Příklad barokního mlýna s hospodářským zázemím a náhonem, s barokním mlýnským složením a kompletně dochovaným vybavením mlýnice z počátku 20. století. Jeden z mála vodních mlýnů s původním mlecím zařízením, dochovaných na okrese Klatovy.
Nejstarší zmínka z 2.pol. 16. stol. (panský mlýn hraběcí rodiny Černínů), hlavní mlýnská budova z 18. stol., původní mlýnské složení datováno dendrochronologií do r. 1773), ostatní vybavení mlýnice z 1. třetiny 20. stol.
1) obytná budova s mlýnicí 2) čeledník s chlévci 3) stodola s chlévci 4) pila 5) sklípek 6) náhon 7) pamětní kříž Soubor objektů Liteňského mlýna leží na samotě v údolí Poleňky asi 1 km jihovýchodně od Slatiny. Areál ze tří stran uzavřeného mírně se svažujícího dvora tvoří obytná budova s mlýnicí na východní straně, bývalý čeledník s chlévci na jižní straně a stodola s chlévy na západní straně dvora. Východně od obytné budovy samostatně stojící objekt pily, před jeho východním průčelím ve svahu zahloubený drobný z kamene vyzděný sklípek. Mlýn byl napájen vodou, přiváděnou od západu cca 200 m dlouhým náhonem, vytékajícím z Liteňského rybníka. Severně od mlýna v klínu příjezdových cest stojí pamětní křížek.
Hlavní mlýnská budova má v obytné části zachován původní vrcholně barokní prostor s valenými klenbami s lunetami a prostor bývalé černé kuchyně s pecí, v obytné části se v obou podlažích dochovaly původní převážně klasicistní dveřní výplně s dobovým kováním. Unikátní je původní mlýnské složení, jehož nejstarší části byly dendrochronologickým průzkumem datované již do r. 1773, a kompletně dochované vybavení mlýnice, pocházející převážně z první třetiny 20. století. Všechny objekty jsou dochovány v původním stavu s minimálním množstvím novodobých rušivých zásahů.
Soubor objektů tzv. Liteňského mlýna leží na samotě asi 1 km jihovýchodně od Slatiny. Svým umístěním v krajině působí malebným dojmem a tvoří významný krajinotvorný prvek. Nádhernou kulisu vytvářejí zalesněné vrchy Bělýšov a Doubrava, mezi nimiž protéká potok Poleňka. Mlýn napájí voda přiváděná z Liteňského rybníka asi 200 metrů dlouhým náhonem. Mimořádný význam tohoto areálu staveb umocňuje fakt, že se jedná o dochovanou stavbu mlýna i s původním mlecím zařízením a vybavením. V minulosti se mlýnů na Poleňce nacházelo více.
Nedaleko odtud, na poli „Lotrov", byly nalezeny archeologické artefakty naznačující pravěké osídlení lokality.
Areál ze tří stran uzavřeného, mírně se svažujícího dvora, tvoří obytná budova s mlýnicí na východní straně, bývalý čeledník s chlévy na jižní straně a stodola s chlévy na západní straně. Východně od obytné budovy stojí samostatně objekt pily. Před jeho východním průčelím je ve svahu zahloubený, z kamene vyzděný sklípek. Severně od mlýna, v klínu příjezdových cest, stojí pamětní křížek z roku 1915.
Obytnou budovu s mlýnicí představuje zděný patrový objekt na obdélném půdorysu situovaný v mírném svahu. Eternitové šablony, položené na starším dvouvrstvém šindelovém střešním plášti, kryjí sedlovou střechu s polovalbou na jižní straně. Nad mlýnicí je v hřeben! střechy dvouosý sedlový vikýř. V patře dvorního průčelí zdobí slepý okenní otvor obraz Panny Marie. Jižní štítové průčelí je trojosé, lichoběžníkový štít má dvě obdélná okénka. V severním štítovém průčelí umožňuje dřevěná veranda vstup do výměnku. Interiér je tvořen v jižní části obytným prostorem, ve střední části se nachází mlýnice, v severní ve spodním podlaží strojovna a nad ní v patře již zmíněný výměnek Vstup do mlýnice je ze dvora přes dřevěnou otevřenou verandu. Interiér mlýnice je rozdělen dřevěnými trámovými stropy na tři podlaží. Z mlýnice se vlevo vchází do strojovny, umístěné v přízemí severní části objektu. Z mlýnice je vstup i do obytné části. V přízemí se nachází pokoj zaklenutý valenou klenbou s pětibokými výsečemi. Za ním navazuje drobná kuchyně, opatřená valenou klenbou a taktéž prostor topeniště s pecí. Obytná část nacházející se v patře se skládá z předsíňky, komůrky a pokoje, vše s rovnými stropy
Čeledník s chlévy je zděný, nepodsklepený objekt na obdélném půdorysu, krytý sedlovou střechou. Ve východní, užší části se nachází bývalý čeledník. Západní, větší část objektu tvoří chlévy s interiéry segmentově zaklenutými do traverz.
Stodola s chlévci představuje rozlehlý zděný objekt na obdélném půdorysu, krytý asymetrickou sedlovou střechou. Interiéry jsou rozděleny na menší, severní chlévní část a jižní stodolu. Prostor chléva je zaklenutý trojicí plackových kleneb do pasů, podlaha je cihelná. Stodola je přístupná ze dvora dvěma obdélnými vjezdy, v severní části je průjezdná. K jižnímu štítovému průčelí objektu přiléhá jednoduchá bedněná kůlna, krytá pultovou taškovou střechou.
Přízemní část objektu pily tvoří pilíře vyzděné z kamene, které nesou bedněné patro, jež je v severní části otevřené směrem k příjezdové cestě. Sedlovou střechu kryjí nakoso kladené eternitové šablony.
Mlýn je zdařilým příkladem tradiční venkovské architektury. Nejstarší zmínka o něm pochází již z 2. poloviny 16. století, kdy se jednalo o panský mlýn hraběcí rodiny Černínů z Chudenic. Stávající hlavní budovu lze datovat do 18. století. Dendrochronologický průzkum zařadil stáří původního mlýnského složení do roku 1773. Zbylé vybavení mlýnice pochází z 1. třetiny 20. století. V objektu se nepřetržitě mlelo do 50.1et 20. století.
Majitelé mají v úmyslu objekt po celkové rekonstrukci prezentovat veřejnosti v rámci naučně poznávacího okruhu regionálního sdružení Otisk
Soubor tvoří:
1) obytná budova s mlýnicí č.p. 13 se st.p.č. 19 a s vnitřním vybavením
2) čeledník s chlévci se st.p.č. 19
3) stodola s chlévy se st.p.č. 19
4) pila se st.p.č. 25
5) sklípek s p.p.č. 180
6) náhon s p.p.č. 587
7) pamětní kříž na p.p.č. 183
Soubor objektů Liteňského mlýna leží na samotě v údolí Poleňky asi 1 km jihovýchodně od Slatiny. Areál ze tří stran uzavřeného mírně se svažujícího dvora tvoří obytná budova s mlýnicí na východní straně, bývalý čeledník s chlévci na jižní straně a stodola s chlévy na západní straně dvora. Východně od obytné budovysamostatně stojící objekt pily, před jeho východním průčelím ve svahu zahloubený drobný z kamene vyzděný sklípek. Mlýn byl napájen vodou, přiváděnou od západu cca 200 m dlouhým náhonem, vytékajícím z Liteňského rybníka. Severně od mlýna v klínu příjezdových cest stojí pamětní křížek.
1) obytná budova s mlýnicí čp. 13 s vnitřním vybavením stpč. 19
Zděný patrový objekt na obdélném půdorysu situovaný v mírném svahu podélnou osou ve směru SZ-JV, takže ze severní strany se jeví jako přízemní. Objekt je krytý sedlovou střechou s polovalbou na jižní straně, nad mlýnicí v hřebeni střechy dvouosý sedlový vikýř, zřízený v souvislosti s rozšířením strojního vybavení mlýnice. Krytina: eternitové šablony, položené na starší dvouvrstvé šindelové krytině. Původně mlýn o dvou mlýnských kolech na svrchní vodu, původní mlýnská kola se nedochovala.
Jižní část objektu je obytná, ve střední části je umístěna mlýnice, v severní ve spodním podlaží strojovna a nad ní v patře výminek. Fasády obou štítových průčelí a jižní část dvorního průčelí (v rozsahu obytné části) člení lisénové rámy Omítky vápenné štukové s dvoubarevným nátěrem. Korunní římsa je dřevěná neomítaná. Okna obytné části obdélná dvojitá — vnější křídla novodobá, vnitřní částečně dochovaná v původním stavu, dělená do tří tabulek. V patře dvorního průčelí ve druhé ose zprava v slepém okenním otvoru lemovaném štukovou lištovou šambránou s výrazným klenákem a podokenní římsou je vložen obraz Panny Marie (původně obraz Panny Marie Klatovské). Jižní štítové průčelí trojosé, lichoběžníkový štít s dvojicí obdélných okének původně bedněný, v současnosti omítnutý. Severní štítové průčelí dvouosé s dřevěnou verandou (vstup do výminku) v pravé a oknem v levé ose, štít trojúhelný s dvojicí obdélných okének. Při severozápadním průčelí obytné budovy je situovaný sklípek, zahloubený v tarasu, jeho interiér je zaklenutý valenou omítanou klenbou, podlaha cihelná.
Vstup do mlýnice ze dvora přes dřevěnou otevřenou verandu dvoukřídlými rámovými dveřmi barokního původu. Interiér mlýnice je rozdělen dřevěnými trámovými stropy na tři podlaží, spojenými dřevěnými schodišti, umístěnými v severní části prostoru. V přízemí mlýnice se dochovalo dvojité mlýnské složení z jedlových a dubových trámů (dle dendrochronologie nejstarší pochází z 18. století — strom skácen v r. 1773, většina trámů z 2. poloviny 19. století), ve všech podlažích jsou umístěné mlýnské stroje (viz příloha rozhodnutí). Z mlýnice vlevo vstup do strojovny, umístěné v přízemí severní části objektu — zde stojí funkční naftový motor firmy Laurin a Klement z r. 1906. Prostor nad strojovnou, přístupný z patra mlýnice, sloužil v minulosti jako výminek. Z mlýnice vstup i do obytné části, situované na jižní straně objektu. Tato obsahuje v přízemí pokoj, zaklenutý valenou klenbou s pětibokými výsečemi pozdně barokního původu (18. století), za ní navazující drobnou kuchyň, opatřenou valenou klenbou, a sousední prostor topeniště s pecí. Obytná část v patře, opět přístupná z patra mlýnice, obsahuje předsíňku, komůrku a pokoj, vše s rovnými stropy. V komůrce dvojice vysokých nik se segmentovými záklenky. V interiéru objektu klasicistní dveřní výplně s původním kováním. Krov vaznicové soustavy s průběžnými vaznými trámy.
2) čeledník s chlévci - stpč. 19
Zděný omítaný nepodsklepený objekt na obdélném půdorysu, krytý sedlovou střechou (tašky bobrovky), tvořící jižní stranu dvora. Ve východní užší dvouosé části bývalý čeledník — přístupný ze dvora kazetovými dveřmi, osvětlený jedním oknem z dvorní strany. Západní větší část objektu tvoří chlévce, přístupné dvěma prostými obdélnými vstupy ze dvora, osvětlené obdélnými okénky zjižní a dvorní strany, s interiéry zaklenutými segmentovými klenbami do traverz. Fasády hladké, s dvoubarevným nátěrem (na dvorní straně zvýrazněno rámování okenních a dveřních otvorů).
3) stodola s chlévy — stpč. 19
Rozlehlý zděný objekt na obdélném půdorysu, krytý asymetrickou sedlovou střechou, krytina: tašky bobrovky a drážkovky. Vyplňuje západní stranu dvora proti obytnému stavení s mlýnicí. Zdivo smíšené. Interiéry jsou rozděleny na menší severní chlévní část a jižní stodolu. Severní štítové průčelí je trojosé s obdélnými segmentem zaklenutými okénky v plochých šambránách, které osvětlují prostor chléva, štít trojúhelný s podávacím otvorem do půdního prostoru, omítky hrubé. Vstup do chléva ze dvora prostý obdélný, po stranách po jednom otvoru stejného typu jako ve štítovém průčelí (pravé okénko slepé), hiteriér chléva je zaklenutý trojicí plackových kleneb do pasů, podlaha cihelná. Stodola vjižní části objektu je přístupná ze dvora dvěma obdélnými vjezdy, v severní části průjezdná. Korunní římsa fabionová. K jižnímu štítovému průčelí objektu přiléhá jednoduchá bedněná kolna, krytá pultovou taškovou střechou.
4) pila — stpč. 25
Patrový objekt je situován východně od obytné budovy za náhonem ve svahu, takže ze severní strany se jeví jako přízemní. Přízemní část tvoří z kamene vyzděné pilíře, nesoucí bedněné patro, které je v severní části směrem k příjezdové cestě otevřené. Střecha sedlová, krytá eternitovými nakoso kladenými šablonami.
5) sklípek - ppč. 180
Sklípek je zasazen ve svahu před východním průčelím pily. Vyzděný z kamene, interiér zaklenut valenou neomítanou klenbou, podlaha vyskládána z plochých kamenů.
6) náhon — ppč. 587, 588/2 — část
Náhon přivádí vodu k mlýnu od západu z asi 200 metrů vzdáleného Liteňského rybníka. Náhon je kamenný s částečně dochovanými vantroky. Odpadní kanál pokračuje za mlýnem po povrchu pouze v délce asi 20 rn, zbývající část je zatrubněna a ústí do potoka Poleňky.
7) pamětní kříž— ppč. 183
Pamětní kříž je zasazený v klínu příjezdových cest severně od mlýna. Tvoří jej kamenný hranolový sokl s nápisem:
KU CTI A CHVÁLE
BOŽÍ
VĚNUJÍ MANŽELE
ŠPERLOVY
R. 1915.
Vlastní kříž má zaobleně ukončená ramena, doplněná rostlinným dekorem (motiv tulipánů),
pod postavou Krista obdélná nápisová tabulka. “
„příklad středně velkého vodního mlýna s hospodářským zázemím, náhonem a kompletně dochovaným vybavením mlýnice objekt je v místě připomínán již od druhé poloviny 16. století jako panský mlýn hrabat Černínů z Chudenic
hlavní mlýnská budova má v obytné části zachován původní vrcholně barokní prostor s valenými klenbami s lunetami a prostor bývalé černé kuchyně s pecí, v obytné části se v obou podlažích dochovaly původní převážně klasicistní dveřní výplně s dobovým kováním, vstupní dveře do objektu jsou ještě barokní unikátní je původní mlýnské složení, jehož nejstarší části byly dendrochronologickým průzkumem datované již do 18. století (1773), a kompletně dochované vybavení mlýnice, pocházející převážně z první třetiny 20. století, zachované ve všech podlažích v původním stavu tak, tak „jako by mlynář právě odešel “
ve strojovně se dochoval funkční naftový motor firmy Laurin a Klement z r. 1906
všechny objekty jsou dochovány v původním stavu s minimálním množstvím novodobých rušivých zásahů
stávající majitelé jako potomci původních vlastníků mají k objektu citlivý přístup, chtějí objekt zrekonstruovat se zachováním všech původních konstrukcí, následně jej zpřístupnit veřejnosti a prezentovat zde historii mlynářského řemesla objekt je situován v malebné poloze na samotě v údolí Liteňského potoka v těsné blízkosti krajinné památkové zóny Chudenicko, je působivě začleněn do krajiny
- příklad hospodářské stavby s dlouhodobou kontinuitou vývoje, sloužící svému účelu minimálně od 16. století (v objektu se nepřetržitě mlelo do 50. let 20. století)
- jeden z mála vodních mlýnů s původním mlecím zařízením a vybavením dochovaných na okrese Klatovy, v daném regionu je památkově chráněna pouze nepatrná část těchto staveb, bohužel většinou bez vnitřního vybavení“
Soubor objektů je průběžně udržován a opravován, slouží k trvalému bydlení, hospodářské objekty jsou využívány jako skladovací prostory. Unikátní je původní mlýnské složení, jehož nejstarší části byly dendrochronologickým průzkumem datované již do 18. století, a kompletně dochované vybavení mlýnice, pocházející převážně z první třetiny 20. století, zachované ve všech podlažích v původním stavu.“
Liteňský mlýn č.p. 13 v Slatině u Chudenic je zdárný příklad tradiční venkovské architektury pocházející již z druhé poloviny 16. století jako panský mlýn hrabat Černínů z Chudenic. Jedná se o středně velký vodní mlýn s hospodářským zázemím, náhonem a kompletně dochovaný vybavením mlýnice.
Unikátní je původní mlýnské složení a kompletně dochované vybavení mlýnice, pocházející převážně z první třetiny 20. století. Současní majitelé se velice citlivě starají o celý areálů mlýna a hodlají jej zrekonstruovat a zpřístupnit široké veřejnosti. “
Areál Liteňského mlýna č.p. 13 reprezentuje mimořádně hodnotný příklad technické památky s dlouhou historií, sahající až do druhé poloviny 16. století. Zřízen byl jako panský mlýn hraběcí rodiny Černínů, sídlící v nedalekém zámku v Chudenicích.
Nejstarší částí je hlavní mlýnská budova, kterou lze datovat do 18. století. Unikátní je pak původní mlýnské složení, rovněž z 18. století. Zcela autentické je také ostatní vybavení mlýnice pocházející z první třetiny 20. století. Celý areál Liteňského mlýna se svým hospodářským zázemím má rovněž nespornou hodnotu urbanistickou, neboť se ve svém půdorysném uspořádání dochoval dodnes. Neopomenutelná je i hodnota krajinotvomá, a to umístěním mlýna v malebné poloze na samotě v údolí Liteňského potoka. Mimořádný význam tohoto komplexu staveb se svým vybavením navíc umocňuje fakt, že se jedná o jeden z mála vodních mlýnů v tomto regionu, který se dochoval i s původním mlecím zařízením a vybavením. Celý areál pak dokládá rozvoj mlynářství a bude tak určitě přínosem pro dokumentaci staveb této kategorie. Areál Liteňského mlýna č.p. 13 s pozemky st.p.č. 19, 25 a p.p.č. 180, 587, 588/2 a pamětní kříž na p.p.č. 183 vk.ú. Slatina u Chudenic, okr. Klatovy, Plzeňský kraj, splňují podmínky ustanovení §2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb.,
o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, pro prohlášení věci za kulturní památku.
