Kdo zachází s moukou, může jí být plný.
(německé přísloví)

Mlýn a pila v Srbské Kamenici

Mlýn a pila v Srbské Kamenici
49
Srbská Kamenice
40715
Děčín
Srbská Kamenice
50° 49' 16.9'', 14° 21' 17.2''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Vodní provoz ve střední části obce Srbská Kamenice byl založený původně jako mlýn, později byla při mlýně zřízena pila. Z rozsáhlého areálu se do dnešní doby dochovala pouze přestavěná obytná část, všechny provozní a hospodářské budovy byly zbourány.
střed obce
Kamenice
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Značka pro vodní provoz je zakreslena již na mapě I. vojenského mapování z let 1764 – 1768.

Ke konci 18. století do roku 1806  byl v Soupise poddaných velkostatku Česká Kamenice mlýn evidován pod č. 63, v roce 1806 mu bylo přiděleno čp. 49.

V Soupise poddaných Velkostatku Česká Kamenice pro rok 1772 (sepsán v lednu 1772) zde byl uváděn mlynář Josef Marschner, věk 55 roků, s manželkou Annou Theresií, 50 roků, a synem Johanem Jacobem (24 roků). Marschnerovi byli na mlýně do roku 1790. V roce 1789 zemřel mlynářův syn Johann Jakob, který již pracoval na mlýně jako mladší mlynář, a následně v roce 1790 zemřel také starý mlynář Joseph. Na mlýn přišel Johann Elias Korn (51 roků) s manželkou Annou Elisabeth (40 roků) a dětmi Christianem (15), Franzem (8) a Apollonií (11). Od roku 1793 vypomáhal otci na mlýně starší syn Christian.

V roce 1806 došlo k přečíslování domů, mlýn dostal nové čp. 49. V tomto roce převzal mlýn mladší mlynářův syn Franz Korn (narozen 1782), jeho starší bratr Christian zemřel již v roce 1799. Franz Korn se v roce 1803 oženil s Marií Annou (narozena 1782), rozenou Ressler.  V roce 1806 s nimi na mlýně žily již jejich 2 děti Franziska (2 roky) a Florian (6 měsíců, zemřel ještě 1808), a dále rodiče mladého mlynáře, Johann Elias Korn (67 roků) a Anna Elisabeth (56 roků). V průběhu roku 1808 k dětem přibyl ještě syn David a v roce 1809 další syn pojmenovaný opět Florian.

Mlynář Franz Korn zemřel již v roce 1810, vdova Marie Anna se podruhé provdala, a to za Winzenze Touschu, který byl o 9 roků mladší a v soupise poddaných byl jako zdejší mlynář uváděn poprvé v roce 1811. Winzenz Touscha pocházel ze mlýna v obci Kerhartice čp. 6, kde byl mlynářem jeho otec Josef Touscha. Z druhého manželství vzešly děti Theresia, Winzenz, Benedikt a Wilhelmina. Od roku 1929 pracují oba nejstarší synové David a Florian na mlýně pod vedením svého otčíma.

Od roku 1835 je David Korn uváděn jako samostatný provozoval mlynářské živnosti, jeho mladší bratr Florian zemřel v roce 1832.

Dle Soupis poddaných Velkostatku Česká Kamenice pro rok 1845 (vytvořen v lednu 1845) byl na mlýně čp. 49 mlynář David Korn (38 roků), manželka Theresia, rozená Hackel, dcera sedláka z obce Jánská čp. 17 (30 roků), dcera Salomina (nazývána také Salome, 9 roků). Na mlýně s nimi žila mlynářova matka Marie Anna (63 roků), otčím Winzenz Touscha (53 roků) a jejich děti Wilhelmina, Winzenz (u něj uvedena živnost truhlář) a Benedikt  s manželkou Theresií.

O 3 roky později, v roce 1848, je v rodině mlynáře Davida Korna situace nezměněná, jeho rodina skládá se z manželky a jedné dcery, mezitím zemřel otčím Winzenz Touscha, na mlýně stále žila mlynářova matka vdova Maria Anna a 2 nevlastní sourozenci Winzenz a Wilhelmina.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Mlýn převzal kolem roku 1859 Kornův zeť Franz Joseph Philipp, který se oženil s mlynářovou dcerou Salome. Franz Joseph Philipp pocházel z mlynářského rodu, byl synem mlynáře Antona Philippa ze mlýna v obci Altstadt čp. 46 (dnes součást Děčína). Manželům se na mlýně postupně narodily děti Emilie (24. 11. 1859 – 7. 12. 1859), Franz Anton (8. 4. 1862 – 13. 4. 1862), Maria Theresia Ludmilla (26. 8 1864 – 29. 8. 1864), Eva Maria Anna (21. 11. 1865), Franz Josef (1. 2. 1868), Josef (2. 4. 1870 – 10. 7. 1902 v České Kamenici), Wilhelm (13. 8. 1872 – 1. 3. 1873), Heinrich (prosinec 1874), Maria Rosa (srpen 1876), Maria (srpen 1878).

V roce 1882 zde už Philippovi nebyli. Majitelem byl Johann Jakoubek, s ním zde žila manželka Franziska, rozená Honza, a syn Johann (narozen v říjnu 1882). Johann Jakoubek měl evidovány živnosti mlynář a pilař. Pila byla však u mlýna zřízena již pravděpodobně dřív, objekt je jako pila a mlýn zakreslen již na mapě II. vojenského mapování.

V roce 1909 je zde další změna. Majitelem čp. 49 byl David Liebisch, syn pekařského mistra z České Kamenice čp. 261, věk 24 roků. Dne 16. 8. 1909 se oženil s Adele Vater, která byla dcerou Josefa Vatera, majitele pily v Srbské Kamenici čp. 112, věk 23 roků. V zápise o sňatku je David Liebisch uváděn jako obchodník, majitel pekárny a mlýna.

V roce 1930 byl provozovatelem David Liebisch, objekt byl evidován jako pila hoblice. Dle informace místních obyvatel  měla být součástí areálu také budova, ve které je dnes restaurace a pension Vesna. V ní měla být tehdy pekárna a prodejna pekařských výrobků.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

V roce 1945 byli majitelé odsunuti do Německa.

V průběhu 50. a 60. let byly postupně odbourávány budovy tvořící součást areálu (budova pily a další provozní hospodářské objekty).

Události
  • Zánik budovy mlýna

Dům čp. 49  (obytná budova) je využíván k trvalému bydlení. Pozemky, kde stály provozní budovy, tvoří dnes zahradu rodinného domu čp. 49 a  parkoviště restaurace a pensionu Vesna.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Marschner
  • Korn
  • Touscha
  • Philipp
  • Jakoubek
  • Liebisch

Historie mlýna také obsahuje:

1772 Joseph Marschner

1790 – 1806 Johann Elias Korn

1806 – 1810 Franz Korn

1810 – 1835 Winzenz Touscha

1835 – 1859 David Korn

1859 – asi 1882 Franz Josef Philipp

1882 Johann Jakoubek

1909 - 1945 David Liebisch

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn – bez historické hodnoty
    02 2020
    • dochován pouze obytný objekt/obytná část
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      zděná
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          Zaniklý
          • pila
          • pekárna
          • náhon
          • odtokový kanál
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1930 – 2 vodní kola na vrchní vodu, spád 3,2 m, celkový výkon 24 HP.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1930 – 2 vodní kola na vrchní vodu, spád 3,2 m, celkový výkon 24 HP.
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníLitoměřice, str. 12
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníLitoměřice, str. 12
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorInternet
          NázevStátní oblastní archiv v Litoměřicích
          Rok vydání
          Místo vydáníLitoměřice
          Další upřesněníe-badatelna, digitalizované matriky obce Srbská Kamenice
          Odkazhttp://www.soalitomerice.cz/
          Datum citace internetového zdroje26. 2. 2020

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          26.2.2020 17:30 uživatelem cestovatelka

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 2.3.2020 21:49