Budovy mlýna jsou původně klasicistní, dále přestavované. Mlýnská budova má mansardovou střechu a venkovní schodiště s pavlačí.
1812 vystavěna budova čp. 13 s náročnou fasádou s lodžií do dvora v I. patře přístupnpou jednoramenným schodištěm a malebnou mansardovou střechou
1. čtvrtina 19. stol. vystavěna druhá budova ve výrazně klasicistním stylu s polovalbovou střechou se dvěma vikýři
Soubor tvoří dva vodní mlýny situované u řeky Bíliny, východně od Dolánek. Patrové zděné budovy obdélného půdorysu s poměrně bohatě členěnými fasádami pocházejí z počátku 19. století. Mlynářství tu však bylo provozováno zřejmě již v druhé polovině 17. st
Základ souboru vodních mlýnů na řece Bílině, patřícího rodině Lachnerů, byl položen v první čtvrtině 18. století. Poprvé bylo místo připomínáno roku 1669, kdy Kateřina Alžběta Pachonhay zakoupila panství Křemýž s vesnicemi Ohníč, Dolánky a Němečky. V té době byly součástí panství čtyři mlýny. Mlýn na tomto místě je zachycen na mapě 1. (josefského) vojenského mapování a rovněž na mapě stabilního katastru.
Mlýn čp. 16 se nachází u komunikace, k níž je obrácen svou podélnou stranou. Jde o patrovou zděnou a omítnutou obdélnou budovu, postavenou v roce 1812 (dle datace na vstupním portálu). Bohaté architektonické členění s šambránami, lizénami a římsami se opakuje na všech fasádách. Mansardovou střechu, v níž jsou vikýře a volská oka, kryjí bobrovky. Severně od něj je situován mlýn čp. 8. Také on je zděný a omítnutý a má obdélný půdorys. Fasády člení v přízemí pásová bosáž s naznačenými klenáky nad okny, většinu oken lemují šambrány. Vodorovnými prvky jsou profilované římsy. Polovalbovou střechu kryjí bobrovky. I tento mlýn pochází z počátku 19. století.
Soubor vodních mlýnů spolu s blízkou kaplí, kterou dal postavit jeden z mlynářů, tvoří dobře dochovanou historickou enklávu. Jde o hodnotné doklady vývoje venkovského stavitelství a historie mlynářství v období počátku 19. století v daném regionu.
čp. 8:
Patrová budova mlýna z roku 1812 je obdélného půdorysu s polovalbovou střechou s vikýři.
Jde o zděný omítnutý patrový objekt, postavený na obdélném půdorysu. Pětiosé jihozápadní průčelí má střední tři osy umístěné v mělkém rizalitu. Přízemí člení pásová bosáž, v levé části tato vrstva omítky chybí. V osách první až třetí zprava jsou dvoukřídlá okna, umístěná ve špaletě. Po bocích oken a nahoře je stěna vpadlá a tvoří tak šambránu. Nad okny v osách první a druhé zprava se pásová bosáž zalamuje do naznačených klenáků, nad oknem v ose třetí zprava je římsa, nesená dvěma konzolami. V ose čtvrté zprava je široký obdélný vstupní otvor, vyplněný prkennými dvoukřídlými vraty. V levé ose je obdélné, na šířku orientované okénko, kryté dřevěnou vnější okenicí. První patro odděluje profilovaná římsa, v úseku vlevo od vrat chybí. Všechny osy patra vyplňují okna. V osách první, druhé a třetí zprava jsou dřevěná dvojitá dvoukřídlá okna s vnějšími křídly v líci a s oddělenou horní částí. V osách čtvrté a páté zprava je otvor opatřen výplní ze svisle kladených prken. Po obou stranách okna ve střední ose se nachází obdélná nika, lemovaná subtilními sloupky. Ty nesou profilovanou římsu, zvedající se v úseku nad oknem do půlkruhového tvaru. Pod obloukem je na stěně plasticky provedený motiv slunce. Ostatní okna lemuje po stranách a nahoře profilovaná šambrána, nad okny je profilovaná římsa. Pod okny probíhá po celé šíři stěny profilovaná parapetní římsa, která je dole ve středním rizalitu doplněná vejcovcem (místy římsa chybí). Průčelí vrcholí hlavní římsou, nesenou řídce rozmístěnými obdélnými konzolami. Pětiosá jihovýchodní fasáda má obdobné řešení jako jihozápadní. Střední tři osy jsou opět v rizalitu, přízemí člení stejná bosáž. Ve střední ose se nachází vstup s půlkruhovým nadsvětlíkem, zabezpečeným vnější mříží. Nad vstupem jsou linkami v omítce naznačené klenáky, výše je římsa, sledující oblouk. Ve zbývajících osách přízemí byla okna, otvory jsou dnes zazděné. Patro vymezuje profilovaná římsa, dnes zakrytá novodobým obkladem. V osách první a druhé zprava i zleva jsou stejná okna, umístěná ve špaletě. Jsou dvoukřídlá dřevěná, s dvoudílnou horní částí, bez šambrány. Nad okny je profilovaná římsa. Podobné okno, avšak dole kratší, je i ve střední ose, která má stejné orámování jako na jihozápadě. Nad hlavní římsou, krytou novodobým obkladem, se zvedá lichoběžníkový štít. Jsou v něm prolomena čtyři okna ve dvou úrovních. V dolní části je uprostřed velmi mělká nika, nahoře zakončená do půlkruhového oblouku. Po jejích stranách je dosti široké dvoukřídlé okno ve špaletě. V horní části štítu jsou dva užší a vyšší okenní otvory, vyplněné bedněním ze svisle kladených prken.
Pětiosé severovýchodní průčelí je jednodušší obdobou svého protějšku. Chybí rizalit, v přízemí jsou pouze okenní otvory se stejným orámováním jako u oken v krajních osách na jihozápadě – až na osu první zprava, kde okno není. Otvory v osách první a druhé zleva jsou zazděné (v ose první zleva v líci, s ponechaným drobným otvorem v horní části, v ose druhé zleva ve špaletě, s větším otvorem v dolní části). Otvory v osách třetí a čtvrté zleva jsou bez výplní, zabezpečené jsou bedněním ze svisle kladených prken. Pod osou patra první zprava je stěna rozšířena o opěrák, v jehož dolní části je drobný obdélný, na šířku orientovaný otvor. První patro odděluje profilovaná římsa. Podobná probíhá i pod okny patra, až na střední osu, kde je díky větší výšce okna přerušená. Okno v ose první zleva je zazděné, ve střední ose je dvoukřídlé dřevěné okno v líci, s oddělenou dvoudílnou horní částí. V osách druhé, čtvrté a páté zleva je dvoukřídlé dřevěné okno ve špaletě, s křídly, rozdělenými dvěma vodorovnými příčlemi a s dvoudílným hořejškem, rozděleným vodorovně na poloviny (výplně jsou v různém stádiu dochování). Tato okna mají nahoře a po stranách profilovanou šambránu. Průčelí završuje hlavní římsa. Na severozápadě se na budovu v ose napojuje přízemní dům čp. 18, jehož střecha sahá k dolní části štítu mlýna čp. 8. Dům čp. 18 je o něco užší, takže je viditelná pravá strana severozápadní fasády mlýna čp. 8 a z patra ještě levá část, která je bez otvorů. V pravé části patra je okno se stejným orámováním jako u krajního okna v patře jihozápadního průčelí. Pod oknem probíhá profilovaná římsa. Nad hlavní římsou, vyloženou na řídce rozmístěných obdélných konzolách, se zvedá lichoběžníkový štít. V jeho dolní části jsou tři okenní otvory, spojené společnou profilovanou parapetní římsou. Střední otvor je zazděný, v krajních je dvoukřídlé dřevěné okno ve špaletě, s křídly rozdělenými dvěma vodorovnými příčlemi. Dvě stejná okna, včetně parapetní římsy, jsou i v horní části štítu, který je dnes téměř zcela bez omítky. Mlýn má polovalbovou střechu, krytou bobrovkami. Na její jihozápadní straně jsou v ní nad osami druhou a třetí zprava velké zděné vikýře. V jejich obdélné, na výšku orientované přední stěně je dvoukřídlé okno ve špaletě, nad oknem je trojúhelný štít. Vikýře mají sedlovou střechu, krytinou jsou bobrovky. Na stejné straně je blízko hřebene zasazen zděný komín. Na severovýchodní straně střechy se v její levé části nacházejí dvě volská oka s obdélným, na šířku orientovaným okénkem. Poblíž hřebene a jihovýchodní polovalby je zasazen zděný komín.
Objekt je hodnotným dokladem vývoje venkovského stavitelství a historie mlynářství v období počátku 19. století v daném regionu. Spolu s vedlejším mlýnem a blízkou kaplí tvoří dobře dochovanou historickou enklávu východně od Dolánek.
čp. 16:
Patrová budova obdélného půdorysu byla postavena v první čtvrtině 18. století. Střecha mansardová. Přízemí je zaklenuto plackovými klenbami, patro plochostropé.
Jde o zděný omítnutý patrový objekt, postavený na obdélném půdorysu. Jihozápadní průčelí je v přízemí pětiosé, v patře sedmiosé – jednotlivé osy nejsou rozmístěné zcela pravidelně. Uprostřed přízemí, opatřeného hrubou omítkou, se nachází široký vstupní otvor. Nahoře je zakončený do stlačeného oblouku. V otvoru jsou dvoukřídlá dřevěná vrata, tvořená svisle kladenými prkny se spoji, krytými lištami. Profilovaný poutec odděluje horní obloukovitou část, rozdělenou svisle na poloviny. Zde jsou prkna kladená diagonálně, a to v obou částech opačným směrem, takže se vzájemně odklánějí. Vstup lemuje po stranách i nahoře pás hladké omítky, v níž jsou linkami naznačené kvádry, respektive klenáky. Pravidelně se zde střídají části se svislou stezkou a bez ní. Paty oblouku vymezuje profilovaná římsa, pás kolem něj je užší, než po stranách vstupu. Na horním okraji ho lemuje pásek s pilovitým motivem. Ve vrcholu oblouku je sdružený hlavní klenák. Zbývající osy přízemí vyplňují na šířku orientovaná okénka. V levé části průčelí jsou obdélná, otvory v pravé části mají obdélný tvar nahoře ozdobně rozšířený - horní rohy jsou dovnitř vykrojené a střed je půlkruhově vyvýšený. Plocha kolem oken má hladkou omítku. U oken v pravých osách sleduje jejich tvar, u oken v levých osách má obdobný tvar jako u pravých, i když okna jsou pouze obdélná. Po obou stranách krajních os člení fasádu hladká lizéna se stejnou bosáží, jako je po stranách vstupu. Mezi přízemím a patrem je na stěně pás, vymezený nahoře a dole hladce omítnutou římsou. V pásu se nacházejí vedle sebe pole s hrubou a barevně odlišenou omítkou, jejichž šíře odpovídá šíři jednotlivých os v patře a rozestupu mezi nimi. Obdélná, na šířku orientovaná pole mají zaoblené rohy, se zuby u navazování na rovné části. V hladce omítnutém patře je sedm okenních otvorů, z nichž rozestup mezi třemi středními (nad vstupem) je menší než mezi zbývajícími. V ose třetí zprava je otvor zazděný, ve zbylých jsou dvojitá dvoukřídlá dřevěná okna s dvoukřídlou horní větrací částí. Vnější křídla jsou umístěná v líci. Po stranách a nahoře lemuje okna šambrána s hrotovitě rozšířenými horními rohy a zvýrazněným vnějším okrajem. Nad okny je římsa, pod níž je pás s plasticky provedenými kuželovitými motivy. Průčelí završuje profilovaná hlavní římsa.
Základní členění fasády se opakuje i na dalších průčelích, nároží jsou zkosená. Jihovýchodní fasáda je v přízemí bez otvorů, rozdělená čtyřmi bosovanými lizénami – po jedné je u nároží a dvě jsou umístěné s rozestupem ve střední části stěny. V prvním patře jsou tři okenní osy, z nichž obě krajní jsou zazděné a ve střední je stejné okno jako na jihozápadě. Stejné je i orámování, které je zachováno i u zazděných oken. Nad hlavní římsou se zvedá štít tvaru lichoběžníku s konkávními boky. V jeho středu je poměrně velké okno, nahoře zakončené do mírného segmentového oblouku. Je dvoukřídlé, s vodorovnou příčlí v horní třetině. Lemuje ho šambrána a parapetní římsa. Nad horním obloukem je ještě římsa, pod níž je pás s obdobným motivem jako pod nadokenními římsami v prvním patře. Protější severozápadní fasáda je podobného rozvržení. Ve středu přízemí je stejné okénko, včetně orámování, jako v ose první zleva na jihozápadní straně. Plocha kolem okénka mezi lizénami má hrubý povrch. Na stěně pod krajními osami patra je v přízemí treláž s popínavými rostlinami, v prvním patře jsou okna ve všech osách, Ve štítu jsou okna dvě, umístěná vedle sebe ve špaletě. Rozdělená jsou do latinského kříže, nahoře mají tvar mírného segmentového oblouku. Pod okny je vysoká parapetní římsa, nad okny společná římsa, sledující okenní oblouky. Dole ji doplňuje stejný pás jako na protější straně. Vně oken a mezi nimi je plastická linka (na vnější straně sahá až k hlavní římse, mezi okny pouze nad parapet).
Zhruba ve středu přízemí severovýchodního průčelí je široký vstupní otvor, nahoře s obloukovitou částí zdobného tvarování (dolní oblouky zubovitě přecházejí ve střední stlačený oblouk). Oblouk má podobné orámování jako u vstupu na protější straně objektu, zde je však ještě letopočet. Vlevo od hlavního klenáku jsou číslice 18, vpravo pak 12. V levé části patra je vestavěná lodžie, jejíž parapetní stěna má obdobnou výzdobu jako mezipatrový pás na jihozápadě. Podobná zdobná pole se nacházejí také na pilířích tří arkád se stlačeným obloukem, kterými se lodžie otevírá do prostoru. Vpravo od osy se vstupem je umístěné schodiště, jehož horní část je přiložená před fasádu a dolní se kolmo zalamuje. V parapetní zdi schodiště jsou úzké oválné průřezy, pultové střechy nesou hranolové pilíře. Prostor horní podesty má sedlovou střechu, nesenou dvěma sloupy. Vpředu tvoří střecha trojúhelný štít, krytý prkenným bedněním. Střechy schodiště mají krytinu z dvojitě kladených bobrovek. V pravé části patra jsou dvě okenní osy se stejným orámováním jako na protější straně. Levá z nich je zazděná, v pravé je stejné okno jako na jihozápadě. Shodné je i orámování os. Mlýn má mansardovou střechu, krytou bobrovkami. V dolních částech je kladená jednoduše, v horních částech a nad štíty dvojitě. Na jihozápadní a severovýchodní straně jsou v její dolní části tři dosti velké zděné vikýře. V jejich přední stěně, ukončené trojúhelným štítem, je dvoukřídlé dřevěné okno v hluboké špaletě. Jeho křídla člení vodorovná příčle v horní třetině. Vikýře mají sedlovou střechu, krytou bobrovkami. V horních částech střechy jsou tři volská oka s obdélným, na šířku orientovaným otvorem. Na jihozápadní straně, nad osou třetí zleva a blízko hřebene, je ve střeše zasazen zděný komín.
Objekt je hodnotným dokladem vývoje venkovského stavitelství a historie mlynářství v období počátku 19. století v daném regionu. Spolu s vedlejším mlýnem a blízkou kaplí tvoří dobře dochovanou historickou enklávu východně od Dolánek.
