Podškolský, Koblihův mlýn

Při stavebním průzkumu zjištěno gotické zdivo

1640 I. písemná zmínka o mlýna

1716 ustavení blatenského mlynářského cechu - mlynář Martin Kocáb

1753 2 složení a 3 stoupy

1765 povinná činže vrchnosti 24 zlatých a 30 krejcarů a 35 strychů žita (1766 zvýšeno na 58 strychů, později dokonce 65 strychů). Mlynář smí chovat pár krav a pár prasnic, v čase sušení sena dostal jednoho robotníka na výpomoc. K mlýnu patří 4 strychy polí. Nový mlynář skládá při nástupu kauci 100 zl.

1773 4 stoupy, k mlýnu příslušní mleči z 1/2 Buzic, 1/2 Blatné a Pacelic (1789 Josef II. povinné přidělení zrušil)

1804 od vrchnosti koupil Jan Senokol, ihned pronajal Josefu Kačerovskému s manž. Eleonorou roz. Fontánovou z Blatné (1811 odešli na mlýn v Lapači)

1812 nájemce Antonín Žahour s manž. Ludmilou, dcerou mlynáře Hanzlovského z Bechyně

1823 mlýn koupil Václav Merkes

1826 koupil Jan Rosický

1836 koupil Václav Šebor (1814-1875), I. manž. Anna (1819-1837), II. manž Rozálie (1816-1869)

1873 Václav Šebor vedl spor ohledně povinnosti čistění mlýnské strouhy, musel čistit a odstraňovat led až k Jeklíku a navíc dbát, aby voda z rybníka Příkopy nepřepadala přes stavidla splavu Slupí (vyjma velké vody) ale vždy byla pouštěna přes mlýn (i když nemele) do náhonu k mlýnu Jeklík.

1875 mlýn převzal Antonín Šebor (1814-1881) z Červeného mlýna s manž. Marií (1869-1902), dcerou Matěje Šimsy, sládka z Bratronic

syn Antonín přešel na Dolejší mlýn u Lapače

1881 mlýn převzal syn Jan Šebor

stížnosti, že sousedé využívají náhon jako odpadní stoku

1895 spory s mlynářkou z Jeklíku, která nadměrně nadržuje vodu a mlálo odpouští, čímž nejen způsobuje zpětnou vodu, zabraňující mletí v Podškolském mlýně, ale zaplavuje i sklepy mlýna

21.6.1895 Blatná zasažena povodní, která protrhla 10 rybníků na lnářském panství, na půdě mlýna skrz probouranou střechu zachraňováni sousedi z okolních hroutících se domů

1916 zemřel Jan Šebor, mlýn převzala dcera Marie (1889-1965)

leden 1918 se provdala za Josefa Kobliha (1887-1945), účetního u firmy Knotek, továrna na hospodářské stroje, syna rolníka z Chlumu čp. 20

1928-1933 nájemce Jan Pěč

1930 Josef Koblich

syn Jan Koblich se stal farářem, nejmladší syn Josef (*1923) vyučen mlynářem

za války mlýn nuceně uzavřen

1945 Josef Koblih st. se při čištění náhonu, kam byly svedeny splašky z městské věznice, nakazil tyfem a zemřel

mlýn převzal Josef Koblih ml.

1949 definitivně ukončen provoz, rodina se z mlýna odstěhovala do domku čp. 204 na náměstí

1963 památkově chráněný mlýn navržen k demolici

1965 zemřela Marie Koblihová roz. Šeborová

1969 mlýn zbořen

1970 náhon zakryt  a zatrubněn