Historie
Obecná historie:
Mlýn Klemense Schiktance byl podle indikační skicy velkou zděnou obdélnou stavbou, za kterou ve dvoře stály hospodářské objekty postavené ze spalného materiálu na půdoryse písmene L. Žádná vodní kola nejsou vyznačena. Mlýn byl postaven v meandru Divoké Orlice. Jez byl kamenný.
Dne 23. 7. 1880 bylo při mlýně osazeno normální znamení. Tehdy zde bylo ještě provozu bělidlo. Majitelem byl Hugo Schicktanz.
Na počátku 20. století byl mlýn přestavěn na mechanickou tkalcovnu se 600 stavy. V roce 1904 o tuto funkční změnu požádala firma Jan Hernych a syn. Přestavěno bylo také vodní dílo, náhon byl upraven na délku 420 m. Pro pohon tkalcovny byla postavena Francisova turbína 138 HP. Kolaudace stavby proběhla 7. 3. 1906.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1830 R. Knobloch postavil papírnu na pozemcích koupených od největšího nekořského statku Matyášova (dříve svobodný pád Sedloň ze Sedloňova)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
Mlýn vznikl v pol. 19. stol. na místě papírny
První světová válka (1914–1918)
1930 Jan Hendrych a syn, tkalcovna
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Schiktanz
Historie mlýna také obsahuje:
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
