V berní rule kraje Čáslavského je k roku 1654 ve Velké Losenici uváděn mlynář Jiřík, mlýn vlastní, 1 kolo.
Koncem 18. století provozoval mlýn Karel Prostřední. V té době došlo v kraji ke sporům mezi panskými a selskými mlynáři. Důvodem bylo chování poddaných mlečů, kteří tehdy obcházeli příkaz vrchnosti, aby své obilí nechávali semlít pouze v panských mlýnech. Mleči nechávali své obilí tajně semlít v selských (rustikálních) mlýnech, pokud tyto měli pro ně výhodnější polohu. To se zase nelíbilo držitelům mlýnů panských, kteří byli zavázáni k pevným platbám vrchnosti bez ohledu na počet mlečů a zpracovaného obilí. Proto pečlivě sledovali, kdo příkaz vrchnosti porušuje, a takové případy hlásili do Polné vrchnosti, která spory musela řešit. Iniciátorem tohoto konfliktu byl František Špinar, který byl v té době vlastníkem Pekelského mlýna. František Špinar např. hlásil v Polné, že 28. června 1798 měl Jakub Zach z Velké Losenice u tamního mlynáře Karla Prostředního 2 měřice (asi 125 litrů) žita. Takových stížností se v Polné scházelo více. Vrchnost uznala stížnosti dominikálních mlynářů do jisté míry za oprávněné a přikázala, aby od 1. ledna 1799 selští mlynáři přispívali ze svých výnosů na náhradu škod, které způsobují tím, že melou obilí poddaným i z těch vesnic, které mají povinnost mlít jen ve mlýnech panských. V důsledku toho měl Karel Prostřední z Velké Losenice platit 8 zlatých ročně.
V roce 1838 je ve stabilním katastru uváděn Václav Prostřední.