V roce 1600 vybudoval na Úpořském potoce (též nazývaný Míza) sklář Kryštof Schürer z Waldheimu sklářskou huť. Při ní vzniklo sklářovo obydlí, domky pro pracovníky, pole, louky, pila a také malý rybník a mlýn o jednom složení. Mlýn byl po r. 1603 majitelem pronajímám za roční poplatel 20 zl. Ve druhé polovině 17. století byl nájemcem Adam Saydl, který byl spíše tesařem (podílel se např. na opravách a přístavbách kostela ve Velízi). Tomáš Příborský byl v r. 1713 dalším známým nájemcem mlýna o jednom složení na nestálé vodě a koncem 30. let 18. století pak mlynář Matěj Svoboda. Sklárna s mlýnem se v r. 1751 dostala do vlastnictví kněžny Marie Anny z Fürstenbergu. V r. 1771 obdržel mlýn číslo popisné 40 a roku 1785 byl prodán "na věčnost" do vlastnictví Josefa Jungmanna. Tomuto novému mlynáři a jeho manželce Barboře se ve mlýně narodili prokazatelně tři potomci. Po Josefu Jungmannovi byl zdejším známým mlynářem Jan Jungmann (snad syn nebo bratr předchozího mlynáře Josefa J.), jehož manželka Marie roz. Veselá byla mlynářovou dcerou ze Smečna (okr. Kladno). Ti měli zcela jistě ve mlýně narozené též tři děti. Novější název "Kučerův" (jak je označen i v současných mapách) dali mlýnu potomci selské rodiny Barbory a Josefa Kučery z Račic u Rakovníka. Jak první to byl Josef Kučera ml. (*1788 - 1862), který zpočátku krátce hospodařil v Újezdu nad Zbečnem kam se přiženil, když si vzal selskou dceru Annu roz. Dlouhou. Poté několik málo let sedlačil ve Skřivani (vísce v okr. Rakovník). K roku 1818 byl Josef ml. znám již jako mistr mlynářský v Broumském mlýně. V manželství se mu narodilo 10 dětí (5 synů). Nejmladším byl Dominik (*1834), který též mlynařil v Broumském mlýně. Byl ženatý s Antonií roz. Burešovou (selskou dcerou z Újezdu nad Zbečnem). Manželé měli 10 dětí. První tři sourozenci se narodili v Újezdu n. Zb. a v Broumech. Čtvrtý až předposlední potomek přišel na svět v Broumském mlýně. Nejmladší děcko se narodilo na Ukrajině, kam se Dominik s rodinou přestěhoval za lepším živobytím. Dominikův starší bratr Josef nejml. (*1815 - 1875), který byl oddán s Marií roz. Hůlovou (dcerou knížecího hajného), mlynařil po otci v Broumském mlýně, kde do jeho manželství přišlo 11 potomků (4 synové). Jako sedmý to byl Antonín (*1849 - 1900), který pokračoval po otci a dědovi jako mlynář v Broumském mlýně. S manželkou Barborou roz. Čermákovou (dcerou chalupníka v Dolním Bezděkově u Unhoště) měli 9 dětí (4 syny). Mlynář Antonín Kučera stržen proudem zahynul v rybníku při velké vodě, kdy utrpěl otřes mozku (to stojí v jeho matr. úmrtním zápisu). Dle jiného zdroje zemřel při vytahování stavidla při povodni, kdy došlo k nějaké poruše a voda mlynáře strhla. Nalezen byl za několik dní po opadnutí vody mrtev pod mlýnem. Nejstarší potomek Antonína a Barbory Antonín ml. (*1877 - 1920) byl mlynářem ze čtvrté a poslední mlynářské generace v Broumském mlýně. Oženil se s Apolenou roz. Hoblíkovou (dcerou sedláka v Málkově u Zdic). Jejich druhorozená dcera Anna (*1909) se provdala za Františka Jana Jandu, t. č. mlynářského pomocníka v Broumském mlýně (syna sedláka ve Zborovech u Plánice), který byl posledním zdejším mlynářem.
Dodatky ke mlýnu a okolním objektům a pozemkům:
Mlýn s půčelím jižním byl vystavěn v nadmořské výšce 340 m necelých 30 m od levého břehu Úpořského potoka 1 km SZ od staré broumské návsi v místní části Úpoř. V roce 1872 se setkaly v oblasti tři bouřky a přišla obrovská průtrž. V úzkém údolí se voda neměla kam rozlít a vytopila mlýn. Mlýnská budova prošla ve 20. nebo 30. letech 20. století výraznou přestavbou. Do té doby byl mlýn přízemní s roubenou obytnou částí a poměrně vysokou sedlovou šindelovou střechou při východním štítu s polovalbou. Zda byl mlýn roubený po celém obvodu a existovala i západní polovalba není doloženo. Jisté je, že ve východním štítu byla čtyři okna (dvě okna obytné místosti měla větší rozteč než dvě podkrovní). Na východní štít navazovala zahrádka ohraničená dřevěným plotem. Komín vystupoval ze severnější poloviny střechy. Zmiňovanou přestavbou dostala mlýnská budova podobu celozděné "kvádrovité" patrové stavby s nevýraznou velmi nízkou sedlovou střechou s komínem v její jižnější polovině (tato podoba je dochována do současnosti). Vodní kolo, jež bylo umístěné při západním štítu mlýna, poháněl zhruba 150 m dlouhý náhon (v současnosti v terénu zčásti znatelný). Náhon odbočoval z Úpořského potoka do jeho levého břehu asi 50 m pod rybníkem (dříve nazývaný Dvorský, v nynějších mapách Kučerák, situovaný jižně od mlýna), který napájel. Ještě před r. 1914 byl k severní straně mlýna (ne k úplně celé S straně mlýna) přistavěn kolmo objekt se sedlovou střechou. Tento přístavek, jenž sloužil mj. pro přidružený vodní provoz pro potřeby hospodářství, zanikl někdy v letech 1953 - 1961 (v r. 2021 ještě stály vyskoké ruiny zdí přístavku). V r. 1936 za nových majitelů Jandů vzniklo vedle mlýna obytné stavení čp. 201 na st.p.77/2. Tento nový dům byl vystavěn částečně v místě býv. hospodářského objektu (stojícího JV při mlýnu) - trochu však posunut SV směrem. Je možné, že zároveň s výstavbou nového domu proběhla i zmiňovaná přestavba mlýna. Původní mlýnská st. parcela č. 77 tím byla rozdělena a mlýn tak obdržel parcelní číslo 77/1. Rodiny mlynářů až do vzniku nového vedlejšího domu žily ve východní části mlýnské budovy (v západní části byla mlýnice). Svého času ke gruntu náležely tyto pozemky: čtyři pole (dvě jižně a dvě západně od mlýna při cestě k dolejšímu mlýnu ((pův. jen pile)) čp.74), louky a pastviny (ty z větší části) směrem od rybníka ke mlýnu po obou stranách Úpořského potoka, které se táhly dále při potoce severně a západně od mlýna. Zda se ve mlýně mlelo i za 2. sv. války není zjištěné. Provoz mlýna byl definitivně ukončen v r. 1948 nástupem komunistické vlády, za které bylo někdejší mlýnské budově číslo pop. 40 odejmuto (v r. 2021 byl objekt býv. mlýna stále bez č. p. i č. ev.) a přeneseno na obytný objekt (pův. sloužící jako hájovna) 400 m ZSZ vzdálený. Dům čp. 201 byl obýván potomkem posledního mlynářského páru Jandů prokazatelně ještě v r. 1965, kdy již okolní pozemky dříve patřící k mlýnskému gruntu obhospodařovalo JZD Broumy. Jiný potomek Jandů objekt někdejšího mlýna i vedlejší dům č. p. 201 později prodal k rekreačním účelům novým majitelům - již mimo příbuzenství. V té době (na sklonku komunistické vlády) k vlastnictví mj. patřily: studna, domácí vodárna, dva chlévy, zděný kurník, venkovní sklep, suchý záchod, dvě dřevěné králíkárny + strojní zařízení mlýna nezpůsobilé provozu. Hospodářský objekt 50 m jižně od mlýna na st. p. 76, též původně náležící k majetku mlynáře, byl také prodán a přestavěn na obytný dům čp. 347.
(text částečně vyhledal v dobových dokumentech a částečně použil již sepsané údaje T. Kučera ((praprapravnuk broumského mlynáře Josefa Kučery *1788)) ze/od zdrojů a díky pomoci: www.soapraha.cz, www.cuzk.cz, M. Holoubkové a kronikářů K. Vajse a K. Voleny)
(Tomáš Kučera)
