Nechci mlít na žádném jiném mlýně.
(německé rčení)

Mlýn Čistá

Mlýn Čistá
50
Čistá
270 34
Rakovník
Čistá u Rakovníka
50° 1' 34.6'', 13° 34' 30.6''
Mlýn bez vodního motoru, který mele
Dosti velký, moderně vybavený mlýn s poměrně krátkou, ale bohatou historií.
dolní část obce
bez vodního toku
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Myšlenka založit rolnický spolkový mlýn se ujala a výnosem c. k. ministerstva vnitra ze dne 22. října 1871 byly schváleny stanovy podniku „Rolnický akciový parní mlýn v Čisté". Byly vydány akcie po 100 zl.r.č. Pro stavbu mlýna byla zakoupena ihned stará škola čp. 125 a sokolovna. Když ale povolaný odborník toto místo neschválil pro nedostatek vody, bylo vyměněno za místo nejníže v obci položené, za hospodářství při potoce. Akciová společnost kupuje chalupy čp. 49 a 50.

Po dosti obtížném umístění akcií v místě a okolí byl položen základ parního mlýna. 31. července 1871 se konala slavnost položení základního kamene. Při této slavnosti se sešlo nesmírné množství lidí, domácích i z okolí. Zúčastnili se též horníci z Příčiny ve stejnokrojích se svým hudebním sborem a rakovnický spolek Sokol. Základní kámen, který byl usazen na severovýchodní roh mlýnského stavení byl důstojně posvěcen P Voterou, farářem z Petrovic. Do tohoto kamene, do kterého byl vytesán letopočet 1871, byla vložena železná krabice, do které byly vloženy časopisy, peníze, pamětní spis a fotografie. Každý z hodnostářů uhodil třikrát kladivem na kámen, hovoříc o vlastenectví. Město v tento den bylo pestře zelení a prapory ozdobeno. Stavba mlýna stála cca 80 000 zl.r.č. a zdá se, že ihned do provozu scházel potřebný kapitál, čímž začáteční potíže se jenom zvětšovaly. Správcem mlýna se na doporučení člena správní rady R Kralacha, faráře v Rousínově stává bývalý obchodník Jakub Frída. Obchody mlýna nevykazují v této době žádný zisk, pro nejlepší mouky museli být v Praze a velkých městech hledáni odběratelé, protože domácí a okolní obyvatelstvo kupovalo jenom mouky zadnější a tak se stalo, že během správcování Jakuba Frídy se přichází u pekařů a cukrářů na 21 000 zl.r.č. dluhu.

Když Jakub Frída v listopadu 1874 náhle umírá a je pohřben na zdejším hřbitově, po delším živoření mlýna najímá několik členů, akcionářů mlýn a melou na svůj účet až konečně v exekuční dražbě 29. října 1877 kupuje mlýn s příslušenstvím rolník Václav Šíma z Malého Újezda za 34 000 zl.r.č. Celá řada akcionářů ztratila nejen hodnotu odebraných akcií, ale musela zaplatiti dluhy, za které se zaručili. Že  se to neobešlo bez žalob i dalších útrat je jisté. Šíma  drží mlýn až  do roku 1883, kdy i jemu je exekučně prodán. Mlýn kupuje banka Slavie v Praze za 17 000 zl.r.č. Tato jej prodává Františku Hanušovi z Vinohrad, staviteli, který staví vedle mlýna obytný dům s kanceláří. V roce 1884 kupují parní mlýn v Čisté od Františka Hanuše z Prahy - Vino­hrad obchodníci Arnstein a Polák. O něco později Viktor Arnstein vyplácí podíl partneru Polákovi a sám se ujímá parního mlýna v Čisté. V roce 1890 je ve mlýně zaměstnáno již 6 dělníků.

Z protokolu, který byl sepsán 5. července 1902 v Čisté, je zřejmé, že v mlýnské budově v přízemku, v tak zvané strojovně je umístěn hřídel se čtyřmi naklínovanými železnými koly /palečníky/, kterými se přenáší síla jednak na prvé poschodí na tři zde umístěné francouzské kameny, jednak na zde se nalézající šest válcových stolic, z nichž tři jsou jednoduché a tří dvojité. Ve druhém poschodí jsou dva přístroje k čištění krupice, reformky, jedna savka a pět krupičných cylindrů. Na třetím poschodí jsou dva dvojité moučné cylindry, jedna kartáčovka a jeden špičák. Na polopodkrovní části je pět třídičů mouky a šrotu, jeden prachový cylindr a příslušné prachové komory. Ve vlastním podkroví se nalézá pouze jeden prachový cylindr. Přenášení pohybu se děje transmisemi, vzhledem k náležité výšce jednotli­vých poschodí s dostatečně vysoko zavěšenými. Pohon veškerých uvede­ných mlýnských strojů a přístrojů je uskutečněn ležatým parním strojem s jedním parním válcem o síle 36 hp. Potřebnou páru vyrábí Bamllerův kotel měřící 46 m2 topné plochy a pracující s dovoleným přetlakem 4,5 atmosféry. Kotelna se nalézá v přízemním na východní straně, poblíž mlýnské budovy, vystavěným stavení. Kouř z topeniště kotle se odvádí továrním komínem náležitě vysokým do volné atmosféry.

 Roku 1904 bylo veliké sucho, následkem kterého bylo málo vody na vod­ních tocích. Do tohoto parního mlýna jezdili mléči z dalekého okolí až z Rabštejna směnit mouku za obilí, když jim žádný z mnoha mlýnů pro nedostatek vody nemohl semlít. V červenci a srpnu byl tak veliký nával, že někteří mléči museli i v Čisté přenocovat. Jelikož ani tomuto mlýnu se nedostávalo vody na páru do kotle, musela být voda přivážena z rybníčku pod Karasovou horou. Proti tomu se zas bránili občané, odtamtud brali vodu k napájení dobytka. V roce 1910 staví Viktor Arnstein byty mezi mlýnem a velkým skladištěm, které postavil v témže roce.

 

Roku 1914 majitel mlýna buduje velké obilní skladiště před mlýnem. O dva roky později je povoleno zřízení továrny na těstoviny, která je v provozu 3 roky.

 

V roce 1919 je provedena stavba obytných místností ve dvoře. Majitel mlýna Viktor Arnstein kupuje roku 1927 automatický pšeničný mlýn v Unhošti. Pro rychlé a přesné vyřizování objednávek mají oba mlýny k dispozici 6 vlastních nákladních aut, což umožňuje dodávky zboží ještě téhož dne, kdy bylo objednáno. Mlýn v Čisté leží v kraji převážně žitném a by! vybudován jako nejmoderněji zařízený automatický žitný mlýn, kdežto pšenice se semílá poloautomaticky, jen pro potřebu nejbližšího okolí mlýna.

Mlýn moderně zařízený semílá v roce 1934 až 150 q obilí denně a je neustále v chodu. Jako poplatník obce je mlýn na prvním místě a značnou měrou přispívá k udržení rovnováhy rozpočtu obce. Semílá se zde obilí dovážené drahou a mlýnské nákladní automobily rozvážející mouku jsou známé v Žatci, Lounech, Mostě i v Karlových Varech. Přistavěna byla také truhlářská a strojnická dílna, vybavená na tuto dobu moderním zařízením a stroji. Byly to nejlépe vybavené dílny v celém okrese.

V parním mlýně je v roce 1937 vyhloubena veliká a hluboká studna, za účelem napájení zařízení na praní obilí, která měla výkonnost až 1000 hl vody denně. V tomto roce kupuje majitel mlýna 100 vagónů cizozemského žita z Rumunska a Turecka. Na nádraží je překládáno do nákladních automobilů, bez pytlů. Vyloženo je denně až 1 250 q. Žito je v porovnání s naším přes 3 % nečistoty, je drobného zrna, ale výborné jakosti. V té době dodává mlýn své výrobky do celého Rudohoří, od Mostu až do Chebu, většinou vlastními nákladními auty.

Celá židovská rodina Viktora Arnsteina, majitele parního mlýna se dává v roce 1937 ve Kvízi u Slaného pokřtít na římsko-katolickou víru. Ani toto rozhodnutí však nepomůže tuto rodinu zachránit od likvidace.

26. března 1939 je zatčen společník firmy zdejšího parního mlýna Bedřich Arnstein a eskortován do Prahy. 5. dubna je za něho složeno 105 000 K, prý jako pokuta za nevyclený růžový olej, ale do konce dubna 1940 je stále ve vazbě a později pak umučen jako většina Židů.

Parní mlýn v Čisté byl od počátku roku 1942 spravován německým komisařem a byl v dubnu 1944 včleněn do akciové společnosti Múhlenwerke a.g. v Praze. Stalo se tak po vystěhování rodiny Arnsteinů z Čisté v lednu 1942. Museli zde zanechat veškerý svůj majetek a v mrazivých tehdy dnech i s dětmi odjet do Plzně, nevědouce kam budou transportováni. Byli převezeni do Terezína a odtud pak 12. října 1944 do Osvětimi a dalších koncentračních táborů, kde byli mořeni, trýzněni a úmyslně odpraveni s mnoha dalšími. Ze všech 10 členů rodiny Arnsteinů z Čisté a z Unhoště se z koncentračního tábora vrátil pouze Arnošt Arnstein a jeho matka Hedvika. Ostatní zahynuli.

Po osvobození je pak parní mlýn v Čisté znárodněn bez náhrady tak, jako se stalo všem velkostatkům již v letech 1945 -1947. V průběhu dalších let byly provedeny různé úpravy na zařízení a vybavení mlýna. Také byly přistavěny další stavby v areálu mlýna. 

Tento mlýn, největší v okrese, mele od roku 1872 až do dnešní doby a je stále v činnosti.

Mlýn Čistá, spol. s r.o. vyrábí z potravinářské pšenice mlynářské výrobky, ale také krmiva. Denně semele 100 tun potravinářské pšenice.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Historie mlýna také obsahuje:

20. 9. 1892 zapsán Victor Arnstein (RR)

1939 - Viktor Arnstein a synové (Viktor, Bedřich, Karel) (RR)

U příležitosti oslav Jaroslava Vrchlického ve dnech 16. - 18. října 1937 v Čisté, byla v neděli odpoledne odhalena pamětní deska básníku Jaroslavu Vrchlickému a jeho otci na budově parního mlýna továrníka B. Arnsteina, který je nyní jeho majitelem. Bronzová deska je dílem akademického sochaře Otto Eckerta, rodáka z Královic a nese nápis: V letech 1872-75 bydlela ve zdejším mlýně rodina J.J.Frídy, správce mlýna, jenž tady 23. IX. 1874 ukončil svou životní pouť. V těchto letech zde dlel a tvořil jeho syn Jaroslav Vrchlický.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • reklama, inzerát
částečně adaptován
05 2012
    průmyslový areál
      zděná
      vícepodlažní
      • náhrobky, pamětní desky
        • existující umělecké složení
        Žádná položka není vyplněna
        11876 čtvero franc. kamenů, špičák, loupačka, krupník
          Žádná položka není vyplněna
          StavZaniklý
          PopisMlýn byl v minulosti poháněn parním strojem.
          StavZaniklý
          PopisMlýn byl v minulosti poháněn parním strojem.
          Historické technologické prvky
          • Válcová stolice s 1 párem hladkých válců v dřevěné skříni
          • jednoskříňový
          AutorMlýn Čistá, spol. s.r.o.
          NázevMlýn Čistá
          Rok vydání2005
          Místo vydáníinternet
          Další upřesněníinternetová prezentace mlýna
          Odkazwww.mlyncista.cz
          Datum citace internetového zdroje23.6. 2016
          AutorMlýn Čistá, spol. s.r.o.
          NázevMlýn Čistá
          Rok vydání2005
          Místo vydáníinternet
          Další upřesněníinternetová prezentace mlýna
          Odkazwww.mlyncista.cz
          Datum citace internetového zdroje23.6. 2016

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

          Ostatní

          Vytvořeno

          23.6.2016 00:10 uživatelem REAPERXCX

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 23.6.2016 22:27
          Radomír Roup 9.6.2018 20:44
          doxa (Jan Škoda) 30.11.2021 21:12