Statek Spůle – poplužní dvůr, tvrz, pivovar s hospodou, mlýn (o jednom českém složení)
střípky z historie zejména vlastnických a hospodářských poměrů
gotika
půda ve Spůli
1400
3/4 lánu a poplužní dvůr vlastnil Lvík
1/4 lánu Jindřich
1/2 země Behařovský farář
pozdní gotika a renesance
půda ve Spůli
1500
část svobodníci
část držitelé Miletic
(z nihž může být namátkou zmíněna třeba Markéta z Virdšperku)
O sto let pozdějí se ve vsi Spůle poněkud pozměnilo vlastnictví a významnými vlastníky půdy se stali.
Janovičtí z Janovic (nejprve hlavní větev a posléze vedlejší větev)
- byli rodem poměrně významných vlastníků půdy a dalśích potřebných zdrojů v okolí. Jednalo se o poměrně rozvétvený rod.
Hečman z Janovic
Oldřich z Janovic (nejstarší syn)
obdržel podíl na Janovickém panství - Petrovickém statku (s částí vsi Spůle)
Racek z Janovic (syn)
Hynek z Janovic (syn)
Janovičtí z Janovic (vedlejší větev sídlící na Soustově)
1600
1600 se v pramenech znovu objevuje větev Janovských ze Soustova,
a jmenovec bývalého vlastníka získává od jiné větve Janovských tvrz a poplužní dvůr ve Spůli.
Vlastník tvrze s hospodářským dvorem ve Spůli
se pak píše jako
Heřman z Janovic a na Spůli
Ačkoli měl poměrně početné potomstvo, vzhledem ke skutečnosti, že během stavovského povstání podporoval Fridricha Falckého nechal statek převéz na manželku.
Anna z Příchovic (choť)
přívlastek "ze Spůly" použila v dubnu 1628
Při zjišťování vyznání, nicméně lze předpokládat, že někdy v tomto období se majetku zbavila, neboť při soudním líčení, ke kterému došlo někdy během Třicetileté války bylo přihlédnuto, že Anna z Příchovic je se třemi sirotami zcela bez prostředků a byl vynesen osvobozující rozsudek.
ranné baroko
Z doby ranného baroka se nedochovalo příliš mnoho pramenů, nicméně roku 1699, kdy je také tvrz poprvé písemně zmíněna v pramenech, poplužní dvůr ve Spůli vlastnili do roku 1699 Vidšpergárové
vrcholné baroko
Statek a poplužní dvůr Spůle
Poplužní dvůr ve Spůli - ke kterému patřil například pivovar a krčma s právem výsadním, vlastní chmelnice, hospodářské budovy pro dobytek - ovčín, kravíny, maštal pro voly, chlévy pro sviňský skot, stodola o dvou mlatech – částečně dřevěná a částečně zděná – odpovídající polnosti na pěstování obilnin a dalších zemědělských plodin a také mlýn o jednom českém složení.
Tvrz ve Spůli
1699 pochází jediná zpráva - kdy je kromě statku zmíněna také tvrz.
Podoba tvrze není známa - předpokládá se ovšem (na základě srovnání)
že mohlo jít patrovou stavbu
- na patře čeledník (obydlí pro zaměstnance)
- v přízemí kuchyň s obydlím, ratejnou a komorou
Tvrz ve Spůli nikdy nepatřila mezi honosná panská sídla, byla součástí poplužního dvora, a lze předpokládat, že pozdější úpravy zcela setřely náznaky jakýhkoliv reprezentačních znaků, a lze předpokládat, že i hospodářský význam statku postupně upadal.
Hrobčičtí z Hrobčic 1699 – 1715
Statek Spůle s dvory svobodnickými, dvorem poplužním s pivovarem, s krřmou vejsadní, s dvory sedláckými a chalupami kupuje Barbora Vorčila Bynová (rozená Hrobčická z Hrobčic), která se před rokem 1715 ocitla ve finanšní tísni, takže se její věřitelé požádali o úřední zákrok k záchraně jejich investic.
Černínové z Chudenic 1715 - 1738
1715 byli ustanoveni dva komisaři (lze předpokládat, že Plzeňským krajem), kteří uzavřeli smlouvu s Marií Markétou z Valdštejna, rozenou Černínovou z Chudenic, která koupila majetek pro svého nezletilého bratra Františka Josefa Černína, který přikoupil kromě Spůle statek Dlažov. Černínové si však nevedli dobře, a upadli do dluhů, a výsledkem byl v roce 1738 soudně nařízený odhad veškerého jejich majetku v Plzeňském kraji.
Při těchto dvou převodech je také zmíněn mlýn ve Spůli – mlýn o jednom českém složení.
