Historie
Obecná historie:
1673 · Zemřel Matěj Psík vlastník novoknínského mlýna č. 109. Po jeho smrti byla vlastnicí Susana Semelková. Píše se, že tento mlýn míval dvě kola, nyní je opuštěný a pouze tříslo tluče. ·
V r. 1666 majitel Pavel Psík, před ním Jan Psík uvádí se, že mlýn býval na 3 kola, nyní že má 2 kola a při něm že jest pila a rybník na kopy násady. V r. 1704 byl majitelem Ondřej Psík platil za 1 zl a 2 složení z nichž jedno mele a druhé bylo poroucháno. V rodu Psíků mlýn tento držen velmi dlouho, později prodán a pak často měnil majitele v r. 1912 v majetku manželů Josefa a Anny Pařezovi. Mlýn patřící vdově Viktorii Pařezové byl od ledna až do 20. dubna 1941 vyřazen z provozu. Nejdřív následkem mrazů a pak díky povodni.
9. července 1926 se o 3. hodině odpolední přihnaly od severovýchodu mraky a vzápětí se rozzuřila nad krajem bouře. Blesk za bleskem, pravá průtrž mračen a spousta krup – to vše děsilo lidi po několik hodin. Kocába se změnila v prudký dravý proud. Na těch místech, kde již byla říčka regulována, ochránila občany od větších škod, ale tam, kde ještě nebyla, ukázala se ničivá síla vody v hrozném měřítku. V délce asi tří kilometrů a v šíři až 150 metrů rozlily se vody Kocáby po všech lukách a polích. Mlýny Aixnerův (Tesárkův) a Dezortův byly po několik hodin v nebezpečí a jen usilovná práce majitelů, aby voda nevnikla do mlýnů, je uchránila. U mlýna pana Pařeze však síla vody zvítězila. Kocába protrhla hráze břehu, přelila se na obecní cestu a přes noc vytvořila si v ní nové koryto. Před mlýnem se utvořilo velké jezero, z něhož vynikalo pouze stavení jako ostrov. Voda vnikla do sklepů i do mlýnice a zničila zde valnou část strojů. Teprve 12. července, když konečně vody o něco opadly, mohli obyvatelé mlýna docílit spojení z ostatními obyvateli. Voda se zde však držela po celý měsíc a znemožňovala průjezd povozy. Z Lečic do Knína se nedalo touto cestou vůbec dostat, leda po nesjízdných stráních. Škody v té době dosáhly několika set tisíc korun. Louky mlynáře Pařeza byly zaneseny bahnem a pískem. Seno z luk sklidila Kocába a úroda na polích nebyla žádná. Ve Starém Kníně, kde Kocába nebyla zregulována, byly zaplaveny všechny zahrady, voda vnikla do všech stavení a zanesla je bahnem. Na mnohých místech, zvláště pod Novým Knínem, byly břehy servány a stromy přelámány. Voda vystoupila 2 až 2 ½ metrů nad normál. Bouřkou byl zničen státní telefon a telegraf.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1887 jako pachtýř zde mlel Antonín Paukner
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1666 Pavel Psík
1673 Matěj Psík
1704 Ondřej Psík
1840 František Mrskoš
1887 Antonín Paukner (pachtýř)
1930 - František Pařez (RR)
1939 - Viktorie Pařezová (RR)
Jelínková, rozená Pařezová z mlýna u Pařeza v N. Kníně čp. 154. Narodila jsem se zde v r. 1947 a mým otcem byl právě majitel mlýna Ladislav Pařez a matka Blažena Pařezová. Ladislav Pařez byl syn a rovněž dědic po zemřelé Viktorii Pařezové. Pan Syrový nikdy majitelem tohoto mlýna nebyl - vlastnil mlýn (Spálený) na kraji Velké Lečice. Ladislav Pařez byl vyučen mlynářem a mlýn měl v provozu cca do r. 1951-52, kdy došlo k jeho uzavření komunisty. Po zákazu mletí zde hospodařil s manželkou do r. 1956, kdy vše přešlo do bezplatného užívání Státními statky až do r. 1989. Později byl majetek (pozemky) rodině vrácen. Mlýn naše rodina v r. 1984 prodala. Pokud budete potřebovat upřesnit některé detaily, tak mě můžete oslovit. S pozdravem Jelínková(Pařezová) Jaroslava
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: