Historie
Obecná historie:
Vodních mlýnů bylo kdysi v Hranicích šest, do jejich znárodnění v roce 1949 pracovaly však již jen tři. Dva z nich, mlýn Kratochvilův a Ležákův, ležely na vodní strouze s nestálou vodou, vedenou od stavu na Veličce ve Velké k Hornímu dvoru v Hranicích a dále k městu nad ulicí Na Hrázi až k Ležákovu mlýnu v Gallašově ulici, kde strouha ústila opět do Veličky. Třetí vodní mlýn, Váňův, ležel na potoku Ludině v ulici Mlýnský příkop, č. 6, proti budově gymnázia. Do konce 20. století byl ještě v provozu bývalý mlýn Kratochvilův, začleněný jako Mlýn Hranice do n.p. Mlýny a těstárny Pardubice.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Horní mlýn a pila na strouze Veličky připadl po porážce stavovského povstání po odsouzeném Václavu Molovi z Modřelic (1570?-1625?) kardinálu z Dietrichštejna. Tento mlýn měl vždy troje složení s kašníkem a pilu na desky. Vrchnost pronajímala pak mlýn a pilu nájemným mlynářům za roční nájemný plat 170 zl. až do druhé poloviny 18. století.
Ve druhé polovině 18. století prodala vrchnost mlýn mlynáři Janu Ertlovi. Při vojenské konskripci města roku 1804 dostal mlýn s pilou popisné číslo 334.
Roku 1820 jej držel mlynář Karel Ertel, spolu s pilou a zahradou při něm. Koncem 19. století byl provoz mlýna zastaven pro nestálou vodu a nerentabilnost. Zůstala pila.
Roku 1889 měl majitel nebo nájemce v plánu změnit mlýn na přádelnu vlny (viz plány v obrazové příloze).
Objekt koupila opět zpět vrchnost, která budovu mlýna pronajala roku 1904 Rolnickému mlékařskému družstvu, které mlýn adaptovalo na mlékárnu.
První světová válka (1914–1918)
Při parcelaci velkostatku koupil roku 1928 v licitaci budovu mlékárny od velkostatku Josef Číhal, zednický a tesařský mistr z Rakova. Číhal adaptoval budovu staré mlékárny za Horním dvorem na parní pilu, která byla pak v provozu až do padesátých let minulého století. Přestavěná budova bývalého mlýna a pily čp. 334 stojí v Bezručově ulici podnes.
1930 Josef Číhal, pila
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
2. pol. 18. stol. Jan Ertl
1830 Karel Ertl
1930 Josef Číhal (pila)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: