Dej mi jablko! Běž, mlynářův vztek,
ten ti jablko setřese.
(vestfálské pořekadlo)

Mauricův, Nachlingerův mlýn

Mauricův, Nachlingerův mlýn
37
Těšovice
383 01
Prachatice
Těšovice u Prachatic
49° 3' 9.3'', 14° 1' 30.7''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Památkově chráněný autenticky dochovaný objekt mlýna (původně hamru) s kompletně dochovaným mlecím zařízením. V roce 2002 mlýn poškodila povodeň.
V JV části obce
Blanice
100382
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn byl založen během 1. třetiny 19. stol., není zachycen na mapě I. voj. mapování, ale na mapě stabilního katastru již ano.

Původně panský hamr

1817-1820 hamerník Martin Procházka s manž. Annou

1822 hamerník František Fišinger

1837 hamerník Jakub Bernkopf

Sebasian Bernkopf s manž. Julianou

lisopad 1843 hamerník Jan Pešl prodal hamr s vrchnostenským povolením, vodním právem, jezem, vodní stokou, budovami a zahradou Jakubu a Terezii Nachlingerovým za 4000 zl. (700 zl. závdavku a 200 zl. roční splátky), na hamru však vázly dluhy v celk. výši téměř 3000 zl. Vrchnosti platí ročně činži 12 zl., polo. na sv. Jiří a pol. na sv. Havla (pokud by 3 půlletní platy nesplatil, o mlýn přijde), o jez a vodní stoku se musí starat sám, v hamru nesmí nikoho ubytovat nikoho zizího ani chovat dobytek, nesmí zde čepovat pivo ani kořalku. V případě prodeje nezkušenému kováři má volarská vrchnost a těšovická obec předkupní právo.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1855 hamerník Jakub Nachlinger (1805) s manž. Terezií (1819)

1860 předal synovi Martinu Nachlingerovi (1835-1890), 1861 se oženil s Anežkou, dc. Jana Váni, sedláka z Bělče

prosinec 1872 hamr vyvázal z majetku panství, 1882 přikoupili pole a řást lesa, při hamru postaveno obytné stavení čp. 42

1890 po smrti Martina hamr spravuje vdova

1898 převzal syn Jan Nachlinger, v březnu 1906 se oženil s Marií Důrovou ze Včelné

po r. 1900 hamr přestavěn na obilní mlýn s jedním složením

1903 nájemce Josef Petráš

1904 velká voda poničila jez na Blanici, c.k. místodržitelství v Praze přikleplo na opravu 1000 K ve dvou splátkách.

říjen 1912 Jan Nachlinger zemřel na tuberkulozu

1/2 mlýna v ceně 6600 K zdědila vdova, nesplacené pohledávky však činí téměř 5000 K

Události
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1920 do mlýna přišel mlynářský pomocník Emilián Mauric (1888), syn mlynáře u Šumavských Hoštic ,do té doby zaměstnán na mlýně na Cikánském potoce 3 km od Včelné

v lednu 1924 se oženil s vdovou Marií Nachlingerovou (1873), zahájil rekonstrukci mlýna, 1931 instalována turbína

v 70. letech mlýn využívalo JZD, mělo tam elektrickou čističku na obilí, pod střechou silo a sklady, v obytných místnostech kanceláře.

1969 po smrti matky zdědil Emil Mauric, 1982 zemřel.

1982 zdědil František Nachlinger, zemřel 1993, po jeho smrti zdědil jeho syn Emil Nachlinger

V roce 2002 byl mlýn poškozen katastrofální povodní.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Mauric
  • Nachlinger
  • Petráš

Historie mlýna také obsahuje:

1817-1820 Martin Procházka

1822  František Fišinger

1837 Jakub Bernkopf

Sebasian Bernkopf

-1843 Jan Pešl

1843-1860 Jakub Nachlinger

1860-1890 Martin Nachlinger

1890-1898 Anežka Nachlingerová

1898-1912 Jan Nachlinger

1903 Josef Petráš (nájemce)

1912-1924 Marie Nachlingerová

1924- Emilián Mauric

V roce 1930 byl majitelem mlýna Emil Mauric.

1969-1982 Emil Mauric

1982-1993 František Nachlinger

1993- Emil Nachlinger

1843 inventář hamru:

1 dřevěný a 1 kožený měch, 2 dřevěné hřídele, 2 vodní kola, 1 věnec z litého železa, 4 centyře 45 liber těžké, 1 velké kladivo, 1 centýř 46 liber těžký, kovadlinka, 4 hřídelní čepy, 1 velká železná obruč, 2 kovadliny, litá plotna, 6 železných palic, 4 menší kladiva, 11 párů kovářských kleští, 6 železných klínů aj.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • podpis mlynáře
  • razítko
dochován bez větších přestaveb
05 2012
    venkovský
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
    • klasicismus do roku 1850
    zděná
    jednopatrový
    Areál mlýna sestává z obytné budovy, mlýnice, kolny, řezárny, sýpky a stodoly. Všechny objekty mlýna jsou dochovány v autentické podobě z 2.pol 19. stol.
    v čp. 37 obytná část, v patře 7 pokojů jako letní byty pro hosty
    v čp. 42 mlýnice včetně šalandy, obě budovy spojené a průchozí

    1935 přistavěna rozlehlá kolna na dříví s řezárnou
    xxx
    Areál mlýna je situován ve východní části obce Těšovice při řece Blanici, v jejím zátopovém území. Skládá se z obytné budovy, mlýnice, kolny a řezárny, sýpky, stodoly a vodního náhonu. Areál byl v roce 2002 poničen povodní.

    Historický vývoj: 19. století

    Popis památkové hodnoty:
    Mlýn čp.37 v Těšovicích, vzhledem k autentické podobě obytného domu z doby po polovině 19.století a mlýnice kompletně vybavené mlecími zařízeními ve všech patrech, je cenným dokladem stavebních, řemeslných a konstruktérských schopností mlynářů s dokumentační hodnotou vývoje mlecí technologie. Velmi hodnotné je dochování původního hmotového uspořádání objektů, vnitřní dispozice s architektonickými a řemeslnými detaily a kompletní technologické vybavení mlýnice. Svým umístěním, charakterem a historickou podstatou splňuje podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č.20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, pro prohlášení věci za kulturní památku.
    • dveře
    • okno
    • prostup pro hřídel vodního kola
      • existující umělecké složení
      Žádná položka není vyplněna
      1903: 1 české složení
      1931 zařízen firmou Union, České Budějovice:
      1 pár kamenů jako šrotovník
      1 složení s franc.kameny
      1 menší a 2 větší válcové stolice
      Zaniklý
      • výroba elektrické energie
      • hamr
      před rokem 1900 hamr
      v 90. letech cca 2 roky MVE
      • jez
      • stavidlo
      • náhon
      • jalový žlab
      • odtokový kanál
      • lednice
      • most, propustek
      Typvodní kolo na střední vodu
      StavZaniklý
      Popis1903: 1 kolo na střední vodu, prům. 4,75 m, výkon 4,2 HP
      V roce 1930 mlýn pohánělo 1 kolo na střední vodu, průtok 0.32 m3/s, spád 1.9 m, výkon 4.5 HP
      Typvodní kolo na střední vodu
      StavZaniklý
      Popis1903: 1 kolo na střední vodu, prům. 4,75 m, výkon 4,2 HP
      V roce 1930 mlýn pohánělo 1 kolo na střední vodu, průtok 0.32 m3/s, spád 1.9 m, výkon 4.5 HP
      Typturbína Francisova
      StavZaniklý
      VýrobceUnion a. s., České Budějovice
      Popisinstalována 1931
      v 90. letech na 2 roky zprovozněna pro pohon MVE, byla však poruchová, oprava se nezdařila a byla definitivně vyřazena
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
      Rok vydání1932
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnísešit 2, str.31
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
      Rok vydání1932
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnísešit 2, str.31
      AutorJaroslava Pixová
      NázevNa břehu Blanice - k šumavskému prameni
      Rok vydání2012
      Místo vydáníPutim
      Další upřesněnís. 136-148

      Žádná položka není vyplněna

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Plány - stavební a konstrukční

      Obrazy

      Historické fotografie a pohlednice

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

      Ostatní

      Vytvořeno

      9.6.2016 19:11 uživatelem Franklyn (Lukáš Racocha)

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Rudolf (Rudolf Šimek) 9.3.2023 18:36
      doxa (Jan Škoda) 28.2.2023 22:07
      Jaromír Mayer 30.9.2017 07:32