Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V Morašicích byl k roku 1704 uveden jeden mlýn /č.p.45, dnes 44/ o jednom mlýnském složení, na kterém hospodařil Jiří Kroulík.
Také v roce 1772 byl na Morašickém mlýně mlynář z rodu Kroulíků - Jakub Kroulík. Jeho předchůdcem byl jmenován patrně otec Jiří Kroulík. Z mlýna o dvou složeních šlo do zámeckého důchodu na sv. Jana 1 zl 42 kr, na sv. Martina 1 zl a o vánocích 3 zlaté. Z obilí se odevzdávaly 3 mírky pšenice a 9 mírek ostatního obilí, převážně žita. Navíc platil mlynář roční daň „…pro militari ordinerio…“ 100 zl 30 kr.
Morašický mlýn, který byl součástí svobodné rychty /č.p.47/, se mlynářům pouze pronajímal. Někdy na sklonku 18. století mlýn vyhořel a roku 1793 byl nákladem Václava Kroulíka znovu vystavěn.
Rodina Kroulíkových mlynařila na mlýně ještěna počátku 19. století.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1704 Jiří Kroulík
Jiří Kroulík ml.
1772 Jakub Kroulík
1793 Václav Kroulík
Dle pohlednice mlynář Slavík (RŠ)
Zobrazit více
Rád bych doplnil informaci o neustálých opravách a renovacích za naši rodinu Černíků (poslední i aktuální vlastníci). Mlýn se od samotné koupě v 20. století neustále rekonstruoval a postupně dával dohromady. Bohužel skupina místních mladých vandalů mlýn neustále ničila (rozbíjení oken, ničení střechy a konečný bod zlomu byl, když vandalové rozmlátili původní historickou pec) a tak se s opravami přestalo, než bylo vydáno rozhodnutí o zabezpečení pozemku (demolice). Na prvních opravách v naší rodině dělal můj děda Libor Černík, po něm se staral o mlýn a pokračoval v opravách můj táta Libor Černík II a do budoucna bych zde rád já Libor Černík III se synem Liborem Černíkem IV postavil na památku starého mlýna a památku na mého dědu stavbu podobného charakteru, jen v menší velikosti a to od základů. Až bude výstavba zahájena, zašlu Vám fotky pro doplnění archivu a pod dostavění Vás pozvu na kolaudaci. (Libor Černík)
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
