Hořejší mlýn

Hořejší mlýn v Ratajích patří k nejstarším ze zdejších mlýnů. Jeho vznik je možno hledat až ve 14. století. Dosvědčuje to zmínka v tzv. Liber erectionis, že byl zbaven poplatnosti ke kostelu, tedy i k pražskému biskupství. 

V 18. století patřily Rataje včetně mlýna hraběti Kinskému z Vchynic a Tetova. Mlýn byl až do poloviny 18. století obsazován námezdními nebo nájemními mlynáři, ale poté jej Kinští prodali za 285 kop grošů vídeňských do osobního vlastnictví Jiříku Kousalíkovi.

24. června 1713 Václav Norbert hrabě Kinský ze Vchynic a Tetova prodal poddanému Jiříku Kousalíkovi za trhovou cenu 150 kop míšeňských mlýn s jedním složením a jednou stoupou. Kousalík položil hned při zápisu 15 kop míš. a zbytek při ročních soudech po 5 kopách, až trhová cena zaplacena bude. Platu bude odváděti 15 zlatých rýnských, polovic o sv. Janě a polovic o Vánocích. Ostatní povinnosti stejné jako u mlýna v Nespeřicích.

Kousalík patrně mlýn nesplatil, vrchnost mlýn znovu převzala a 1717 prodala ratajskému poddanému Jiřímu Stehlíkovi, mlynáři v Nespeřicích za 285 kop míš., týž položil při zápise 42 kopy a zavázal se platiti ročně po 50 kopách až do splacení trhové ceny.

Dlouhá léta tu hospodařil rod Stehlíkových, poslední z nich byl František Stehlík. Za těchto mlynářů byla na začátku 20. století při mlýně postavena pila. V té době zdejší lopatník tvořila vlastně dvě kola vedle sebe, odborně řečeno trojkružník /podle tří okruží, které drží kolo, zde dvoukolo, pohromadě/.

Po Františku Stehlíkovi byl posledním mlynářem na Hořejším mlýně pan Klofáč, který zde mlel až do 50. let.

1930 majitel Jaroslav Stehlík

Po roce 1990 tu byla znovu zprovozněna pila, majitel Pícha