Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Rosenauerův mlýn patří mezi nejstarší horažďovické mlýny, jehož prvopočátky jsou zřejmě spjaty s existencí předlokační vsi na pravém břehu řeky Otavy, o čemž svědčí i jakési výjimečné postavení mlýna v rámci sedmi městských mlýnů registrovaných ve výčtech mlýnských plateb v listinách z poloviny 15. a počátku 16. století.
Vůbec nejstarší zpráva o mlýně pochází z roku 1378, kdy Bavor IV. ze Strakonic, majitel horažďovického panství, prodal mlýn i s ostrovem a 5 vodními koly Janu Lydmanovi za 30 kop grošů míšeňských a roční plat 52 grošů. Nedostatek pramenů pro toto nejstarší období nám neumožňuje říci, zda se tou dobou jednalo o klasický obilní mlýn či nikoliv.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Poněkud konkrétnější zprávy máme až z poloviny 17. století, kdy se ve mlýně vyráběl papír. Tou dobou jej vlastnil papírník Mikuláš Templ, který byl ve městě známou a váženou osobou.
Templovi na mlýně, který tehdy nesl název Brejchovský, vystřídal další výrobce papíru Jan Kieswetter a následně Michal Fiker, který definitivně zanevřel na papírenství a soustředil se na výnosné pohostinství, když ve mlýně provozoval hostinec a hernu. Ani Fikerův nápad se však neukázal jako příliš šťatný, a tak těsně před koncem 18. století obnovuje tradiční papírenskou výrobu Adam Tauer, od něj pak za pár let mlýn odkoupil zřejmě nejznámější majitel, jehož jméno nese mlýn dodnes, a tím byl Josef Rosenauer, syn stejnojmenného významného vodohospodáře.
Josefův syn Petr se rozhodl v roce 1834 využívat vodní energii k tradičnímu mletí obilí a výrobu papíru ve mlýně zastavit. Právě z této doby také pochází dochované mlýnské zařízení, které je dodnes ve mlýně k vidění.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Dnes je mlýn částečně přestavěn k obytným účelům a v bývalých mlýnských prostorách funguje malé muzeum mlynářství a využití vodní energie. Ostrov, na němž se mlýn nachází, slouží zároveň jako vodácké tábořiště.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Rosenauer
Historie mlýna také obsahuje:
1939 - Vladislav Rosenauer (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: