Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Mlýn je středověkého původu a jedná se o nejstarší písemně doloženou stojící budovu v Chrudimi, o čemž svědčí nejstarší písemná zpráva z roku 1439, kdy ho držel Jan Veselý ze Zaječic.
V té době byla také při tomto mlýně soukenická valcha.
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
O technologickém vybavení se dozvídáme poprvé ze soupisu mlýnů v roce 1704, kdy byla stejně jako v roce 1875 zaznamenána tři vodní kola na spodní vodu a tři mlecí složení.
Později dvě vodní kola, pohánějící obyčejné a umělecké složení, nahradila v roce 1901 turbína.
V roce 1918 byla osazena druhá turbína. V tu dobu se mlelo na pěti válcových stolicích, turbína poháněla také dynamo k osvětlení mlýna.
V roce 1930 je zde uváděn v seznamu vodních děl provozovatel vodního díla Zdeněk Kolovratník.
Mlýn mlel do roku 1930. Nový majitel, mlynář Jiří Beneš, před rokem 1935 zařízení odstranil.
1933 Zdeněk Kolovratník
V roce 1945 koupil pustý a zničený Podkopanický mlýn chotěbořský podnikatel Jan Ficek. Po provedení nejnutnějších oprav zde v roce 1946 zahájil výrobu nábytku a dalšího dřevěného zboží.
Po komunistickém převratu byla firma bez náhrady znárodněna a rodina majitele vystěhována z objektu.
V roce 1989 požádal syn zakladatele firmy - Jan Ficek o vrácení znárodněného majetku a od roku 1992 znovu spustil výrobu pod názvem Jan Ficek Dřevovýroba.
V období 2017-2018 byl mlýn stržen, aby na jeho místě vyrostla tzv. "Rezidence Kopanický mlýn". (viz. https://prostorprochrudim.cz/clanek/jak-se-pan-kusta-rozhodl-spolu-s-politiky-mesta-znicit-chrudim-ii-.html)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1439 - Jan Veselý ze Zaječic
od roku 1587 - Matěj Mydlář
1930-1933 - Zdeněk Kolovratník
1935 Jiří Beneš
od roku 1945 - Jan Ficek
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: