21. června 1621 Jakub Kolc po otci Tomáši dle kšaftu. Závdavek 25 kop pro Kateřinu matku, poněvadž na ní Pán Bůh smyslem pominutí dopustiti ráčil a on ji na péči a satrosti i s opatrováním má a míti musí, za ním se ponechává a zůstavuje. Sirotek Anna obdrží též 25 kop, ty se však do vdání jejího též při Jakubu zanechávají.
1628 ve středu po sv. Lucii Jan Martiška, zeť Jakuba Kolce mlýn koupil s příslušenstvím za 500 kop. míš., na němž má Jan Martiška zaplaceno 400 kop a 100 kop má dopláceti. Přel se se dvěma švagry o dědictví po matce, načež se přátelsky porovnali.
10. listopadu 1659 Jiřík Riznar, mlynář Podchlumský od Jana Kuchty za 315 kop, zavdal 100 Kop. Výměnek: byt, roli a louku přikoupenou, ve valském sadě 2 hrušky, 3 jabloně, v malém sadě 6 karlátek. 1/2 stodoly a pro 2 záhony zelí. Kdyby se po smrti Jan Kuchty vdova opět vdala, vyplatí Riznar po 15 kopách a ta chalupa při mlýně zůstati má.
9. května 1663 Jiřík Cibulka po Jiřím Riznarovi, pojav vdovu Magdalenu, ujal mlýn za 400 kop, zavdal 200 kop. Přidává se k tomu mlýnu: 1 klisna a 1 hříbě roční, vůz kovaný zánovní, 1 pluh s železem, 1 brány s hřebíky železnými, 8 ovec, 1 kráva.
Výměnek aby od té krávy každé dceři telátko se vychovaloa za ně právu jedné každé po 6 kopách, když by toho potřebovaly, se vydala. Synu Jiříkovi na výpravu a za nádobí po otci 10 kop; zanechaná žejbrovna drátěná, na kteréž se obilí podsívá, to se témuž synu Jiříkovi vymiňuje. Mlýn se proto na místnosti postupuje, aby držitel nad sirotky ochranu držel a dobrým hospodářem býti hleděl.
Jiřík Cibulka koupil výměnek Jana Kuchty zna mlýně za 30 kop, ročně po 5 kopách ke splácení.
26. srpna 1664 Václav Riznar od Magdaleny Riznarové-Cibulkové za 350 kop, zavdal 100 kop. Přikoupil pole.
26. června 1690 Ludmila Čížková, vdova po Janu Čížkovi od sestry Doroty, vdovy po Václavu Riznarovi za 480 kop, zavdala 100 kop.
Výměnek: Byt, roli na stráni přikoupenou, 2 komory, 5 jabloní, 5 slivek karlatových, kousek louky pro trávu dobytku, jeden chlívek, sekárničku, v stodole místo pro své obilína jednom přístavku. Jednu krávu a 1 kus jalového při témž gruntě pastvu bez všeho poplatku držitelkyně téhož mlýna se svým dobytkem opatřiti má. K tomu záhon pro zelí.
3. prosince 1696 Jiřík Čížek po matce Ludmile Čížkové mlýn (mimo jednu přikoupenou roli, kterou držitel jen do zrůstu sirotků užívati má) za 450 kop, zavdal 200 kop. Zmínenou roli Čížek od nápadníka koupil.
15. listopadu 1742 Filip Čížek, nejmladší syn po jIřím Čížkovi, mlýn o dvojím složení, s rolí, loukou a rolemi přikopupenými za 1158 kop, zavdal 600 kop. Děti Marie, provdaná za Jana Archleba, Dorota za Jana Obsta, Alžběta za Jana Špačka a Anna za Václava.
20. dubna 1789 Vojtěch Čížek od vdovy Marie po Filipu Čížkovi se zahrádkami, stráněmi, loukami a rolemi u špitálského mlýna a nad strání "u dolíčka" všeho 12 korců za 1200 kop. Ostatní role na rozdělení dětem Marii, Janovi, Dorotě, Josefovi, Alžbětě, Anně a Václavovi. Zavdal 1000 kop, z toho každému dítěti po 100 kopách. Též páteru Filipovi 100 kop.
Výměnek: 4 1/2 korce žita, 4 1/2 korce ječmena, 1 korec pšenice, 1/4 ovoce, 4 mandele slámy, pro krávu stání, svobodnou pastvu, mrvu od ní dělati, děvečka má tu krávu spravovati a mrvu odklízeti, místo pro obilí ve stodole a pro seno ve mlýně (manželka Marie Pakšová z Třebechovic)
Vojtěch Čížek měl spor s mlynáři Janem Obstem, Janem Černým, Františkem Němečkem a Václavem Buriánem ohledně správy vodní nádržky pod Provozí. 24 března 1800 docíleno toto narovnání: Vojtěch Čížek uvoluje se náhradou těm mlynářům 200 zl. 18 kr. za všecku nádržku náklad právní úhrady, úroky a jakékoliv vydání složiti. Pročež jmenovaní mlynáři od sporu v příčině té nádržky jednou na vždy upouštějí a správu nádržky na sebe přijímají. Aby budoucně k nákladu na vydržování té nádržky potahován nebyl, uvoluje se mimo to mlynářům 45 zl. složiti. Těch 45 zl. má býti uloženo a z úroků dál nájem obci Provozské placen.
28. listopadu 1839 Ferdinand Čížek od otce Vojtěcha Čížka ujal mlýn č. 15e s pozemky za 3400 zl. conv. měny. Oženil se s Kateřinou dcerou Filipa Starka z Chrudimi.
