Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
Mlýn byl poháněn jedním vodním kolem, které pohánělo válcovou stolici a kámen. Mlýn často měnil své majitele. (ŠJ)
mlynář Augustin Záděra byl ve mlýně loupežně přepaden a okraden o vše cenné, následně se odstěhoval do Ameriky
1925 od Augustina Záděry koupil František Vácha
1930 Vojtěch Synek
roční semelek 70 q, mele 60 dní v roce po 8 hodinách
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Roku 1942 došlo ke schválení výměny vodního kola za bánkiho turbínu a jeho budova byla v letech 1942-43 zcela přestavena. Nadále sloužila především k rekreačním účelům. (ŠJ)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Žižka
- Konvička
- Záděra
- Rubant
- Vácha
- Kučera
- Synek
Historie mlýna také obsahuje:
1839 - Johann Rubant
Karel Žižka
1875 - Jan Konvička
Augustin Záděra
1925 - František Vácha
Synek
1930-1939 - Vojtěch Synek (RR)
1942 - Zdeněk Kučera
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
