Schrothův mlýn a pila

Mlýn v Písečné, nacházející se pod soutokem Bělé s potokem Žlebník, je poprvé připomínán v 16. století. Záhy jej doplnil také katr. Proměna původně středověkého provozu na moderní průmyslový závod proběhla na přelomu 19. a 20. století, kdy mlýn s katrem patřil mlynářské rodině Schrothů. Zakladatel dynastie Vincenz Schroth pocházel z České Vsi a do Písečné přišel v roce 1871.
Zchátralý mlýn zmodernizoval a vedle „domácího“ ječmene, žita a ovsa začal mlít i obilí, které dovážel ze sousedního Pruska. Jeho vozy s nákladem řeziva, vyráběném
na katru, mířily do Nisy a na zpáteční cestě se vracely plné pšenice a kukuřice, jež byly v jesenickém podhůří vzácné. V 80. letech 19. století, kdy Vincenz Schroth zintenzivnil své podnikání a přikoupil i bývalý městský mlýn v Jeseníku, se v Písečné denně mlely 2-3 tuny obilí. Jeho majitel si zároveň uvědomoval limity pohonu vodním kolem a proto v polovině 90. let 19. století doplnila mlýn vodní turbína, která zajišťovala nejen chod mlýnských strojů, ale také elektrické osvětlení v celém hospodářství.
Další etapa rozvoje mlýna v Písečné nastala, když se ho po Vincenzově smrti roku 1897 ujal jeho syn Rudolf. Mladý inženýr naplnil otcovy plány a rodinný podnik zcela přebudoval. Nejprve prošel velkou rekonstrukcí katr, který získal parní pohon což umožnilo znásobit produkci řeziva. Na počátku 20. století si nechal Rudolf Schroth naproti mlýnu postavit honosnou vilu (dnes sídlo mateřské školy), jež měla reprezentovat úspěšného podnikatele, a v roce 1905 přibylo ke katru i strojní stolařství. Největší změny v areálu však proběhly roku 1910, kdy původní mlýn prošel nákladnou přestavbou a změnil se na moderní provoz s válcovou technologií mletí, takže byl schopen denně zpracovat 20-30 tun obilí. Stará obytná budova byla při té příležitosti přestavěna na kancelářské prostory.
V roce 1925 došlo ve mlýně k velkému požáru, který byl zřejmě způsoben porušením zákazu kouření v jeho prostorách. Škody byly obrovské, na druhé straně však umožnily instalaci nejnovějších technologií, které řadě výrobních úkonů zajišťovaly automatický provoz. Když byl v roce 1926 mlýn opět uveden do provozu, jeho produkční kapacita se zvýšila na 52 tun mouky a krup denně.

Ve mlýně bylo 12 obilných sil, každé o objemu 60 tun. Dovezené obilí bylo možné dosoušet, pohon mlýnským strojům dodávaly koncem 20. let elektromotory, napojené na dvě Francisovy turbíny o výkonu 60 a 72 koňských sil. V průběhu běžné směny pracovali ve mlýně dva mlynářští mistři s 10-12 pomocníky. Ve 20. letech patřily k provozu mlýna i tři páry tažných koní, které zajišťovaly dopravu obilí, mouky nebo dřeva z katru. Později je doplnilo nákladní auto. Mimo nejbližší okolí probíhala doprava produkce mlýna a katru po železnici.
Po nečekané smrti Rudolfa Schrotha se v roce 1928 ujal správy firmy jeho syn Rudolf Schroth jun., jenž se v té době vrátil ze studijní cesty po Kanadě a USA. Za posledního z původních majitelů mlýna došlo k velké přestavbě pily, která dostala dva moderní katry a její produkce stoupla na 9 000 m3 ročně. Kapitola spojená se třemi generacemi rodu Schrothů ve mlýně v Písečné skončila po druhé světové válce. Mlýn byl převeden pod národní správu a Schrothovi byli stejně jako drtivá většina obyvatel Písečné z Jesenicka odsunuti.
V roce 1948 se mlýn stal součástí n p. Slezské mlýny Krnov. Přestal mlít obilí soukromým zemědělcům a provoz pily byl na počátku 50. let zastaven. Mlýn byl posléze začleněn do n. p. Severomoravské mlýny Olomouc a postupnou modernizací byla zvyšována jeho kapacita.
V roce 1992 zakoupila mlýn v rámci privatizace společnost HANATEX s. r. o., která však skončila v insolvenci a novým majitelem mlýna se roku 1997 stalo ZD Agroholding se sídlem v Bernarticích, které patřilo mezi zdejší hlavní dodavatele pšenice a v následujících letech v něm zpracovávalo obilí z vlastních polí pro své pekárny v Hanušovicích a v Opavě. Provoz mlýna byl ukončen v roce 2018, dnes se v něm nachází pouze prodejna potravin.