Do mlýna a do kovárny jdi časně, do hospody pozdě.
(estonské přísloví)

Mlýn Spůle, mlýn ve Spůli

Mlýn Spůle, mlýn ve Spůli
07E
27
Spůle
340 21
Klatovy
Spůle
49° 21' 22.8'', 13° 11' 46.3''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn o jednom českém složení.
bezejmenný vodní tok
nepřístupný

Obecná historie:

Statek Spůle – poplužní dvůr, tvrz, pivovar s hospodou, mlýn (o jednom českém složení)

 

střípky z  historie zejména vlastnických a hospodářských poměrů

gotika

půda ve Spůli

1400

3/4  lánu a poplužní dvůr vlastnil Lvík

1/4 lánu Jindřich

1/2 země Behařovský farář

 pozdní gotika a renesance

půda ve Spůli

1500

část svobodníci

část držitelé Miletic

(z nihž může být namátkou zmíněna třeba Markéta z Virdšperku)

O sto let pozdějí se ve vsi Spůle poněkud pozměnilo vlastnictví  a významnými vlastníky půdy se stali.

Janovičtí z Janovic (nejprve hlavní větev a posléze vedlejší větev)

- byli rodem poměrně významných vlastníků půdy a dalśích potřebných zdrojů v okolí. Jednalo se o poměrně rozvétvený rod.

Hečman z Janovic

Oldřich z Janovic (nejstarší syn)

obdržel podíl na Janovickém panství - Petrovickém statku (s částí vsi Spůle)

Racek z Janovic (syn)

Hynek z Janovic  (syn)

 

Janovičtí z Janovic (vedlejší větev sídlící na Soustově)

1600

1600 se v pramenech znovu objevuje větev Janovských ze Soustova,

a jmenovec bývalého vlastníka získává od jiné větve Janovských tvrz a poplužní dvůr ve Spůli.

Vlastník tvrze s hospodářským dvorem ve Spůli

se pak píše jako

Heřman z Janovic a na Spůli

Ačkoli měl poměrně početné potomstvo, vzhledem ke skutečnosti, že během stavovského povstání podporoval Fridricha Falckého nechal statek převéz na manželku.

Anna z Příchovic (choť)

přívlastek "ze Spůly" použila v dubnu 1628

Při zjišťování vyznání, nicméně lze předpokládat, že někdy v tomto období se majetku zbavila, neboť při soudním líčení, ke kterému došlo někdy během Třicetileté války bylo přihlédnuto, že Anna z Příchovic je se třemi sirotami zcela bez prostředků a byl vynesen osvobozující rozsudek.

ranné baroko

 Z doby ranného baroka se nedochovalo příliš mnoho pramenů, nicméně roku 1699, kdy je také tvrz poprvé písemně zmíněna v pramenech, poplužní dvůr ve Spůli vlastnili do roku 1699 Vidšpergárové

 vrcholné baroko

Statek a poplužní dvůr Spůle

Poplužní dvůr ve Spůli - ke kterému patřil například pivovar a krčma s právem výsadním, vlastní chmelnice, hospodářské budovy pro dobytek -  ovčín, kravíny, maštal pro voly, chlévy pro sviňský skot, stodola o dvou mlatech – částečně dřevěná a částečně zděná – odpovídající polnosti na pěstování obilnin a dalších zemědělských plodin  a také mlýn o jednom českém složení.

Tvrz ve Spůli

1699 pochází jediná zpráva - kdy je kromě statku zmíněna také tvrz.

Podoba tvrze není známa - předpokládá se ovšem (na základě srovnání)

že mohlo jít patrovou stavbu

- na patře čeledník (obydlí pro zaměstnance)

- v přízemí kuchyň s obydlím, ratejnou a komorou

Tvrz ve Spůli nikdy nepatřila mezi honosná panská sídla, byla součástí poplužního dvora, a lze předpokládat, že pozdější úpravy zcela setřely náznaky jakýhkoliv reprezentačních znaků, a lze předpokládat, že i hospodářský význam statku postupně upadal.

Hrobčičtí z Hrobčic 1699 – 1715

Statek Spůle s dvory svobodnickými, dvorem poplužním s pivovarem, s krřmou vejsadní, s dvory sedláckými a chalupami kupuje Barbora Vorčila Bynová (rozená Hrobčická z Hrobčic), která se před rokem 1715 ocitla ve finanšní tísni, takže se její věřitelé požádali o úřední zákrok k záchraně jejich investic.

Černínové z Chudenic 1715 - 1738

1715 byli ustanoveni dva komisaři (lze předpokládat, že Plzeňským krajem), kteří uzavřeli smlouvu s Marií Markétou z Valdštejna, rozenou Černínovou z Chudenic, která koupila majetek pro svého nezletilého bratra Františka Josefa Černína, který přikoupil kromě Spůle statek Dlažov. Černínové si však nevedli dobře, a upadli do dluhů, a výsledkem byl v roce 1738 soudně nařízený odhad veškerého jejich majetku v Plzeňském kraji. 

Při těchto dvou převodech je také zmíněn mlýn ve Spůli – mlýn o jednom českém složení. 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    06 2015
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      • klasicismus do roku 1850
      zděná
        • krov
          mlýn o jednom českém složení
          Žádná položka není vyplněna
          • rybník
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          Žádná položka není vyplněna

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Vytvořeno

          15.12.2022 05:34 uživatelem Jan Gogin Tomášek

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 22.12.2022 21:43