Kdo v jednom mlýně nedostane semlíno, jde do druhého.
(dánské přísloví)

Krommelmühle, Gromel Mühle

Krommelmühle, Gromel Mühle
2
Málkov
34806
Tachov
Málkov u Přimdy
49° 38' 58.0'', 12° 41' 16.4''
Mlýniště bez mlýna
Budova mlýna z 2. poloviny 18. století stála na hranici obcí Málkov a Rájov, katastrální hranice obou obcí procházela budovou mlýna.
samota, asi 550 m severovýchodně od obce Málkov
Bezděkovský potok
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Krommelmühle čp. 2 byl pravděpodobně mladší než sousední Weissmühle čp. 1. Patrně ho postavil některý mlynář z rodu Säcklů nebo Roppertů pro svého syna. Na mapě I. vojenského mapován je zakreslen pod názvem Gromelmühle. Na mapách stabilního katastru je vyobrazen jako menší stavba s vodní nádrží, která v té době procházela úpravami.

V roce 1821 sem z výše položeného mlýna Weissmühle čp. 1 přišel Josef Säckl, syn tamního mlynáře Johanna Georga Säckla a Magdalena Ropert. S ním sem přišla manželka Katharina Mayer, dcera kovářského mistra z Třískolup, a děti narozené za jejich působení na otcovském Weismühle Georg (1814), Magdalena (1816) a Katharina (1820). Na Krommelmühle přibyli do mlynářovy rodiny ještě synové Johann (1825) a Anton (1826).

V roce 1844 již Josef Säckl nežil. Dle matričního zápisu o narození syna Franze v říjnu 1844 zde jako mlynářský mistr hospodařil Josefův syn Georg Säckl, narozený na Weissmühle v roce 1814, s manželkou Theresií Bauer. V březnu 1848 se manželům narodil syn Karl, budoucí dědic mlýna.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Sčítání lidu v roce 1880 zde evidovalo mlynáře Karla Säckla (narozen 1848), jeho manželku Maxmilianu, rozenou Schlögl (1855), dceru mlynáře Georga Schlögla ze mlýna v Bezděkově čp. 21, a jejich děti Johanna (1874) a Annu (1873), ke kterým v prosinci 1881 přibyl syn Georg. V druhé části mlýna žili mlynářovi rodiče Georg Säckl (1814) s manželkou Theresií, jejich dcera Marie Anna a syn Georg.

Před rokem 1921 získala mlýn rodina Scheinkönigů. Sčítání lidu zde v roce 1921 zastihlo vdovce Wenzela Scheinköniga, kterému v hospodářství pomáhal syn Franz. Wenzl Scheinkönig je uváděn také v Seznamu vodních provozů v roce 1930.

Po Wenzelovi následoval nejprve Georg Scheinkönig s manželkou Marií, následně Franz Scheinkönig (1899 – 1990) s manželkou rovněž Marií (1897 – 1984), kteří byli posledními majiteli mlýna před odsunem německého obyvatelstva.

Po roce 1945 nebyl mlýn osídlen, v roce 1947 stály budovy opuštěného mlýna ještě v zachovalém stavu.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
Události
  • Zánik budovy mlýna

Dochovala se zřícenina kamenného přízemí. Místo je součástí místní naučné stezky "Milíře a vodní mlýny".

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Säckl
  • Scheinkönig

Historie mlýna také obsahuje:

1821 Josef Säckl

před 1844 Georg Säckl

1873 Karl Säckl

před 1921 Wenzl Scheinkönig

Georg Scheinkönig

? – 1945 Franz Scheinkönig

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zřícenina
    05 2021
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        roubená+zděná
        jednopatrový
        Hlavní budova mlýna o rozměrech 7 x 15 m se skládala z mlýnice, obytné části a klenutého sklípku. Delší stranou byla souběžná s hrází rybníka. Při západní straně byla lednice, nejprve dřevěná, později v celé výšce zděná. Přízemí budovy bylo kamenné s roubeným patrem se šindelovou střechou. Hospodářské stavby – stodola, stáj, chlebová pec a u rybníka včelí úly.
        • prostup pro hřídel vodního kola
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          • náhon
          • rybník
          • odtokový kanál
          • lednice
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis1930 – vodní kolo na vrchní vodu, hltnost 0,08 m3/s, spád 3,2 m, výkon 2,2 m
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis1930 – vodní kolo na vrchní vodu, hltnost 0,08 m3/s, spád 3,2 m, výkon 2,2 m
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníCheb, str. 15
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníCheb, str. 15
          AutorZdeněk Procházka, Miroslav Vetrák
          NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, díl III – pravostranné přítoky Mže a vodní toky, které pramení v Českém lese
          Rok vydání2019
          Místo vydáníDomažlice
          Další upřesněnístr. 400-402
          AutorInternet, Porta Fontium
          NázevSbírka matrik západních Čech
          Místo vydáníStátní archiv v Plzni
          Další upřesněníDigitalizované archiválie obce Málkov
          Odkazhttps://www.portafontium.eu/
          Datum citace internetového zdroje7.5.2021
          AutorObec Třemešné, CHKO Český Les, Lesy ČR
          NázevMilíře a vodní mlýny
          Místo vydánínaučná stezka Málkov - Třemešné - Bezděkov - Nová Ves
          Další upřesněníInformační tabule č. 13 naučné stezky Milíře a vodní mlýny
          Odkazhttps://stezka-milire-vodnimlyny.webnode.cz/ns-vodni-mlyny/
          Datum citace internetového zdroje7.5.2021

          Žádná položka není vyplněna

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Ostatní

          Vytvořeno

          7.5.2021 10:54 uživatelem cestovatelka

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 12.5.2021 21:48