Vzácný jako mlynář, který nebere dvojí měřici.
(německé rčení)

Linkův, Pelíkovický, Horský mlýn; Höhenmühle, Pfockenmühle

Linkův, Pelíkovický, Horský mlýn; Höhenmühle, Pfockenmühle
(7)
Radoňovice
468 02
Liberec
Radoňovice
50° 40' 52.6'', 15° 6' 5.3''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn čp. 7 stál v údolí na samotě na levém břehu řeky Mohelky u tehdejší okresní silnice do Liberce. Patřil k osadě Štěrbovina (součást obce Pelíkovice), která zanikla po 2. světové válce. Byl zbourán v roce 1996. Podél pozemku, kde mlýn stál, vede rychlostní silnice na Liberec R35.
samota
Mohelka
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Podle knihy „Hodkovice nad Mohelkou – minulost a památky“ od Karla Havlíka (vydána v roce 1965 Městských národním výborem Hodkovice n.M.) měl mlýn nad vchodem uveden tento nápis s datem 1758: „Dieses Haus steht in Gottes Hand, die Bergmühle wird es nenannt“ („Tento dům stojí v rukou Božích a je nazýván Horským mlýnem“).  Letopočet pravděpodobně udává, kdy mlýn postavili. Toto datum podporuje skutečnost, že mlýn je vyobrazen již na I. vojenském mapování z let 1764-1768.

Nejstarších mlynářem je jmenován Christoph Wagner a manželkou Barborou Hlaváčovou, kterým se zde v roce 1781 narodila dcera Francisca. Po něm převzal živnost jeho syn Leopold Wagner s manželkou Magdalenou. Těm se zde v roce 1825 narodilo nejstarší dítě, dcera Viktoria, který později na mlýně hospodařila se svým manželem.

Na mlýně hospodaří dcera mlynáře Leopolda Wagnera Victoria s manželem Franzem Petrákem ze Záskalí čp. 6. K roku 1860 se váže zápis o narození jejich syna Heinricha.

Později mlýn vlastnil hodkovický továrník Blaschka, který jej v roce 1906 pronajal Josefu Linkovi a jeho manželce. Po nich převzal živnost jejich syn Wilhelm (psán také Vilém), vyučený mlynář.

V roce 1930 je jako mlynář uváděn Josef Linka.

V roce 1936 se pronajatý mlýn stává vlastnictvím mlynářské rodiny Linků, mlynář Linka kupuje mlýn od továrníka Blaschky.

Mlýn byl nejdéle pracujícím mlýnem v okolí, sloužil ke šrotování obilí až do roku 1972. Následně byl rodinou Linkových využíván k bydlení.

Rodina posledního mlynáře Linky ve mlýně bydlela až do roku 1990. Potom budova již jen chátrala. V roce 1996 byl mlýn zbourán, aby mohla být dostavěna rychlostní silnice do Liberce.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Wagner
  • Petrák
  • Linka

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
        zděná
        vícepodlažní
        Dle starých fotografií měl mlýn přízemí, patro, podkroví a půdu.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Dle zápisu ve vodní knize z konce 19. století se jednalo o obilní mlýn s jedním obyčejným a jedním špicovacím složením. Mlýn měl 2 vodní kola na vrchní vodu o průměru 5,5 a 5, 25 m. Jako majitel je uváděn Franz Petrák, později továrník Blaschka.
            Zápis pro Mlynářské ústředí v Praze z roku 1945 uvádí 1 Francisovu turbínu firmy Hübner a Opitz Pardubice s hltností 400 litrů vody za sekundu, spádem 7 m a výkonem 25 HP. Jako záložní zdroj je jmenován elektromotor firmy Duda Praha o výkonu 18,5 kW.
            Jako další zařízení je uváděno:
            Čistírna – aspiratér o šířce rámečků 500 mm, vysokovýkonný koukolník 1000 x 400 mm, magnet bez stírače vše od firmy Andrae a Fellgner z Hrádku n.N., loupačka č. 3 a kartáčovka od firmy Richter Pilníkov. Loupačka byla v roce 1947 nahrazena periodickou loupačkou Kašpar Elka č. 1 a vybavení bylo doplněno o automatickou váhu na plnění 10 kg.
            Mletí pšenice a žita – dvouválcová stolice mačkadlo Machaň 300/150 mm, dvě šrotovací dvouválcové stolice Bühler 600/300 mm a Prokop 600/300 mm, vymílací stroj hladký dvouválcový Albert Kackenmüller 500/150 mm, rovinný vysévač Machaň skládající se ze 3 skříní a 4 dílů o rozměrech 1600 x 400 na 12 sít, jednoduchá reforma Machaň o šířce rámečků 400 mm, sací filtr dvojitý na 8 hadic firmy Jehmlich, cyklon Machaň a válcová míchačka Richter dělená 2700 mm se zásobníkem na 42 q mouky a 20 q otrub.
            Šrotování – klasické složení kamenů o průměru 900 mm od firmy Heller a mačkadlo vídeňské firmy Hoerde 500 x 300 mm.
            Kapacita mlýna byla tehdy 65 q žita za 24 hodin.
            • jez
            • stavidlo
            • náhon
            • odtokový kanál
            Z celého vodního díla zbyl do dnešních dnů pouze jez na Mohelce a část náhonu viditelná v terénu (viz ikonografie). Náhon odbočoval z Mohelky nad viaduktem železniční dráhy, kde stál jez dlouhý 7,4 m. Na levé straně vodoteče se nacházel 1,27 m široký vtok do umělého náhonu dlouhého 53 metry (celková dílka náhonu byla asi 350 m), potom přecházel v dřevěný žlab široký 1,17 m a hluboký 50 cm, který před mlýnem ostře uhýbal doprava. V těch místech se nacházelo stavidlo. Voda poháněla 2 vodní kola na vrchní vodu o průměru 5,5 m a 5, 25 m. Odtok směřoval přímo do Mohelky.
            StavZaniklý
            PopisV roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, spád 5,4 m, výkon 12 HP.
            StavZaniklý
            PopisV roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, spád 5,4 m, výkon 12 HP.
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníLiberec, str. 32
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníLiberec, str. 32
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorZdeněk Jodas
            NázevVodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky
            Rok vydání2015
            Místo vydáníLiberec
            Další upřesněnístr. 30-31
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorInternet
            NázevKopaninský hřbet - Štěrbovina
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttp://kopaninsky-hrbet.mistecko.cz/obsah/obce-a-osady/sterbovina
            Datum citace internetového zdroje1.11.2016

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Vytvořeno

            1.11.2016 08:25 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 1.11.2016 21:56