Když chce mlynář udělat své štěstí,
musí rozumět kamenné drti.
(německé přísloví)

Tisovský, Rohrův mlýn

Tisovský, Rohrův mlýn
33
Tisová
364 01
Karlovy Vary
Tisová u Otročína
50° 2' 35.2'', 12° 49' 34.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Při silnici z Bečova nad Teplou do Mariánských Lázní lze za řekou Teplá na okamžik zahlédnot budovu s nápisem "ROHRŮV MLÝN". Hledáním na webových stránkách - Regionální internetová topografická encyklopedie Karlovarského kraje - se dozvíme o mlýně mnoho zajímavého. Původně panský Rohrův mlýn vystavěl v letech 1685-1687 tesařský mistr Michael Ludwig Anton Rohrer nákladem Julia Františka Sasko-Lauenburského v údolí řeky Teplé západně od vsi Tisová (Tissau). Roku 1935 mlýn vyhořel a ještě téhož roku byl nově vystavěn. Mlýn zanikl v 50tých letech minulého století.
O samotě západně od obce Tisová
Teplá
nepřístupný

Obecná historie:

Památky a příroda Karlovarska
(Regionální internetová topografická encyklopedie Karlovarského kraje)
http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/tisova-rohruv-mlyn

Původně panský barokní vodní mlýn Rohrův mlýn (Rohrer Mühle) čp. 19 vystavěl v letech 1685-1687 tesařský mistr a stavitel Michael Ludwig Anton Rohrer na pravém břehu řeky Teplé (Tepl) v úzkém skalnatém údolí asi 1,6 kilometru západně od vsi Tisová (Tissau). Objekt se v minulosti nazýval rovněž Tisovský mlýn (Tissauer Mühle). Zakázku na stavbu vrchnostenského mlýna v blízkosti hranice s majetky premonstrátského kláštera v Teplé nedaleko již stojícího mlýna Dolní hamr zadal v roce 1685 tehdejší majitel toužimského panství, vévoda Julius František Sasko-Lauenburský. Stavební práce byly zahájeny dne 14. března 1685 a o dva roky později, dne 20. března 1687 byl mlýn uveden do provozu.
Prvním mlynářem se stal Michael Ludwig Anton Rohrer, který byl zaměstnán na dvorech v Ostrově a Toužimi markrabat z Baden-Badenu. Po přesídlení dvora do německého Rasttatu pracoval převážně na opevnění v okolí města Baden. Spolu s manželkou Marií Franziskou měl dva syny, kteří rovněž působili jako stavitelé. Starší syn Johann Michael Ludwig Rohrer byl roku 1707 povolán markraběnkou Františkou Sibyllou Augustou do Bádenska, aby nahradil italského dvorního bádenského stavitele Domenica Egidia Rossiho. Mladší syn Johann Peter Ernst Rohrer rovněž působil jako bádenský dvorní stavitel a architekt v Rasttatu.
Mlýn sloužil na mletí obilí pro obyvatele vsi Tisová. Jako vrchnostenský měl Rohrův mlýn některá privilegia, nejdůležitějším bylo osvobození od roboty a vojenských poplatků. Po celou dobu své existence si tak držel mlýn postavení svobodného statku. V historii mlýna se poté vystřídala celá řada majitelů.
Po odchodu Michaela Ludwiga Antona Rohrera získal mlýn Christof Hanika. Po jeho předčasné smrti v roce 1710 převzal Rohrův mlýn Christofův bratr Georg Hanika, který jej v roce 1715 mlynáři Balthasaru Götzovi z Mönchsmühle u Ostrova za 700 zlatých 60 krejcarů. V době kolem roku 1720 převzal mlýn Götzův zeť Johann Schneider z Grohelmühle, údajně opět za částku 700 zlatých. Po jeho smrti v roce 1736 převzal mlýn příbuzný Zacharias Götz. Roku 1741 získal Rohrův mlýn jeho zeť Franz Anton Schneider za 600 zlatých. V roce 1775 poté získal Rohrův mlýn další příbuzný Josef Schneider za 1028 zlatých, již roku 1778 však převzal mlýn jeho syn Anton Schneider za 1000 zlatých. V roce 1832 přešel mlýn na Antonova syna Josefa Schneidera. Roku 1866 získal mlýn další člen rodu Eduard Schneider, který jej předal roku 1889 synovi Engelbergovi Schneiderovi.
V roce 1919 byla v Rohrově mlýně uvedena do provozu vodní elektrárna, ze které byla elektrifikována ves Tisová jako první na Tepelsku. Posledním předválečným majitelem mlýnu se stal v roce 1928 Franz Schneider s manželkou Katherinou. Podle Soupisu vodních děl republiky Československé měl k roku 1930 Rohrův mlýn dvě vodní kola s průtokem po 225 l/sec. Pro daňové účely byl uveden celkový výkon mlýna 14 koní (tj. 10,3 kW). V roce 1935 celý mlýn vyhořel a ještě téhož roku byl nově vystavěn. Franz Schneider zde poté provozoval pilu. Po konci druhé světové války byl však v roce 1946 spolu s celou rodinou nuceně odsunut. Zemřel 14. 1. 1954 ve městě Fulda. Vodní elektrárna byla u mlýna provozována až do roku 1950, poté byla zrušena. V průběhu druhé poloviny 20. století poté sloužil objekt Rohrova mlýna k rekreačním účelům a postupně chátral.
V létě roku 2003 zakoupili areál bývalého mlýnu od posledního majitele pana Kaštánka manželé Alena a František Bartoňovi, kteří hned v září roku 2003 přistoupili k celkové rekonstrukci objektu na vlastní náklady. Do podzimu roku 2004 byla provedena úprava zahrady a rekonstrukce obytného prostoru v prvním patře obytného stavení k trvalému užívání. V následujících letech probíhaly další práce na rekonstrukci objektu a jeho okolí.
V červnu roku 2012 bylo vydáno povolení na stavbu nové průtočné derivační malé vodní elektrárny, která využívá obnoveného mlýnského náhonu. Realizaci elektrárny provedla firma AQUAŠUMAVA s.r.o. Stavební práce byly dokončeny na podzim roku 2013 a stavba byla zkolaudována. V únoru roku 2014 byla následně vodní elektrárna uvedena do provozu.

(Jaroslav Vyčichlo, 2016)


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Viz. Obecná historie

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Viz. Obecná historie

Viz. Obecná historie

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Viz. Obecná historie

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Rohrer
  • Götz
  • Schneider
  • Hanika

Historie mlýna také obsahuje:

1685-1687 Michael Ludwig Anton Rohrer

Christof Hanika

1710 Georg Hanika

1715 Balthasar Götz

1720 Johann Schneider

1736 Zacharias Götz

1741 Franz Anton Schneider

1775 Josef Schneider

1778 Anton Schneider

1832 Josef Schneider

1866 Eduard Schneider

1889 Engelbert Schneider

1928 Franz Schneider

1945 Kaštánek

2003 Alena a František Bartoňovi,

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    08 2017
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        jednopatrový
        Původně barokní vodní mlýn, nově vystavěný po požáru v roce 1935. Ve středu areálu je situována mohutná hlavní patrová budova na obdélném půdorysu, krytá eternitovou sedlovou střechou. Střecha je nad průčelím v ose prolomena mohutným arkýřem půdního polopatra. V severovýchodním průčelí je situován nižší obdélný rizalit. Stěny budovy jsou prolomeny obdélnými vchody a okny. Přízemí sloužilo k provozu mlýna, v patře objektu pak byly situovány obytné prostory.

        Na západě uzavírá dvůr kamenný objekt stodoly na obdélném půdorysu, krytý sedlovou střechou s umělým šindelem. Podélné stěny jsou prolomeny mohutnými obdélnými, segmentem završeným průjezdy, uzavřenými dřevěnými vraty. Pod střechou jsou umístěna menší obdélná podélná odvětrávací okénka. Trojúhelníkové štíty kratších stěn jsou prolomeny trojicemi obdélných oken.

        Ve východní části je situován nový objekt malé vodní elektrárny, která využívá mlýnského náhonu bývalého mlýna. Na náhonu byl vytvořen jez s vybetonovaným rybníčkem, kašnou, s jalovým přepadem a jemnými česly. Po proudu je situován patrový objekt strojovny z vodostavebního železobetonu na obdélném půdorysu o rozměrech 14,9 x 8 metru, krytý nízkou sedlovou střechou z umělého šindele. Trojúhelníkové štíty průčelí jsou vyzděny z tvárnic. V přízemí strojovny je turbinové ústrojí s přímoproudou S turbínou. Přívod vody je veden při spádu 6 metrů a průtoku 0,17-1,76 m3/sec. Produkce plně automatizované elektrárny je 437 MWh. Za strojovnou se nachází vybetonovaný odtokový kanál, odvádějící využitou vodu zpět do koryta řeky Teplé.
        • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
          • zcela bez technologie aj.
          První vodní kolo bývalo situováno na zadní části hlavní budovy, druhé na šikmo připojeném dřevěném přístavku, jak ukazují skica i otisk z roku 1841.
          Žádná položka není vyplněna
          Zaniklý
          • pila
          Dochovaný
          • výroba elektrické energie
          Ve východní části je situován nový objekt malé vodní elektrárny, která využívá mlýnského náhonu bývalého mlýna. Na náhonu byl vytvořen jez s vybetonovaným rybníčkem, kašnou, s jalovým přepadem a jemnými česly. Po proudu je situován patrový objekt strojovny z vodostavebního železobetonu na obdélném půdorysu o rozměrech 14,9 x 8 metru, krytý nízkou sedlovou střechou z umělého šindele. Trojúhelníkové štíty průčelí jsou vyzděny z tvárnic. V přízemí strojovny je turbinové ústrojí s přímoproudou S turbínou. Přívod vody je veden při spádu 6 metrů a průtoku 0,17-1,76 m3/sec. Produkce plně automatizované elektrárny je 437 MWh. Za strojovnou se nachází vybetonovaný odtokový kanál, odvádějící využitou vodu zpět do koryta řeky Teplé.
          • stavidlo
          • náhon
          • vantroky
          Mlýnský náhon vede vodu od jezu na řece, v zadní části pozemku, za hlavní budovou k vodní elektrárně. Takto šla voda i za provozu mlýna.
          Mlýnský náhon vede v zadní části pozemku za hlavní budovou. První vodní kolo bývalo situováno na zadní části hlavní budovy, druhé na šikmo připojeném dřevěném přístavku.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisPodle Soupisu vodních děl republiky Československé měl k roce 1930 mlýn dvě vodní kola s průtokem po 225 l/sec, z toho jedno na svrchní vodu se spádem 3,8 m. Pro daňové účely byl uveden celkový výkon mlýna 14 koní (tj. 10,3 kW)
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisPodle Soupisu vodních děl republiky Československé měl k roce 1930 mlýn dvě vodní kola s průtokem po 225 l/sec, z toho jedno na svrchní vodu se spádem 3,8 m. Pro daňové účely byl uveden celkový výkon mlýna 14 koní (tj. 10,3 kW)
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisPodle Soupisu vodních děl republiky Československé měl k roce 1930 mlýn dvě vodní kola s průtokem po 225 l/sec, z toho jedno na spodní vodu se spádem 1,5 m. Pro daňové účely byl uveden celkový výkon mlýna 14 koní (tj. 10,3 kW)
          Typpřímoproudá S turbína
          StavDochovaný
          Popis V přízemí strojovny je turbinové ústrojí s přímoproudou S turbínou. Přívod vody je veden při spádu 6 metrů a průtoku 0,17-1,76 m3/sec. Produkce plně automatizované elektrárny je 437 MWh.
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorPamátky a příroda Karlovarska
          NázevRegionální internetová topografická encyklopedie Karlovarského kraje
          Rok vydání
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/tisova-rohruv-mlyn
          Datum citace internetového zdroje21.8.2017
          AutorPamátky a příroda Karlovarska
          NázevRegionální internetová topografická encyklopedie Karlovarského kraje
          Rok vydání
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/tisova-rohruv-mlyn
          Datum citace internetového zdroje21.8.2017
          AutorJaša, L.-Dyedeková, J.
          NázevBečov - perla Slavkovského lesa
          Rok vydání2011
          Místo vydáníSokolov
          Další upřesnění176/178
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje21.8.2017
          AutorMinisterstvo veřejných prací
          NázevSEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníSešit 5
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorRusch, J.
          NázevGemeindegedenkbuch des Dorfes Tissau. Kronika vsi Tisová 1936-1938
          Rok vydání1936
          Místo vydáníTisová
          Další upřesnění55/57
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorSchmutzer, J.-Zerlik, O.
          NázevDas Tepler Land. Heimatkreis Tepl-Petschau
          Rok vydání1967
          Místo vydáníGeisenfeld
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Vytvořeno

          21.8.2017 18:48 uživatelem pepino

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 22.8.2017 19:10
          doxa (Jan Škoda) 26.10.2021 21:59