Ona je wittenberský mlýnský kámen,
který k mouce přidává písek.
(německé rčení)

Netušilův mlýn

Netušilův mlýn
33
30
Bělčice
387 42
Strakonice
Albrechtice
49° 29' 56.7'', 13° 50' 46.6''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojící na samotě mezi obcemi Újezdec a Bělčice. V minulosti se muselo jednat o poměrně výstavní stavení s mnoha hospodářskými budovami. Poslední stavební fáze pochází z roku 1931. Jádro stavby však může být daleko starší.
Mlýn leží mezi obcemi Újezdec a Bělčice
Závišínský potok
nepřístupný

Obecná historie:

První písemná zmínka o mlýnu je z roku 1696, opravený byl roku 1722 a zcela přestavěný v roce 1931.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1696 Tomáš Zacheus Černín emfyteuticky prodal 16 mlýnů, mezi nimi i dva újezdecké. Mlýn zakoupil i s pozemky za 80 kop míš. (10 kop v hotovosti, 2 kopy roční splátky při sv. Havlu) Martin Masák, mlýn měl jedno složení, z mlýna se platila činže 4 zl. rýn. 40 kr., odvádělo se 21 strychů žita. Povinnost mletí pro vrchnost dle potřeby, vrchnost měla předkupní právo.

1696 M. Masák

1722-1744 Václav Masák s manž. Alžbětou, mlýn se opravuje

1757-1775 Jan Masák s manž. Terezií

František Masák (1763-1792)

leden 1799 vdova Terezie prodala mlýn Václavu Netušilovi (1744-1827), býv.  mlynáři v Hradišťku, Slatině a Předmíři za 2160 zl. rýn. (hotově 1060 zl.), roční činže zůstává nezměněna (4 zl. 40 kr. a 30 strychů žita)

1809 převzal syn Václav Netušil (1772-1853)  s manž. Annou (1880-1829, svatba únor 1800 ve Lnářích), dcerou mlynáře Františka Kohouta z Podhájčí, nemusel vyplácet sourozence, jelikož už byli odbytí, cena mlýna 2000 zl., měl dvě složení

listopad 1829 2. manž. Barbora Charvátová (1775-1856) z Kasejovic, vdova po řezníku

1837 Václav Netušil

květen 1844 syn Jan Netušil se oženil s Annou, dc. Jana Attla, fořta v Málkově, zároveň přebírá mlýn v cemně 600 zl. ve stříbře na polovic s rodiči, kdyby nevl. matka Barbora žila déle než otec, bude jí přiznán výměnek.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Jan Netušil ml. s manž. Marií (1850-1875), dc. Václava Běleho z Újezdce čp. 15, zemř. po porodu 1. dítěte . 2. manž. Dorota, dc. Josefa Karla, řezníka ze Spáleného Poříčí (matka Terezie roz. Zapová pocházela z Červeného mlýna u Plzně)

1870 vyvazení z podd. povinností: původně spočítána částka 120 zl. 16 kr. ročně po dobu 20 let, mlynář se odvolal, že odečítaná daň je příliš nízká a přepočet ceny za žito příliš vysoký, soud ale prohrál a musel platit i soudní výlohy. Celkově pak musel zaplatit 2476 zl. s 5% úrokem, velkostatek zajistil právo odběru vody z rybníka Luh a zavázal se udržovat hráz, splavy i stavidla v dobrém stavu.

mlýn převzala dcera Marie, 1913 provdaná za Adolfa Ornu, syna mlynáře z Prostředního mlýna v Jamkách, brzy však ovdověla a znovu se provdala za mlynáře Václava Plevku

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1915 Jan Netušil

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1926 mlýn pronajat bratrům Kratochvílovým

1930 Petr Kratochvíl (mlýn označen jako Újezdec 3)

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Za války Marie Plevková mlela načerno s vědomím četnického strážmistra z Bělčic Josefa Ondřicha

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1957 Marie Plevková darovala mlýn vč. hosp. budov a pozemků  státu, předán do užívání JZD.

Ve mlýně se šrotuje a je zde ustájeno 85 krav.

V 80. letech 20. stol. odvezeny stroje a turbína

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Masák
  • Netušil
  • Kratochvíl
  • Orna
  • Plevka
  • Kohout

Historie mlýna také obsahuje:

1696 Martin Masák

1722-1744 Václav Masák

1757-1775 Jan Masák

1775-1792 František Masák

1792-1799 vdova Terezie Masáková

1799-1809 Václav Netušil

1809-1844 Václav Netušil ml.

1844-  Jan Netušil

-1913 Jan Netušil ml.

1913-1957 Marie Netušilová, provd. Ornová, pozd. Plevková

nájemci:

1926-1930 Petr Kratochvíl

1939 - Petr Kohout (RR)

1696 inventář: 1 svrchní a 1 spodní mlecí kámen, vřeteno, kypřice, pánvice, 2 čapy, 4 kruhy na hřídelích a 4 na kladnicích, moučná, šrotová a žejbrová truhla, koš, železný hřeb k vytahování okenic, železný sochor ke zdvíhání kamene

1799 inventář: železný sochor, 2 špice, 2 voškrdy, 1 pemrlice, 1 kleština, 4 násypky, 2 řešeta, 2 žejbrování, 1 cedidlo na pucování pšenice, 2 kameny, 13 holců, 4 pytlíky, 1 mejtní a 1 žejbrová truhla, mlýnské nádoby

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      vícepodlažní
      • kamenické prvky barokní a mladší
      • dveře
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • schodiště
      • vyskladňovací otvor
      • náhrobky, pamětní desky
      • drobné sakrální památky
        • zcela bez technologie aj.
        Stroje odvezeny v 80. letech 20. stol.
        Podle současných nájemníků je mlýn zcela bez technologie.
        Žádná položka není vyplněna
        Při jižním štítovém průčelí mlýna se nachází zřícenina přístavku pro pomocný motor.
        1884: 2 složení
        1915: 1 české, 1 francouzské, 1 válcové složení
        1930 modernizace mlýna:
        porcelánová stolice
        2 válcové stolice (šrotovací a žitná)¨šrotovník
        loupačka
        2. patro: sýpka a výtahy
        podstřeší:
        reforma
        2 vysévače
        trier
        prašný vysévač
        tarár
        v provozu mohly být najednou jen 2 stroje
        Zaniklý
        • výroba elektrické energie
        1930 v přízemí dynamo
        • stavidlo
        • náhon
        • rybník
        • akumulační nádržka
        Hlavním zdrojem byl rybník Luh, kterým protéká Závišínský potok a z kterého přes dva splavy s celkem pěti stavidly voda náhonem pokračovala do mlýnské nádržky u mlýna a odtud vantroky dlouhými 10,5 m a širokými jeden metr do dvou žlábků na mlýnská kola.
        Soused Václav Hála podal protest proti uzavírání stavidla pod zájezkem, pokud se delší dobu nemlelo, že hrozí zatopení jeho louky, soud mu však nevyhověl (podrobněji viz J. Pixová)
        Popis
        Popis
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1884: 2 kola
        1926: 2 kola
        1) prům. 285 cm, šířka 80 cm, 15,5 ot./min.
        2) prům. 285 cm, šířka 70 cm, 15 ot./min.
        1930: 2 kola na svrchní vodu, hltnost 0,18 m3/s (celkem 0,41 m3/s), spád 3,25 m, výkon 5 HP
        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        VýrobceUnion a. s., České Budějovice
        Popis1930 podána žádost o náhradu 2 sešlých kol za Francisovu regulační kašnovou turbínu, výkon 10 HP, spád 3,25 m, max. spotřeba 300 l/s
        15.9.1930 stavba povolena, do konce roku dokončeno, koncem 1931 kolaudováno
        Turbína odvezena v 80. letech 20. stol.
        Typnaftový motor
        StavNezjištěn
        Popisvysokotlaký naftový motor, výkon 6-8 HP, schválen 1931
        soused Václav Hála podal stížnost, že naftový motor požárně ohrožuje jeho doškem krytou stodolu
        Typnaftový motor
        StavNezjištěn
        Popisvysokotlaký naftový motor, výkon 6-8 HP, schválen 1931
        soused Václav Hála podal stížnost, že naftový motor požárně ohrožuje jeho doškem krytou stodolu
        Historické technologické prvky
        AutorVoříšek František
        NázevÚjezdec
        Rok vydání1998
        Místo vydáníBělčice
        Další upřesnění
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorVoříšek František
        NázevÚjezdec
        Rok vydání1998
        Místo vydáníBělčice
        Další upřesnění
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 8 (chybně uveden jako čp. 3)
        AutorJan Siblík
        NázevBlatensko a Březnicko
        Rok vydání1915
        Místo vydáníBlatná
        Další upřesněnís. 215
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJaroslava Pixová
        NázevMlýny na Závišínském potoce s jeho přítoky a v Blatné
        Rok vydání2020
        Místo vydáníPutim
        Další upřesněnís. 92-102

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Plány - stavební a konstrukční

        Obrazy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - interiér

        Současné fotografie - vodní dílo

        Vytvořeno

        16.8.2012 13:16 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Radomír Roup (Radomír Roup) 9.6.2018 11:32
        doxa (Jan Škoda) 8.11.2023 23:14