Historie
Obecná historie:
Mlýn podléhal již v roce 1497 tzv. Řimické smlouvě. Koncem 17. století v něm bylo sedm složení. V kronice Haňovic, kam původně mlýn Šargoun patřil, se píše: „Původní sídlo v této krajině jest ostrov, jehož tvoří ramena řeky, tam stojí mlýn rozvadovský „Šargoun“ zvaný. Toliko jest jisto, že na tomto místě stávala tvrz vladycká neboť v Kupech v 18. století se s rytířským sídlem mlýn prodával.“ Mlýn patřil pod panství olomoucké metropolitní kapituly. V polovině 19. století se stal částí rozvadovického katastru. Roku 1902 prošel rekonstrukcí a vznikla v něm i nová turbína. Velkou stavbu v současné době nikdo nevyužívá, pouze v přilehlých prostorách jsou stáje pro chov koní. Zajímavé je, že mlýn nebyl zatopen ani při velké povodni v roce 1997.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Mlýn podléhal již v r. 1497 tzv. Řimické smlouvě.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Koncem 17. století v něm bylo sedm složení. V kronice Haňovic, kam původně mlýn Šargoun patřil, se píše: „Původní sídlo v této krajině jest ostrov, jehož tvoří ramena řeky, tam stojí mlýn rozvadovský „Šargoun“ zvaný. Toliko jest jisto, že na tomto místě stávala tvrz vladycká neboť v Kupech v 18. století se s rytířským sídlem mlýn prodával.“ Mlýn patřil pod panství olomoucké metropolitní kapituly. V polovině 19. století se stal částí rozvadovického katastru.
V letech 1804-1823 na mlýně působil Ignác Kopp (nar. cca 1774), od r. 1830 jeho syn Maxmilián Kopp.
Roku 1902 prošel rekonstrukcí a vznikla v něm i nová turbína. Byla zde i pila.
První světová válka (1914–1918)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Před rokem 1989 mlýn patřil místnímu JZD, které veškeré technické vybavení mlýna nechalo rozebrat a odvézt do sběru.
Stavba velmé mlýnice není dnes využívána, pouze v přilehlých prostorách jsou stáje pro chov koní. Zajímavé je, že mlýn nebyl zatopen ani při velké povodni v roce 1997.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Jandík
- Skoumal
- Axman
- Schwartz
- Lešek
- Hledík
- Schmeiser
- Kopp
- Nimmerfroh
- Špička
- Schuster
- Ošťádal
Historie mlýna také obsahuje:
Zobrazit více
1650 - 1653 Pavel Jandík
1666 - 1668 Jan Skoumal
1684 - 1686 Kristián Axman
1697 - 1702 Ondřej Schwartz
1716 Jan Diml z mlýna Šargoun (v matrice výslovně neuvedeno, že je mlynář)
1726 - 1734 Matouš Sušil z mlýna Šargoun (v matrice výslovně neuvedeno, že je mlynář)
1740 Ferdinand Jiříček z mlýna Šargoun (v matrice výslovně neuvedeno, že je mlynář)
1756 - 1763 Blažej Lešek (Lesek)
1770 - 1779 Josef Hledík
1781 - 1793 Adam Schmeiser
1799 - 1823 Ignác Kopp (+1823)
1830 - 1856 Maxmilián Kopp (+1856, syn Ignáce Koppa)
1857 - 1869 Ignác Kopp II (+1869, syn Maxmiliána Koppa)
1869 Marie Kopp, vdova
1871 - 1876 Adolf Nimmerfroh
1880 Josef Špička – mlynář, nájemník
1890 - 1910 František Schuster (nar. v Litovli, v obci od 1885)
1921 Laura Schusterová, vdova - spolumajitelka
1930 Jaroslav Ošťádal
Prameny: Zemský archiv v Opavě
- sčítání lidu 1857 - 1921 (Rozvadovice 30)
- matriky farnosti Cholina
Za doplnění díky Vojtěchu Foretovi
Mlýn je poprvé zmíněn v tzv. řimické smlouvě z roku 1474, dokumentu, který stanovoval vodoprávní poměry na řece Moravě. Původně se na jeho místě nacházelo zemanské sídlo, patřící pod haňovické panství. Ještě po roce 1800 byl šargounský mlynář povinen odvádět desátek cholinské faře. Na konci 19. století se zdejším mlynářem stal František Schuster (†1920). Tehdy areál, situovaný mezi náhony Mlýnského potoka, získal dnešní dispozici, hlavní dvoupatrová budova nese stopy přestavby mlýna na válcový. Po znárodnění byl mlýn uzavřen a předán jednotnému zemědělskému družstvu v Rozvadovicích. Dodnes je u mlýnských budov, které pomalu chátrají, zřetelné mlýnské zařízení. Nyní se zde chovají koně.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
