Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Podle knihy „Hodkovice nad Mohelkou – minulost a památky“ od Karla Havlíka (vydána v roce 1965 Městských národním výborem Hodkovice n.M.) měl mlýn nad vchodem uveden tento nápis s datem 1758: „Dieses Haus steht in Gottes Hand, die Bergmühle wird es nenannt“ („Tento dům stojí v rukou Božích a je nazýván Horským mlýnem“). Letopočet pravděpodobně udává, kdy mlýn postavili. Toto datum podporuje skutečnost, že mlýn je vyobrazen již na I. vojenském mapování z let 1764-1768.
Nejstarších mlynářem je jmenován Christoph Wagner a manželkou Barborou Hlaváčovou, kterým se zde v roce 1781 narodila dcera Francisca. Po něm převzal živnost jeho syn Leopold Wagner s manželkou Magdalenou. Těm se zde v roce 1825 narodilo nejstarší dítě, dcera Viktoria, který později na mlýně hospodařila se svým manželem.
Na mlýně hospodaří dcera mlynáře Leopolda Wagnera Victoria s manželem Franzem Petrákem ze Záskalí čp. 6. K roku 1860 se váže zápis o narození jejich syna Heinricha.
Později mlýn vlastnil hodkovický továrník Blaschka, který jej v roce 1906 pronajal Josefu Linkovi a jeho manželce. Po nich převzal živnost jejich syn Wilhelm (psán také Vilém), vyučený mlynář.
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 je jako mlynář uváděn Josef Linka.
V roce 1936 se pronajatý mlýn stává vlastnictvím mlynářské rodiny Linků, mlynář Linka kupuje mlýn od továrníka Blaschky.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Mlýn byl nejdéle pracujícím mlýnem v okolí, sloužil ke šrotování obilí až do roku 1972. Následně byl rodinou Linkových využíván k bydlení.
Rodina posledního mlynáře Linky ve mlýně bydlela až do roku 1990. Potom budova již jen chátrala. V roce 1996 byl mlýn zbourán, aby mohla být dostavěna rychlostní silnice do Liberce.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: