Historie
Obecná historie:
Historie mlýna sahá nepochybně až do středověku, neboť byl součástí hospodářského dvora, patřícího k Ledečskému hradu. Budova dvora jsou v jádru renesanční a vykazují barokní stavební prvky. Mlýn byl od 15. stol označován jako emphyteutický dominikální mlýn. Až do r. 1852 patřil vrchnosti, toho roku jej odkoupil Jan Novák. Obytné budovy mlýna byly obnoveny a mlýnice znovu postavena po rozsáhlé rekonstrukci v 1. pol. 20. stol. Od r. 1908 zde pracovala Francisova turbína, instaloval ji Josef Kulík, dědeček dnešního majitele Milana Kůrky. Mlýn definitivně znárodněn r. 1960, původní strojní vybavení zničeno, dnešní turbína pochází z továrny ČKD Blansko. R. 1990 vrácen v restituci dnešnímu majiteli.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1677 uveden v Deskách zemských
1740 mlynář Kačerovský
1779 od vdovy po Václavu Javůrkovi koupil František Pekárek zvaný Janoušek, platí vrchnosti činži ze mlýna a 5 zl. rýn. za slup u mlýna
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1852 Ignác Novák vykoupil mlýn z emfyteuze
1867 František Bárta s manželkou Marií
1891 v nucené dražbě zakoupila Občanská záložna v Ledči
říjen 1895 od záložny zakoupil Josef Kulík
1898 převedl 1/2 mlýna na manželku Karolínu
1901 ke mlýnu přistavěl strojní pekárnu
1908 povoleno zřídit turbínu, postavena 1912 i s dynamem, zásoboval elektřinou mlýn, kostel, hrad a část náměstí
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
První světová válka (1914–1918)
1930 Josef Kulík, mlýn a elektrárna
po jeho tragické smrti se vdova Karolína znovu provdala za Václava Šebora, převedla na něj 1/2 mlýna
1947 od své tchyně dostal mlýn ing. Štěpán Kůrka s manželkou Marií
1948 uvalena národní správa, Středomoravské mlýny n.p. Jihlava
1958 Pekárny a cukrárny n.p. Pardubice, konečně instalována nová turbína, objednaná již před válkou v ČKD Blansko, přes válku tam uskladněná, 1947 převezená do Ledče a do roku 1958 uskladněná ve stodole u mlýna
1963 mlýn znárodněn, připadl čs. státu - MěNV Ledeč n/S, ukončeno mletí, stroje odvezeny, nadále pouze pekárna
1990 mlýn restituován synovi Štěpána Kůrky Milanovi Kůrkovi
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Kačerovský
- Javůrek
- Pekárek
- Janoušek
- Novák
- Bárta
- Kulík
- Šebor
- Kůrka
Historie mlýna také obsahuje:
1740 Kačerovský
-1779 Václav Javůrek
1779- František Pekárek zvaný Janoušek
1852-1867 Ignác Novák
1867-1891 František Bárta
1891-1895 Občanská záložna v Ledči
1895-1930 Josef Kulík
1898 1/2 Karolína Kulíková
1/2 Václav Šebor
1939 - Josef Kulík (Václav a Karla Šeborovi, Bohuslav Těšínský) (RR)
1947-1948 ing. Štěpán Kůrka
1948-1958 Středomoravské mlýny n.p. Jihlava
1958-1963 Pekárny a cukrárny n.p. Pardubice
1963-1990 čs. stát
1990- Milan Kůrka
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
