Historie
Obecná historie:
Víceúčelová stavba s rychtou, šenkem, chlévy, kovárnou, zahradou a hlavně mlýnem. Dochovala se část vybavení, snad je vidět i ne zcela zasypaný náhon. Současná podoba rychty pochází z roku 1892, ale stála přinejmenším už v roce 1657, kdy ji koupil asi nejslavnější majitel, odbojný rychtář Georg Güntzel popravený v roce 1680.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1657 Georg Güntzel
1840 Georg Weisser
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1657 Jiří Güntzel
1840 Jiří Weisser
Zobrazit více
Broumovská rebelie (1680) proti klášteru, který sedlákům nařizoval stále delší roboty a hlavně cesty pro bydžovský chmel (1672). Takhle neměli málem kdy a čím dělat na sebe. Opatství přitom Třicetiletou válku (1618-1648) přestálo lépe než jiná panství, kde pomřela až třetina obyvatelstva.
Sedláky vedl Georg Güntzel, svobodný, vzdělaný a bohatý šonovský rychtář, k jehož rychtě patřily kromě pole, chléva a výčepu také mlýn, kovárna a zahrada. Tak dlouho prudil soupisy starých práv i dotazy na přesné znění robotního patentu císaře Leopolda I. (1658-1705), až panstvo uznalo, že perem nezvítězí. Güntzel byl zatčen, sťat a těch pár mušket, co měl povolené na zajíce, mu zabavili. Ostatní byli krátce vězněni mj. v jedné ze zpustlých hradebních věží, jíž se dodnes říká Hladomorna.
Zdroj: ČECHURA, Jaroslav. Broumovská rebelie. Praha: Nakladatelství Lidových novin. 1997
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
