Historie
Obecná historie:
Mlýn neznámého založení, poslední mlynář Škroch počátkem dvacátého století šrotoval.
Objekt byl původně olejna s první zmínkou 1837, která pracovala až do roku 1876, kdy ji mlynář Karel Picha přestavěl na mlýn o jednom složení s krupníkem s pohonem vodním kolem na vrchní vodu o průměru 300 cm. Poslední mlynář Škroch mlel do počátku 20. století. Mlýn není uveden v Seznamu z roku 1930. V roce 1968 byly zjištěny Luďkem Štěpánem zbytky zdiva a některé součásti mlýna. Původní čp. objektu bylo 49. Dnes má roubenka čp 36 a pozůstatek mlýna má čp 42. (RŠ)
Do 80. let 20. století patřil mlýn dceři posledního mlynáře Škrocha, Františce Škrochové. Po její smrti mlýn připadl panu Karlu Šejblovi (Františka Škrochová byla jeho kmotra), který mlýn vlastnil do roku 2012, kdy se majitelem stal jeho vnuk, který mlýn a celou usedlost rekostruuje. V současné době je budova již bez stodoly, která dříve sloužila k uchování zemědělských nástrojů (mlátička, řezačka, povozy .....atd.). V minulosti k usedlosti patřily také lesy, pole a louky nad údolím, které však byli po smrti Františky Škrochové od usedlosti odděleny. V mlýnu se nacházelo hospodářství (krávy, prasata, kachny, slepice ...atd.).
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Olejna založena před 1837
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
1876 Karel Picha přestavěl olejnu na mlýn
poslední mlynář Karel Škroch mlel až do poč. 20. stol.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1876 Karel Picha
1900 Karel Škroch
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
