Mlynář bere plnýma rukama,
ale Bůh mu naúčtuje zátěž jako mezkovi.
(německé přísloví)

Bahníkův mlýn

Bahníkův mlýn
127
Pražská
Sadská
289 12
Nymburk
Sadská
50° 8' 5.9'', 14° 59' 0.9''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Velký mlýn stojí uprostřed města na křižovatce ulic Pražské a Třebízského. Mlýn vypadá opuštěně,slouží patrně k obytným účelům.
Uprostřed města
Mlýnský potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn byl pravděpodobně obnoven nebo založen brzy po husitských válkách v letech 1436 – 1440. (MH)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

V roce 1553 se uvádí, že na mlýně v Sadské „chlebuje“ mlynář Bartoň. K mlýnu patřilo 1 jitro polí a mlynář platil vrchnosti pololetně 1 kopu a 29 grošů českých, z městiště též 4 groše a o žních musel robotovat 1 a čtvrt dne v týdnu. (MH)

V roce 1590 byl dvůr v Sadské renovován a pravděpodobně i s mlýnem 1594 prodán Bartoloměji Rynešovi, sadskému primasovi. (MH)

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

po 1620 Ryneš pro víru vypovězen ze zamě, dvůr s mlýnem konfiskován a prodán Martinu Ničovi

26.11.1643 dvůr znovu prodán Bartoloměji Krodeškovi (Brodiškovi) a rozparcelován, na jeho místě povstala čtvrť Ohrada

1651 mlynář Jan Loudil (jšk)

1654 Jan Loudil byl přijat za mistra mlynářského cechu v Nymburce

1660 Jan Loudil odešel na mlýn u Litole (jšk)

1763 obec Sadská mlýn odprodala

K roku 1776 existuje záznam, že obec Sadská užívala mlýnské pozemky. (MH)

1842 majitel Josef Černý (jšk), uvedeno, že mlýnská strouha, která do Třebestovic přichází, náleží sousedstvu odpradávna

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Mlýn byl v r. 1878 nabízen v dobrovolné dražbě. (RR)

1906 Antonín Snížek, nájemce Em. Výborný, odbyt hlavně drůbežníkům

Koncem 19. st je na mlýně v Sadské uváděna Eleonora Michlová, po ní v roce 1908 Otokar Steiner. (MH)

Mlýn je uváděn v historických mapách. K roku 1932 jsou ve městě uváděny 2 mlýny.

V r. 1930 vlastnil mlýn Jaroslav Bahník (RR).

Od roku 1924 vlastnil mlýn Jaroslav Bahník, po něm jeho syn opět Jaroslav. (MH)

1928 výkon 120 vagonů pšenice a žita s 50 vagonů ječmene, mouku odebírali i pražští pekaři.

V roce 1951 byl mlýn vyvlastněn a zrušen. Jaroslav Bahník musel 16. 10. 1952 odevzdat i živnostenský list. Stroje a zařízení byly postupně demontovány a sešrotovány, turbína zasypána, mlýnský náhon byl v 70. letech 20. st. zrušen a částečně použit jako kanalizace. V mlýnské budova a na přilehlém dvoře zřídil státní statek traktorovou stanici, v obytné budově byty pro zaměstnance. Později převzal zdevastovaný bývalý mlýn místní národní výbor a umístil tam provoz technických služeb. (MH)

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Majitelé provozní budovu prodali servisnímu středisku, v některých částech byl zřízen autoservis a v dalších prostorách sklad. (MH)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Bartoň
  • Bahník
  • Loudil
  • Černý
  • Michl
  • Steiner
  • Snížek
  • Výborný

Historie mlýna také obsahuje:

1553 Bartoň

1592-1620 Bartoloměj Ryneš

1620 Martin Nič

1643 Bartoloměj Krodeška (Brodiška)

1651-1660 Jan Loudil

1842 Josef Černý

1900 Eleonora Michlová

1906 Antonín Snížek

1906 Em. Výborný (nájemce)

1908 Otakar Steiner

1924  Jaroslav Bahník

Jaroslav Bahník ml.


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • reklama, inzerát
částečně adaptován
12 2012
    průmyslový areál
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
    • moderní 1920 – 1945
    • 1945 – současnost
    zděná
    jednopatrový
    Mlýn je jednopatrový, mlýnice třípatrová
    Technická část mlýna umístěna ve čtyřpodlažní budově s fundamentem, kde bylo hnací soukolí. V přízemním přístavku k hlavní budově umístěn elektromotor a dílna.
        • zcela bez technologie aj.
        Po r. 1952 postupně stroje demontovány a sešrotovány,
        Žádná položka není vyplněna
        V roce 1928 byla instalována Francisova turbína typ 14 PS a přídavný elektromotor. V té době měl mlýn 4 páry stolic a 2 šrotovníky. (MH)
          Nezjištěno, mlýn stojí v městské zástavbě, po náhonu nejsou žádné zjevné stopy.

          Náhon z říčky Šembery začínal u Poříčan. To znamená, že délka náhonu činila asi 5 km. Šlo o důmyslný projekt Jakuba Krčína z Jelčan z 2. poloviny 16. století. Hladina vody byla zvednuta o 1,5 m a průtok vody byl zvýšen na 300 litrů za vteřinu. Mlýnský náhon směřoval na Brychtův mlýn v Třebestovicích, pak následovala 2 km dlouhá umělá hráz dosahující místy výšky až 3 m k Bahníkovu mlýnu v Sadské. Voda protekla Sadskou a pokračovala k mlýnu Na Celné. Umělý kanál byl pak zakončen ve Starém Labi. Jeho celková délka byla asi 10 km. K regulaci vodní hladiny sloužily umělé nádrže zbudované před Bahníkovým mlýnem. (MH)
          Mlynáři v sadské měli vodní právo tento náhon využívat, museli však za to odvádět vrchnosti.
          1842 uvedeno, že mlýnská strouha, která do Třebestovic přichází, náleží sousedstvu odpradávna
          Ještě v roce 1924 platil majitel Bahníku ročně 50.000 Kč s povinností náhon udržovat a jednou za tři roky vyčistit.
          V 70. letech 20. stol. náhon zrušen a částečně využit jako kanalizace
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisInstalována 1928, typ14 PS.
          V r. 1930 zde byla Francisova turbína, průtok 0,3 m3/s, spád 4 m, výkon 12 k.
          Po r. 1952 turbína zasypána.
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisInstalována 1928, typ14 PS.
          V r. 1930 zde byla Francisova turbína, průtok 0,3 m3/s, spád 4 m, výkon 12 k.
          Po r. 1952 turbína zasypána.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          PopisDo roku 1928 1 kolo.
          Typnaftový motor
          StavZaniklý
          PopisDo roku 1928.
          Typnaftový motor
          StavZaniklý
          PopisDo roku 1928.
          Typelektrický motor
          StavNezjištěn
          Popisod 1928, instalován v přízemním přístavku hlavní budovy.
          Historické technologické prvky
          AutorInternet
          NázevSadská - rok 1932
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazwikipedia.org/wiki/Sadská
          Datum citace internetového zdroje23.12.2012
          AutorInternet
          NázevSadská - rok 1932
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazwikipedia.org/wiki/Sadská
          Datum citace internetového zdroje23.12.2012
          AutorMinisterstvo Financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 08 (Jičín), s. 31
          AutorLukáš Trejbal
          NázevMrtvý muž objeven u bývalého mlýna v Sadské
          Rok vydání2012
          Místo vydání
          Další upřesněníNymburský deník
          Odkazhttp://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/mrtvy-muz-objeven-u-byvaleho-mlyna-v-sadske-20121021.html
          Datum citace internetového zdroje14.12.2014
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách II.
          Rok vydání2000
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnístr. 235-238
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

          Vytvořeno

          23.12.2012 22:18 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 11.6.2018 21:15
          Radomír Roup (Radomír Roup) 3.6.2018 15:19
          doxa (Jan Škoda) 5.12.2024 21:53
          kolssteyn 12.2.2015 16:27
          cestovatelka 9.1.2017 10:38