by to souviset s objektem na protějším břehu, který je na mapách nazýván Prachovna (jednalo se tak možná o stoupu na drcení příměsí střelného prachu). Později byla vodní energie využita na pohon obilného mlýna. (RŠ)
První mlynář z rodu Čermáků byl na číměřském mlýně od počátku 19. století, po něm převzal řemeslo Josef (*1821), později Karel (*1878) a posledním mlynářem byl Jaroslav Čermák.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
Roku 1922 bylo přistaveno obytné stavení a starý dům celý předělán na mlýnici.
1930 Viktorie Čermáková, mlýn, pila a dynamo
V r. 1941 mlýn ukočil činnost.
V r. 1972 byla mlýnice zbourána v souvislosti s budováním Dalešické přehrady.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Čermák
Historie mlýna také obsahuje:
První mlynář z rodu Čermáků byl na číměřském mlýně od počátku 19. století, po něm převzal řemeslo Josef (*1821), později Karel (*1878) a posledním mlynářem byl Jaroslav Čermák.
V r. 1930 a 1939 vlastnila mlýn a dynamo Viktorie Čermáková.
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
