Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Komárek
Historie mlýna také obsahuje:
Prvním bezpochyby doloženým mlynářem je zde Georgius (1716-1789), je otec Wenceslaus (1679-1749) a děda Martinus (1647-1706) snad byly už také mlynáři, ale 10% jisté to není. Po Jiřím následoval jeho syn Martin (1755-1848), zase Martin (1799-1869) a opět Martin (1843-1901). Všichni tři Martinové byli evangelíci. Nejspíš jediným synem posledního mlynáře Martina byl Martin (1900-1972), který ale nemohl takto malý převzít mlýn (jako mlynář pak působil krátce v Malenách 1921 a pak ve Štětovicích 1943) a vdova po Martinu Komárkovi Marie si bere Františka Komárka, který je bratr Ignáce Komárka, mlynáře ve Žlebě. Posledním doloženým mlynářem je zde jeho syn František (1903-1978), jehož dva synové už nejspíš nemlynařili. (Josef Komárek)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: