Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
80. léta 19. století – mlynář Anton Rasche s manželkou Elisabeth (psána také jako Anna Elisabeth), rozenou Pitsch. V září 1788 se jim zde narodil syn Franz, příští mlynář.
Franz Rasche, syn předchozího, hospodařil na mlýně v 1. polovině 19. století. Jeho první manželkou byla Theresia Sommer ze Skalice u České Lípy. Z tohoto manželství vzešly děti Franz (1814), Theresia (1816) a Rosalia (1818). Druhou mlynářovou manželkou se stala dcera sedláka Apollonia Melzel. Je uváděna jako matka dědice mlýna Antona narozeného v roce 1822. po něm následovali potomci Josef (1825), Wenzel (1828), Theresia (1831, †), opět Theresia (1833) a Marie (1836).
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Mlynář Franz Rasche zemřel v červnu 1854. Již dříve předal mlýn svému synovi z 2. manželství, Antonu Raschemu. Ten je společně s manželkou Rosalií, rozenou Ullmann, dcerou sedláka z Chotovic, uváděn v matrice jako mlynářský mistr při narození syna Franze Xavera v lednu 1852. Následovaly děti Theresie (1853), Franz (1855), Wenzel (1857), Josef (1860) a dvojčata Anna a Johanna (1861). Anton Rasche byl posledním mlynářem na tomto mlýně.
V roce 1879 je jako majitel čp. 34 v Arnultovicích uváděn Karl Böhm, který zde provozoval sklářskou živnost.
Podle údaje v Adresáři obce Arnultovice z roku 1913 byla tehdy čp. 34 brusírna skla, provozovatelé Friedrich Herrmann a Franz Klimt.
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 zde byla výroba dřevité vlny, provozovatel Josef Köhler.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Budova je využívána k bydlení.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Rasche
Historie mlýna také obsahuje:
1784 Anton Rasche
1814 Franz Rasche
1852 Anton Rasche
1879 Karl Böhm
1913 Friedrich Herrmann, Franz Klimt
1930 Josef Köhler
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
