Historie
Obecná historie:
Mlýn v Čisté stával již v roce 1398, podle zápisu v listině, kde Vratislavský biskup Přeclava z Pogorely na žádost papeže učinil majetkové narovnání mezi Litomyšlským biskupem a biskupskou kapitulou, přičemž celá ves Litrbachy, tj. Čistá se stala majetkem Litomyšlského biskupa Jana IV., řečeného Železný s výjimkou kapitulního mlýna.
V Čisté stávaly dva mlýny, ze zápisu však není zcela jasné o který mlýn se jedná.
Mlýn v Čisté koupil roku 1640 od Jiříka Mlynáře Jan Sobola. Podle zápisu v gruntovní knize byl mlýn značně zpustlý a jeho cena byla stanovena na 196 kop. Roku 1650 koupil mlýn v obci Litterbachy Havel Mlynář „…Za Krčemní…“ po svém otci Janu Sobolovi za 190 kop.V roce 1772 hospodařil na tomto mlýně o dvou složeních Jiří Mlynář. Jeho předchůdcem byl opět mlynář jménem Havel Mlynář. Z mlýna se platilo na sv. Jiří a sv. Havla 1 zl 28 kr, na sv. Jana a sv. Martina 33 kr a vánoční úrok ve výši 49 kr. Z mlýna odevzdával také naturální dávky v obilí. Šesti zlatými se mlynář vyplácel z roboty a stejně tak platil namísto krmení vepře 7 zl a za dva kapouny 24 kr. Druhý mlýn ve vsi koupil roku 1644 Jiří Michálek /jinak Kolyáš/ od Michala Mlynáře za 300 kop v hotovosti. V roce 1704 semílaly mouku v Čisté dva mlýny, každý o jednom mlecím složení.[opravil RUr] Na jednom hospodařil Jiří Kopecký a na druhém Adam Skrčený.Někdy před rokem 1733 je na Kopeckého mlýně nějaký Michálek a na druhém Adam Zakrněný.
Dle leteckého snímku mlýn stál ještě v roce 1954.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
-1640 Jiřík Mlynář
1640-1650 Jan Sobola
1650 Havel Mlynář
-1772 Havel Mlynář
1772 Jiří Mlynář
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
