mlýn a pila v Severní

Rok 1752 v soupise poddaných uveden mlynář Gottfried Schicktanz (stár 43 roků), jeho manželka Maria Anna (38) a 3 synové Anton (16), Johann Gottfried (14) a Josef (13). Mlynářem se vyučil nejmladší syn Josef, který zde byl od roku 1766 uváděn společně s otcem jako mlynář. Josef byl v té době ženat s Marií Magdalenou rozenou Hertzig. V roce 1778 byl držitelem mlýna stále Gottfried Schicktanz, jeho syn Josef byl vdovcem se 2 dětmi Apolonií (10) a Johannem Alexiusem. O rok později žil na mlýně druhá Josefova žena Emerencia.

Od roku 1771 měl mlýn čp. 1771.

Začátkem 90. let zde Schicktanzovi již nebyli. Krátce zde byl zmiňován mlynář Anton Herzig s manželkou Marií Annou.

Kolem roku 1895 sem přišla mlynářská rodina Richterů, která zde pak hospodařila až do poloviny 19. století.  Prvním byl Adalbert Richter, nazývaný později také Albert. Oženil se s Marií Annou Zimmer, dcerou mlynáře Franze Zimmera ze mlýna v obci Kopec čp. 30. Pár měl početné potomstvo, do roku 1819 se jim na mlýně narodilo 11 dětí, synové Albert, Joseph, Gottfried, Franz Xaver, August, Wenzel a dcery Theresia, Magdalena, Franziska, Johanna a Agnes.

Mlynářem se vyučil syn Josef a kolem roku 1828 mlýn po otci převzal. V tomto zde byl uváděn Josef Richter se svými 7 sourozenci, rodiče již pravděpodobně nežili. Manželství Josefa Richtera a jeho manželky Klary patrně zůstalo bezdětné, až do poloviny 19. století byli v čp. 12 uváděni sami bez dětí, případně s některým z Josefových sourozenců.

V rodině mlynáře Adalberta Richtera se narodil významný podnikatel a mecenáš. Byl jím Franz Xaver Richter narozený v roce 1812. Ve věku 12 roků ho vzal k sobě do Frankfurtu nad Mohanem jeho dědeček, který tam měl obchod s nitěmi a květinami. Franz u něj v dospělosti nastoupil jako společník, později převzal obchod sám a získal velké jmění. Podnikal také na Šluknovsku. Koupil např. mlýn v Dolině čp. 7 na Vilémovském potoce a přebudoval ho na přádelnu bavlny. Navštěvoval svou rodnou obec, kde podporoval chudé, sám chodil do jejich obydlí a snažil se mírnit bídu. Podporoval také místní školu. Zemřel v roce 1885 ve Frankfurtu nad Mohanem.

Druhá polovina 19. století zde zaznamenala jiný mlynářský rod. Začátkem 70. let vlastnil mlýn mlynář Johann Diessner, který pocházel z rodiny mlynáře Josefa Diessnera hospodařícího na mlýně v Lobendavě čp. 199. Sám se však narodil v roce 1846 na severněji položeném mlýně v Lobendavě čp. 45, který měli tehdy jeho rodiče pronajatý. Johann Diessner přestavěl původní dřevěnou budovu na zděnou, u východní části původní pily přistavěl menší stavbu, pravděpodobně pro katr a přeměnil mlýn na pilu.. Zpočátku byl uváděn jako mlynář, v 90. letech potom jako pilař. Byl 2x ženat, poprvé s Agnes Herzig, dcerou obchodníka z obce Severní. Po její smrti v roce 1876 se jeho druhou manželkou stala Maria Theresia, vdova po sedláku Franzovi Zimmerovi z Lobendavy. Její rodné příjmení bylo Richter a pocházela z obce Vilémov, kde se narodila jako dcera majitele bělidla v čp. 3.

Od roku 1903 provozoval pilu společně s Johannem jeho syn Josef. Jako samostatný majitel pily byl Josef Diessner uváděn přibližně od roku 1910, kdy zde hospodařil s manželkou Ernestinou Clotilde, rozenou Dittrich.

Adresář obce Severní z roku 1923 evidoval v čp. 12 majitele pily Josefa Diessnera. Toho uvádí také Seznam vodních děl z roku 1930.

Budova byla zbourána v období mezi roky 1953 a 1966.