Uživatel

Hledat

| Sign up

Mlýn bez chodu, zvon bez zvuku,
zem bez chlapců nikdo nechce mít.
(německé přísloví)

Nový mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Nový mlýn

Čp.

98/306

Bývalé čp.

306/II

Ulice

Samoty

Lokalita (vesnice, město)

Vodňany

PSČ

389 01

Okres

Strakonice

Katastrální území

Vodňany

GPS

49° 9' 30.8'', 14° 9' 11.6''

Mapová značka

Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu

Stručný popis

Pomejův, Šebelův, Nový - mlýn se nachází na mlýnském náhonu řeky Blanice nedaleko Vodňan v těsném sousedství několika rybníků s výhledem na skočický Hrad. Jeho majitel Josef Pomej byl za mletí nepřihlášeného obilí vězněn a zemřel v roce 1945 v koncentračním táboře Waihingen. Od roku 1946 se k výrobě elektrické energie pro potřeby mlýna používá kašnová Francisova turbína. Prohlídka mlýna se může uskutečnit po dohodě s majitelem.

Poloha vůči obci

Vodní tok

Blanický potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

přístupný po domluvě

Historie

Obecná historie:

MLÝN POMEJŮ
Pohledem na současné fotografie zjistíte, že mlýn je dobře udržovaný a dost moderní. Rodina M. Nováka, která jej vlastní, se stará o budovy velmi zodpovědně. Je zde snad nejidyličtější krajina co do čisté přírody, senzační výhled na skočický hrad v sousedství dvou rybníků (první je Hluboký a druhý za náhonem Zámecký), přímo romantický vstup dubovou alejí, která tvoří jakýsi tunel.
Tímto mlýnem začínají takzvané krašlovické mlýny. Z našeho blízkého města je sem pěkná procházka. Přicházejte s úctou, původní majitelé za svou mlynářskou čest, jak jsme již psali, zaplatili i životem. Pan Pomeje byl zatčen německými okupanty a po věznění v Klatovech, jak je již pozorným čtenářům známo z vyprávění pana Majera, byl odsunut do koncentračního tábora, kde zemřel.
V nedávné minulosti zde hospodařila Státní traktorová stanice a později i kroužek vodňanských kynologů.
Tento objekt postihl také požár a mlýn pak musel být zásadně přestavěn. Své sídlo tady mělo i JZD Vodňany, a v dílnách používali elektřinu z turbíny, jiný zdroj zde nebyl a není. Současný majitel se o její provoz stará neustále a tak voda slouží dál.

http://www.infocentrumvodnany.cz/infocentrum/subj/31-tipy-na-vylet/texty/102-nemelem,-nemelem-%28serial%29/texty/4-expozice-muzea/texty/102-nemelem,-nemelem-%28serial%29/texty/38-nemelem-nemelem-9.-dil

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Mlýn matrikami doležen v polovině 18. století

1712 město zde nechalo postavit mlýn s 3 složeními a 4 stoupami, prvním mlynářem ustanoven Matěj Bohuslávek, do obecního důchodu má ročně odvádět 86 zl.

1749 nájemce Matěj Šebele

13.7.1749 město "pod svou ruku potáhlo obecní mlýn", v důsledku sekvestrace bylo stožickým sedlákům zakázáno mlít v obecním mlýně, Šebelovi proto slevena činže na 130 zl.

1753 ve mlýně provedeny opravy za 150 zl. a za 28 zl. opraven zchátralý most k Bavorovské bráně

město zamýšlelo mlýn odprodat,původně za minimální cenu 1000 zl. a roční nájem 161 zl., jelikož však mlýn byl ve špatném stavu a navíc čerstvě poškozen povodní, musela být cena snížena

Bylo vyhlášeno ofertní řízení do něhož se přihlásil nájemce obecní mlynář Matěj Šebele, Josef Drexler z Nové Bystřice a František Příbramský.

23.8.1758 podkomořský úřad přiklepl mlýn Šebelemu po složení 600 zl., musel se zavázat, že mlýn opraví na vlastní náklady. Mele pro obyvatele města, poddané ze dvora Pražáku a opě pro poddané ze Stožic, kteří zde musí mlít povinně. Při prodeji do cizích rukou má město předkupní právo. Obec zde dle požárního řádu zanechla 1 žebřík a 2 džbery na vodu.

Mlýn měl 3 složení, 5 stoup a pilu stojící vedle cesty vedoucí ke křtěticům. K mlýnu patřilo jedno pole pod 5 strychů výsevku a druhé pole u mlýna pod 1/2 str.

1773-1774 Matěj Šebele podal několik stížností na stožické podruhy, kteří se s melivem jeho mlýnu vyhýbají

1787 Matěj Šebele nechal mlýn připsat synu Václavovi (1767-1822)

září 1793 v testamentu odkázal mlýn synu Václavovi a jeho ženě Anně

říjen 1822 Václav Šebele zemřel, mlýn oceněný na 5000 zl. zdědil syn Antonín

1827 Antonín Šebele, zastoupený matkou Annou, pronajal mlýn krupaři Václavu Žahourovi

1829 za 4200 zl. prodal mlýn Václavu Nedbalovi (jehož manželkou byla Anežka, dc. Josefa Ciglosera z Karáskovského mlýna u Krašlovic) pro jeho nezl. syna Václava (1812-1883), který se záhy oženil s Marií (1813-1882), dc. Josefa Vaňka z Vodňan

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

V září 1848 se městský mlynář Šebelovský Václav Nedbal, libějický Karel Souhrada, Josef Denk a protivínský Josef Omcírek připojili ke smlouvě, dle níž se mlynáři na hořejší vodě přizpůsobí dolejším mlynářům ve výši odměny za mletí a že zavedou jednotný příspěvek od mlečů pro čeleď a chasu.

27.2.1883 Václav Nedbal zemřel v domě v Bavorovské ul. čp. 103, který 1857 zakoupil a od té doby v něm bydlel.

mlýn zdědila dc. Marie, vdova po Matyáši Pomejovi (1843-1881), mlynářském z Třeboně, synovi domkáře z Vodňan

1900 se syn Josef Pomej oženil s Růženou Šrámkovou ze Křtětic, matka mu nechala přepsat mlýn, kde byl již od roku 1890 veden jako mlynářský pomocník

Ve mlýně chovali 3 koně, bydlela zde i svobodná sestra Marie

První republika (1919–1938)

1929 se syn Josef Pomej ml. (1902-1945) oženil s Annou Švecovou, byl mu připsán mlýn

1930 Josef Pomej

prosinec 1932 prodal prodlužený mlýn svému bratru Jaromírovi a odstěhoval se do Českých Budějovic

Jaromír Pomej se svou ženou Eleonorou však žil na svém mlýně v Hluboké n. Vlt. a mlýn pronajal Zahradníčkovi

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

1941 do mlýna se navrátil Josef Pomej s manž. Annou jako nájemce, Zahradníček zde zůstává jako stárek

vánoce 1942 Josef Pomej zatčen na udání pro černé mletí, vyšetřován v Klatovech, odsouzen k 7 letům káznice, vězněn v Bernau am Chiemsee v Bavorsku, zemřel 22. ledna 1945 v důsledku nelidského zacházení v pracovním táboře ve Waihingen

do mlýna dosazen jako komisař český četník Svoboda, choval se slušně

1947 se vdova Anna s dětmi odstěhovala do domu u náměstí ve Vodňanech

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

prosinec 1950 státní soud v Praze rozhodl o vložení vlastnického práva na čs. stát, 24.4.1951 toto rozhodnutí potvrdil i Nejvyšší soud

15.3.1951 MěNV ve Vodňanech uvalil národní správu na majetek Jaromíra a Eleonory Pomejových

1954 mlýn převeden na Strojní a traktorovou stanici ve Vodňanech

poté užíván JZD jako sklad a opravářská dílna

1987 mlýn vyhořel

zahájena rekonstrukce a přestavba na rekreační zařízení

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Vývoj po roce 1989

1990 navrácen v restituci

1994-1995 zakoupil Miroslav Novák

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Šebele
Nedbal
Pomej
Bohuslávek
Žahour
Zahradníček

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1712- město Vodňany

nájemci:

1712-1749 Matěj Bohuslávek

1749-1758 Matěj Šebele

majitelé

1758-1787 Matěj Šebele

1787-1822 Václav Šebele

1822-1829 Antonín Šebele

1827-1829 Václav Žahour (nájemce)

1829-1883 Václav Nedbal

R. 1869 Václav Nedbal

1883-1900 Marie Pomejová

R. 1890 Marie Pomejová

1900- Josef Pomej

R. 1910 Josef a Růžena Pomejovi

1929-1932 Josef Pomej ml.

1930 Josef Pomej

1932-1951 Jaromír Pomej

R.1933 Jaromír a Eleonora Pomejovi

1932-1941 Zahradníček (nájemce)

1941-1942 Josef Pomej (nájemce)

1942-1945 Svoboda (úř. komisař)

1990-1994 dědici

1994- Miroslav Novák

Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Zobrazit více

1945 svědectví spoluvězně o smrti mlynáře Josefa Pomeje:

"Pomej byl těžce nemocen, měl vodu na plicích. Byl zcela vysláblý a seděl malátně . Esesák jej udeřil pažbou pušky do hlavy, že se svalil v bezvědomí. Surovec ho dal vhodit do vany se studenou vodou (bylo to v lednu!) a drhli ho rýžovými kartáči! Pak ho hodili na pryčnu. Když na okamžik přišel k sobě, měl jedinou myšlenku na domov a posteskl si: "Já se už domů nedostanu..." Byla to jeho poslední slova. Upadl do agónie, z níž se už neprobudil. Vsunuli ho do papírového pytle, vhodili do 156 metrů hluboké šachty a posypali vápnem. Denně jich sem přibývalo na 20-25, kladli je na sebe, až se celá šachta zaplnila. Pak se zaházela zemí a kopala se nová. To nebyli lidé, nýbrž podtvorové. Zvíře není schopno tak velké zvrhlosti."

Seznam a mapa vodních děl Republiky československé
Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Vodňany
Název toku: Blanice
Obec, čp. : Vodňany 306
Podnikatel: Josef Pomej
Druh živnosti: mlýn
Počet a druh vodních motorů: 1 kolo na spodní vodu
Normální výkon v ks: 7

SokA Strakonice, Fond OÚ Vodňany, inv.č.1140, č.kart.398
Dokumenty v archivu se zabývají především problémům se stavem vody na Blanickém náhonu:
Dopis mlynáři Nedbalovi z 31.12.1866
Dopis od úřadu mlynáři Nedbalovi z 2.6.1867
Dopis od mlynáře úřadu z 2.1.1869
Dopis od mlynáře úřadu z 9.7.1880
Dopis od mlynáře úřadu z 2.6.1881
Dopis úřadu mlynářům na stoce z 1.2.1913 – rozhodnutí úřadu o opravě jezu vhánějícího vodu do společného mlýnského náhonu (Blanický náhon)
Vodní kniha III, str.234 (kopie příspěvku-částečný opis):
Vodní mlýn číslo 306/II Vodňany, vlastník Jaromír a Eleonora Pomejovi, náhon řeky Blanice.
Mlýn tento leží na pravém břehu mlýnské stoky, kteráž od mlýna čp.27 v Krašlovicích, tedy ve vzdálenosti cca 712 m sem přichází a ve vzdálenosti asi 948 m odtud zpět se řekou Blanicí spojuje. Mlýn sám má tři mlýnská obyčejná složení, kteráž se 3mi koly na spodní vodu ve dvou vedle sebe ležících 1,2 m širokých žlabech umístěnými, ženou. Pak pilu s jedním kolem ze žlabu 1,23 m širokým. Kromě toho nalézá se zde ještě jeden jalový prah 1,1 m ve světlosti širok. Voda pouští se do těchto žlabů obyčejnými kolmými 82 cm vysokými stavidly, jejichž hořejší hrany v jedné výši s normálním znamením leží. Dle protokolu ze dne 30. srpna 1854 číslo 1757 má tento mlýn obsahovati 2 mlýnské 40“ a 39“ = 1,052 a 1,02634 m širokými žlaby, 1 pilní žlab 34,5“ = 1,146 m a pak jeden jalový žlab 38“ = 1 m široký. Výška stavidel byla ustanovena na 28“ - 737 mm. Spád tohoto mlýna dle tohotéž protokolu má obnášeti 69“ = 1,817 m, obnáší ale dle výšky nynějších stavidel 1,9 m.
V roce 1941 postavena byla na tomto místě dřevěného kola na střední vodu nová Francisova regulační turbína se svislým hřídelem od fy. Union, strojírna v Českých Budějovicích na průtokové množství nad 1800 l/s pro spád užitečný 16,5 mm, přičemž výkonost turbíny jest maximálně 30 HP, která slouží pro pohon mlýnského zařízení a dynama pro vlastní osvětlení. Úroveň vodního díla byla navázána na stálý bod rybníka „Hlubocký“, náležícího městu Vodňany.

Skrýt

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více

1712 nájemní smlouva Matěje Bohuslávka:

"... ze strychu pšenice semele čtyři a půl věrtele mouky a jeden věrtel otrub. Ze strychu žita pět věrtelů mouky a jeden věrtel otrub, ze strychu ječmene stluče dva a půl věrtele velkých krup a jeden věrtel otlučků nebo tři věrtele malých krup a jeden věrtel mouky. Mlynář musí míti všude v pořádek, luby přikryté, pytlíky náležité a plachtu, aby se tudy nečinila škoda chudým lidem. V šalandě i na krbu ve mlýně a v příbytku dá řádně vyčistiti komíny. K užívání dostává mlynář pro lepší obstání grunt nad Novým rybníkem pod 3 strychy, klín u cesty ke skočickému mlýnu pod 3 strychy, louku na Novým rybníkem pod 2 strychy. ... má vzdávat povinnou úctu panu správci a má mít v poctivosti i lid selský, který přichází s melivem, nesmí na něj foukat a broukat, jak obyčej bývá, aby je neodluzoval..."

Částečný výpisy z matrik fary Vodňany
Matěj Šebele mlynář a Anna
*4.12.1769 Josef
*2.3.1771 Josef
*1.11.1772 Karel
Václav Šebele mlynář a Anna roz. Řítká
*17.12.1791 Tomáš
*8.9.1793 Ludmila
*16.1.1795 Josef
*17.7.1796 Anna
*26.3.1798 Václav
*24.5.1802 Antonín
Antonín Šebele mlynář a Josefa
*9.4.1825 Leopold
Václav Nedbal mlynář z předměstí Vodňan čp.98 a Marie roz. Vaňková
*10.10.1831 František
*17.4.1834 Marie
*27.2.1867 Jaroslav +15.9.1873
*22.3.1836 Vojtěch +13.1.1837
*1.3.1839 Josef +25.6.1850
Matěj Pomej (*9.6.1843; +??) pachtýř Šebelovského mlýna čp.98 a oo20.1.1869 Marie roz. Nedbalová (*17.4.1834; +??) , dcera mlynáře
*10.5.1869 Josef
*24.7.1872 Marie
*12.10.1874 Jaroslav +16.11.1875
*/+23.12.1879 mrtvě narozený chlapec
Josef Pomej (*10.5.1869; +??) a Růžena roz. Šrámková (1.3.1877; +??)
*5.4.1902 Josef oo7.1.1929 Marie Švecová +22.1.1945
*12.12.1903 Růžena
*6.3.1905 Marie
*11.12.1906 Jaromír
*7.2.1909 Anna
Jaromír Pomej mlynář a oo18.11.1933 Eleonora roz. Vlčková

Skrýt

Pověst
Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

zcela přestavěn – bez historické hodnoty

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

Podlažnost

Dispozice, slohové zařazení – popis

1822: v budově 3 pokoje, 2 kvelby, 2 kuchyně, 2 předsíně, v patře šalanda. K mlýnu patřila nová stodola, kůlna, 3 maštale a velká zahrada.
1941: 3 obytné místnosti, nad jednou šalanda
po požáru 1987 přestavován na rekreační zařízení, jediným pozůstakem starého mlýna je pec

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

topeniště, kamna, pec

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

zařízení z větší části demontováno a sešrotováno po znárodnění, zbytek zničen při požáru 1987

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1712: 3 složení a 4 stoupy
1758: 3 složení, 5 stoup a pila
1801: 3 složení a pila
1822: 3 složení, 3 stoupy a pila
1874: 3 obyčejná složení
1941: 4 válcové stolice

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
stoupa

Dochovaný

výroba elektrické energie

Doplňkové a další provozy – popis

1712: 4 stoupy
1758: 5 stoup
1822: 3 stoupy
pila připomínána od 1758, stála vedle cesty ke Křtěticům

Cesta vody ke mlýnu

stavidlo
náhon
jalový žlab
akumulační nádržka
odtokový kanál
turbínová kašna
turbínový domek

Popis cesty vody ke mlýnu

4.11.1851 Okresní soud ve Vodňanech potvrdil závazek mlýnů krašlovických čp. 25, 26 a 27 a pro mlýny městské a příměstské čp. 98 - Pomejů, 33 - Hliněný, 42 - Kamenný a 71 - U valchy, že každoročně v červenci po skočické pouti mají spustit stoku, která je spojuje, a nechat po 3 dny proudit vodu, aby se stoky vyčistily.
xxx
Libějický panský mlynář Šebestián Rothbauer si stěžoval na Matěje Šebeleho, že má stavidla u Nového mlýna přes míru vysoko, čímž mu působí velkou škodu. 26.4.1766 vyslaná kolise stavidla snížila.
xxx
1874 vodní kniha:
mlýn na pravém a pila na levém břeho mlýnské stoky, od mlýna č. 27 v Krašlovicích vzdálen 712 metrů, má 3 kola ve dvou vedle sebe ležících 1,20 m širokých žlabech.
xxx
Vodní kniha III, str.234 (kopie příspěvku-částečný opis):
Vodní mlýn číslo 306/II Vodňany, vlastník Jaromír a Eleonora Pomejovi, náhon řeky Blanice.
Mlýn tento leží na pravém břehu mlýnské stoky, kteráž od mlýna čp.27 v Krašlovicích, tedy ve vzdálenosti cca 712 m sem přichází a ve vzdálenosti asi 948 m odtud zpět se řekou Blanicí spojuje. Mlýn sám má tři mlýnská obyčejná složení, kteráž se 3mi koly na spodní vodu ve dvou vedle sebe ležících 1,2 m širokých žlabech umístěnými, ženou. Pak pilu s jedním kolem ze žlabu 1,23 m širokým. Kromě toho nalézá se zde ještě jeden jalový prah 1,1 m ve světlosti širok. Voda pouští se do těchto žlabů obyčejnými kolmými 82 cm vysokými stavidly, jejichž hořejší hrany v jedné výši s normálním znamením leží. Dle protokolu ze dne 30. srpna 1854 číslo 1757 má tento mlýn obsahovati 2 mlýnské 40“ a 39“ = 1,052 a 1,02634 m širokými žlaby, 1 pilní žlab 34,5“ = 1,146 m a pak jeden jalový žlab 38“ = 1 m široký. Výška stavidel byla ustanovena na 28“ - 737 mm. Spád tohoto mlýna dle tohotéž protokolu má obnášeti 69“ = 1,817 m, obnáší ale dle výšky nynějších stavidel 1,9 m.
Úroveň vodního díla byla navázána na stálý bod rybníka „Hlubocký“, náležícího městu Vodňany.
2010: náhon zanesený

Vodní motory

Typturbína Francisova

StavDochovaný

VýrobceUnion a. s., České Budějovice

Popis1941 na místě dřevěného kola na střední vodu nová Francisova regulační turbína se svislým hřídelem od fy. Union, strojírna v Českých Budějovicích na průtokové množství nad 1800 l/s pro spád užitečný 165 cm, přičemž výkonost turbíny jest maximálně 30 HP, která slouží pro pohon mlýnského zařízení a dynama pro vlastní osvětlení.
2010: spád 1,8 m, výkon 6 - 9 kW

Typturbína Francisova

StavDochovaný

VýrobceUnion a. s., České Budějovice

Typvodní kolo na spodní vodu

StavZaniklý

Popis1874: 3 kola obilní ve 2 vedle sebe ležících 1,20 m širokých žlabech, 1 samostatné kolo pilní
1913: 2 kola pro mlýn, jedno kolo pro pilu
1930: 1 kolo na spodní vodu, hltnost 1,208 m3/s, spád 1,4 m, výkon 7 HP