Historie
Obecná historie:
Mlýn zvaný „Mlýnek“ situovaný na východní straně obce Odřepsy leží na Lánské strouze, později chybně označované jako Sánský kanál. Dle Karla Kožíška pochází daný mlýn z konce 18. století (K. Kožíšek, s. 178). Na mapě stabilního katastru z roku 1841 je však mlýn zakreslen na jiném místě, o něco níže proti proudu vodoteče, která zde nadto má i mírně odlišnou trasu koryta. Z těchto údajů lze usuzovat, že původní mlýn, vystavěný na konci 18. století, byl nepochybně někdy ve 2. polovině 19. století nahrazen novostavbou, situovanou na jiném místě strouhy, zřejmě v souvislosti s částečnou regulací jejího toku. K roku 1906 se jako majitelka mlýna uvádí Matylda Hlaváčková, za níž měl mít dvě stolice válců a tři složení, která byla v rámci modernizace nahrazena dvěma Girardovými turbinami a jednou turbínou Francisovou. Nynější soukromý majitel zřejmě daný objekt využívá k bydlení. Areál není přístupný veřejnosti.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Založen koncem XVIII. stol.
Založil 1778 Tomáš Roudný ,mlynář z Nových mlýnů, na vklastním pozemku náhradou za 2 zrušená složení na Nových mlýnech. Mlýnek měl 1 složení se stoupou na jáhly a kroupy.
1841 Václav Kůrka a Karolina Marková
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
První světová válka (1914–1918)
V r. 1930 vlastnil mlýn Vít Zeman (RR).
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Zeman
- Hlaváč
- Kůrka
- Marek
- Roudný
Historie mlýna také obsahuje:
1778 Tomáš Roudný
1841 Václav Kůrka a Karolina Marková
1906 Matylda Hlaváčová
1930, 1939 - Vít Zeman (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: